Gladiátor Run

Přestože jsme klub založením převážně na běhání v jakékoliv podobě, občas někteří naši členové zavítají i do jiných typů závodů.

V minulosti to byly triatlony všech typů od klasických silničních, přes terénní až po zimní, bikové závody, v zimě lyžařské a jiné. Tento rok v květnu jsem rozšířil řadu ne zcela běžeckých závodů o další, a to Gladiátor race. Přišel jsem k němu čistě náhodou. Startovné na jeden podnik na bývalém tankodromu v Milovicích jsem vyhrál v odpovědní soutěži běžeckého serveru. Po zjištění, o co se jedná, jsem se dlouho rozmýšlel, zda účast neodmítnout, ale zvítězila u mě touha vyzkoušet i takovouto na první pohled šílenost, a to i přes to, že mě dost známých zrazovalo. Hlavním jejich argumentem bylo „už jsi na to starej“.

O co se jedná. Je vytyčena sedmikilometrová trať, na které jsou vybudovány umělé překážky typu bahenní louže, přelézání různých zdánlivě nesmyslných překážek, podlézání ostnatého drátu, tanku, ručkování na provazových smyčkách, převalování velkých pneumatik, prolézání odstavených železničních vagonů a další podobné legrácky.

Ráno v den závodu jsem se se sevřeným žaludkem vypravil do místa konání závodu. Během prohlídky tratě jsem z jednoho obytného přívěsu nechtěně zaslechl hlášku „hele, on je tady i šedesátiletej dědek“. Jistě každý pochopí, že mně to nijak na náladě nepřidalo. Věkové kategorie na této akci byly do 40 a nad 40 let. V okamžiku, kdy jsem vyrazil na trať, ze mě veškerá nervozita spadla. Největší šok jsem zažil hned pár metrů od startu v první bahenní lázni. Vody tam bylo sice jen po pás, ale více jak polovina bylo propustné bahno, do kterého jsem zajel a nemohl se hnout. No válel jsem se tam jak… Po chvilce jsem přišel na způsob, jak se dostat na druhou stranu a pokračovat. Následovaly další překážky, na kterých jsem se již orientoval lépe a také je celkem solidně překonával. Protože jsem mezi jednotlivými překážkami přebíhal rychle, podařilo se mi nakonec v kategorii obsadit 3. místo (celkově 10.). Při vyhlašování si komentátor neodpustil připomenout můj věk, z čehož byla spousta účinkujících „překvapená“. První místo v mé kategorii obsadil Jan Hruška, bývalý vynikající cyklista, účastník Tour de France, Giro d Italia a dalších. Na podiu jsme se docela pobavili.

Tímto příběhem jsem chtěl také ukázat, že i v pokročilejším, téměř seniorském věku je možno vyzkoušet a zažít některé nové neobvyklé akce a inspirovat dříve narozené k aktivnímu životnímu stylu.

Činnost našeho Běžeckého klubu podpořilo i město Říčany přidělením dotace na částečné pokrytí nákladů.

Miloš Smrčka