Historie krajiny Říčan

Mezi nejstarší části města patří hrad, kostel a nynější Masarykovo náměstí. V době po třicetileté válce vznikla v podhradí katovna, pak vyrostly domky v Podskalí a došlo k zástavbě kolem dnešních ulic Široká, 17. listopadu a Olivova. Pod vlivem modernizačních nařízení v souvislosti s hygienou došlo – podobně jako v jiných obcích – k přesunutí hřbitova od kostela mimo intravilán města. V roce 1833 byl přemístěn na pozemek nynějšího Parku por. Koreše. Netrvalo dlouho a Říčany se rozrostly až sem. Po vzniku Československa byl hřbitov přesunut do dnešních míst. I ten, kdysi daleko za městem, Říčany „dohnaly“. Město se v minulosti mohlo rozvíjet jen několika směry: severovýchodně (k nádraží) a jihovýchodně od náměstí. Mlýnský rybník, Říčanský potok a také Lázeňský rybník v místě dnešní Lázeňské louky novou výstavbu omezovaly podmáčenými pozemky nevhodnými ke stavbě. Původní Říčany jsou vzhledem k této oblasti na kopci. Velkým impulzem k rozvoji města se stala železnice, v roce 1874 byla dokončena první místní nádražní budova. Zástavba se rozšiřovala ve směru k trati. Okolí města se stalo výletním místem pro Pražany a stavěly se zde vilky určené k rekreaci. Koncem 19. století byla železniční stanice přemístěna východním směrem. Je zajímavé, že původní Nádražní ulice, dnes ulice 17. listopadu, směřuje stále k původní stanici, ale až k ní nevede.

Rozšiřování zástavby a výstavba stále nových domů má kromě rozvoje města a turismu také své stinné stránky. Dochází ke stále většímu (a nevratnému) zastavování orné půdy, luk, případně lesů. Tato činnost má řadu negativních dopadů z hlediska ochrany životního prostředí (úbytek kvalitní orné půdy, zvýšení povrchového odtoku vody, zvýšení teploty a tím zhoršení lokálního klimatu ve městě atd.). Příště vás seznámíme s historickým vývojem a proměnami místních lesů.

Šárka Bělunková a Jan Skaloš ve spolupráci s Muzeem Říčany

Říčanský kostel před přestavbou v roce 1899

Pohled stejným směrem v r. 2015

Studie podobného typu, s jakou vás seznamujeme, mohou přispět k pochopení zákonitostí krajinných změn a stát se tak zdrojem inspirace a poučení všude tam, kde se rozhoduje o budoucí podobě krajiny, např. při tvorbě územních plánů a v pozemkových úpravách. Konkrétně tyto informace najdou uplatnění při návrhu opatření protierozní ochrany půdy, při realizacích prvků územních systémů ekologické stability nebo při provádění revitalizací říčních a rybničních systémů, které pomáhají zadržet více vody v krajině.

Foto: Archiv Muzea Říčany a Š. Bělunková