Autor projektu Daniel Čermák

V pondělí 15. září došlo k slavnostnímu otevření nově vybudované vestavby rondelu nádraží ČD v Říčanech, která zahrnuje čekárnu pro cestující, infostánek města a pracoviště Městské policie. Architekt Daniel Čermák ze studia Prague Architects s.r.o. v rozhovoru například prozradil, jak složité bylo stavbu navrhnout, co by ještě změnil na říčanském nádraží a jak se mu žije v Říčanech.

Architektonické studio Prague Architects s.r.o. je autorem návrhu vestavby rondelu v říčanském nádraží. Můžete stavbu detailněji popsat z pohledu řešení i použitého materiálu?

Podle zadání objekt obsahuje čekárnu pro cestující Českých drah, spojenou s informačním stánkem města a občasnou služebnou Městské policie Říčany. Hlavním využitím je čekárna, kde se cestující může posadit, v zimě ohřát, dát si kávu nebo malé občerstvení z automatu a sledovat informace o odjezdu vlaků na instalovaných monitorech. Čas zde může trávit získáním podrobných informací o městu Říčany a to vše bezpečně, pod patronátem Městské policie.

Do relativně malého prostoru bylo nutné navrhnout stavbu s co nejvyšší užitnou hodnotou a konstrukcí, která umožňuje rychlou realizaci. Pro vedení města bylo absolutní prioritou, aby omezení stávající funkce rondelu bylo co nejmenší a nejkratší. Z tohoto důvodu jsme omezili mokré procesy výstavby a stavbu navrhli jako ocelový skelet s montovaným opláštěním, bez zdlouhavých technologických přestávek. Snažili jsme se navrhnout jednoduchou, důstojně umístěnou stavbu, která si na nic nehraje a je v harmonii vzhledu a funkce.

Co takový prostor jako stánek v nádraží musí především splňovat?

Když pominu základní a samozřejmé věci, které vyplývají z požadavků úřadů a příslušné legislativy, tak především vytvoření důstojného prostoru, který dobře vypadá a funguje, je bezpečný pro užívání a odolný proti poškození.

Jak náročné bylo navrhnout vestavbu do již existujícího rondelu?

Od začátku bylo jasné, že vestavba musí mít zaoblený půdorys, což je komplikace pro dnešní dobu, která většinu věcí potřebuje rychle, levně a spolehlivě. Všechno, co není rovné, je více náročné na kvalitu detailu a samozřejmě, co investoři neradi slyší, také dražší. Po mnoha zkušebních variantách vykrystalizovala podoba vycházející ze dvojice vzájemně posunutých půlkruhů, kde není rušivé zakomponování rovinných ploch a konstrukcí, které jsou použity především pro vstup do objektu a pro řešení technických zařízení a jejich konstrukcí, umístěných na střeše vestavby.

Setkali jste se i s jinými omezeními při tvorbě návrhu?

Musím ocenit vstřícný přístup města Říčany, Českých drah a mnohých dalších, kteří měli oprávnění a povinnost se ke stavbě vyjádřit. Zadavatel, město Říčany, měl jasno ohledně náplně a využití navrhované vestavby, ale pro vlastní návrh nám nekladl žádné nesplnitelné, nebo divoké podmínky. Omezení byla ponejvíce v nás samých, kdy bylo potřeba podívat se na problematiku jinak a reagovat na její specifika – například většina staveb je vnímána jen z horizontu přilehlého terénu, často jen z jednoho směru. Ale zde je vidět opravdu ze všech stran. I ze shora. S každým vaším krokem po pěší rampě ji vidíte z jiného úhlu. A to bylo nové.

