7. května 2024, svátek má Stanislav

EKOCENTRUM ŘÍČANY

25. 2. 2015

Přírodovědné kroužky

Letošní zimu jsme si s dětmi z přírodovědných kroužků stopování ve sněhu moc neužili. Zato jsme hodně pátrali po ptačích a veverčích hnízdech, která jsou na stromech bez listí vidět nejlépe. Čistili jsme ptačí budky, což je nejlepší dělat za mrazu, aby se spolu se starým hnízdem na nás nevysypali i různí ptačí paraziti.

Také jsme pátrali po lišejnících, které by nám prozradily, jestli máme v Říčanech čistý vzduch. U Říčanské hájovny jsme objevili lišejník provazovku (r. Usnea), který visí z větví modřínů jako dlouhé vousy. Tento druh byste ještě před deseti lety našli ve větším počtu jen na Šumavě. Ve středních Čechách nerostl kvůli znečištění ovzduší oxidem siřičitým z uhelných elektráren. Po odsíření elektráren je hlavním zdrojem znečištění automobilová doprava. V říčanských ulicích na stromech proto rostou jen ploché, tzv. korovité lišejníky, jako je terčovka bublinatá, která je proti imisím odolná. Děti s překvapením zjistily, že lišejník je vlastně houba srostlá s řasou.

Na všech přírodovědných kroužcích máme ještě volná místa a těšíme se na nové členy. Více informací najdete na našem webu.

Voda pro Kamerun

Na přírodovědném kroužku jsme se díky filmu „Muž, který sází stromy“ přenesli do kamerunského horského mlžného lesa. Eliška Hlízová, která tam v minulém roce učila děti v místní škole, nám vyprávěla o kamerunské přírodě a o kampani pro vysazení nových stromků na odlesněných svazích hor. O tuto oblast se před měsícem začala zajímat média i veřejnost, protože se zde podařilo zachytit na fotopast snímek šimpanze. Šimpanzi obvykle v blízkosti lidských sídel nežijí, ale zdejší skupina zřejmě přežívá ve zlomcích původního pralesa v okolí vesnice Kedjom Keku. Děti na přírodovědném kroužku kreslily obrázky šimpanzů a slonů, kterými jsme ozdobili krabičky pro kampaň Voda pro Kamerun. Tuto kampaň organizuje sdružení Kedjom Keku (více na www.kedjom-keku.com). Od března můžete i vy přispět do těchto kasiček v některých říčanských kavárnách a restauracích, pokud si objednáte vodu z kohoutku. Za každou dvacetikorunu bude v horách Kamerunu vysazen jeden stromek.

Víte, co je rehkovník?

Co si představíte pod slovem polobudka? Když se řekne ptačí budka, téměř každý si představí tu klasickou s kulatým vletovým otvorem asi 3 cm v průměru. V dutinách, potažmo budkách ale hnízdí téměř 40 druhů našich ptáků. Je tedy zřejmé, že nemohou všichni využívat stejné dutiny a budky.

Polobudky jsou speciální budky pro druhy ptáků hnízdící v otevřených dutinách nebo různých výklencích. Jejich typickými obyvateli jsou lejsek šedý, konipasové a rehci, podle kterých dostala polobudka jméno. Polobudky se od klasických budek liší především velikostí vletového otvoru, který zaujímá alespoň čtvrtinu přední stěny. Pro rehky domácí se zavěšují budky pod střechy budov, pro lejsky šedé na staré stromy, zdi nebo ploty v zahradách a parcích, pro konipasy v blízkosti potoků nebo pod mosty. Rehkové při druhém hnízdění v roce hledají nové hnízdo, proto vyvěšujeme nejlépe 2–3 polobudky.

Rehci se živí hmyzem, kterého při hnízdění spotřebují velké množství. Za hnízdní možnosti se vám tedy mnohokrát odvděčí. Nejen že ušetříte na postřiku proti hmyzím škůdcům, ale ještě získáte ptačí společníky, kteří často sedají na plotě a dalších vyvýšených místech, třepou červeným ocáskem a ozývají se typickým zpěvem připomínajícím šustění novin.

Pokud si chcete postavit svůj vlastní rehkovník, můžete použít stavebnici dostupnou nově v Muzeu Říčany. Dejte nám pak vědět, kdo se vám v budce uhnízdil.

Za Ekocentrum Kateřina Čiháková

Redakční systém i-servis