Bylo nutné reagovat na velmi složitý prostor stávající stavby. Prostá funkce schodiště, nebo rampy, tedy dostat se odněkud někam, je zde povýšena a posunuta na vyšší úroveň. Pohyb pozorovatele je jakoby základním důvodem pro její existenci. Celá stavba tvoří jakousi funkční sochu, byť to není zcela přesné označení. Socha je strnulá, nehýbe se. Rondel fyzicky vzato také ne, ale jakoby vibruje touhou přesunout člověka v prostoru a předat zážitek. Nejde jen tak minout.

Navrhoval jste již někdy dříve podobnou stavbu nebo vás inspirovalo jiné nádraží?

Jak již jsem řekl, byla to nová zkušenost, ale tak je třeba přistupovat ke každé nové stavbě, nové zakázce. Správně navržená stavba je taková, která může stát jen v tom jednom jediném místě, v té jedné jediné podobě. I krásná a nejlepší stavba se nedá jen tak vzít a přesunout na jiné místo, protože potom už by nebyla ta správná. Byla by v místě cizí. Je naší prací navrhovat jen ty správné stavby, inspirované duchem místa.

Jak se vám osobně líbí dnešní podoba nádraží v Říčanech? Jestliže byste mohl něco změnit, co by to bylo?

Za posledních několik let se nádraží neuvěřitelně proměnilo. Z klasického malého nádraží, kde se klopýtá přes koleje, se stala moderní součást velmi dobře fungujícího dopravního systému. Funguje to, má to smysl. Co víc si přát? Moc rád bych proměnil starou nádražní budovu v něco funkčního, čeho si lidé váží. Chtěl bych proměnit podchod pod tratí na krásnou pasáž, plnou barev a života, se vším, co člověk zrovna potřebuje. Byl bych moc rád, kdyby mi už nikdy neujel vlak.

Spolupracoval jste s městským úřadem i na jiných veřejných výstavbách nebo rekonstrukcích?

Vestavba do rondelu je naší první realizací a doufám, že nikoli poslední.

Žijete v Říčanech? Jaká místa jsou vaše nejoblíbenější?

Ano, žiju v Říčanech, kde mám již osmým rokem projekční ateliér. Vzhledem k  časově náročné profesi architekta zde trávím většinu života. Miluji sednout si na náměstí u kostela do stínu stromů a pozorovat život. Moc rád v létě trávím čas na Jurečku, s myšlenkami na občerstvení, ale jaké můžu mít jiné nejoblíbenější místo v Říčanech než lihovar? Posledních osm let života mám svázaných s postupnou přeměnou devastovaných zbytků lihovaru, kdysi hrdé součásti města, na něco nového, co bude důstojné a funkční. Za tímto účelem jsem do Říčan přesunul projekční ateliér a nikdy jsem nelitoval. Nebo snad jen někdy, na D1 do Prahy…

Jak se podle vás mění Říčany z architektonického hlediska? Jaké stavby jsou povedené a co by bylo třeba vylepšit?

Nejdůležitější je, že hodně lidem tady na svém městě záleží. Žijí tady rádi a snaží se měnit, zlepšovat. Něco se povede lépe, něco hůře, nicméně pozitivní výrazně převažuje. Jako tvůrce bych uvítal větší svobodu a méně stavebních omezení, ale na udílení generálních rad se necítím kompetentní.

Jste autorem mnoha zajímavých projektů, mezi které patří rodinné domy i komerční objekty jako třeba rekonstrukce OC Lihovar v Říčanech. Máte nějaký architektonický sen, který byste si rád splnil?

Snů mám hodně a jejich stručný nástin by se nevešel ani do zvláštní přílohy Říčanského kurýru. Pomáhají mi v reálném světě navrhovat a vytvářet třeba i již zmíněné projekty. Pro mne je nejdůležitější a vše zastřešující sen, abych mohl i nadále tvořit stavby, které mají smysl a užitek, kde se lidé cítí dobře a bezpečně. Stavby, které spoluvytváří lepší prostředí, tvář města, ulice. Dělat to, co doposud, a dělat to lépe a lépe.

Adéla Ambrožová