Historie krajiny Říčan

Proměny místních lesů

Lesy jsou důležitou součástí krajiny, neboť plní řadu produkčních, ale také mimoprodukčních funkcí. Kromě funkce rekreační mají lesní porosty úlohu protierozní, vodohospodářskou a také estetickou. Významná je funkce ekologická: lesy jsou významným stanovištěm mnoha rostlinných a živočišných druhů.

Zatímco rozloha a zastoupení lesů se mezi obdobím stabilního katastru a současností změnily pouze minimálně (v roce 1841 se lesy rozprostíraly na 18,1 % území, zatímco v roce 2013 zaujímaly 17,4 %), prostorové proměny lesních porostů byly mnohem výraznější. Srovnáním starých map se současným stavem můžeme vytipovat tzv. starobylé lesy (nacházejí se na stejných místech jak v roce 1841, tak i v současnosti), které tvoří téměř 80 % z rozlohy dnešních porostů. Nové lesy (20,7 %) vznikly převážně na úkor trvalých travních porostů (14,5 %) a dále na orné půdě (4,3 %). Na více než jedné pětině původní rozlohy lesů došlo k odlesnění (110,5 ha, tj. 23,7 %) na úkor orné půdy (9,1 %), popř. zastavěných ploch (2,9 %). Se zástavbou došlo také k rozvoji městské zeleně, která se nachází na 8,6 procentech původních lesních ploch. K rozvoji zástavby a městské zeleně došlo převážně v severovýchodní části území u Radošovic.

Jak je to ale se změnami druhového složení lesů v Říčanech? Již název Černokostelecko odkazuje na „černé“ lesy, takové byly už ve středověku. Tmavé, zastíněné, převážně jehličnaté lesy. Roku 1650 v lesích převažovala jedle (44 %), výrazný byl buk (33 %). Habry, duby, borovice a ostatní druhy byly zastoupeny ve výrazně menším množství. V průběhu 18. století došlo k výsadbě modřínu a zejména smrku, které v dnešní době převažují. V roce 2012 v říčanských lesích tvoří největší podíl smrk (44,5 %), dále buk (25 %), habr (15 %) a dub (7 %).

Místní lesy také skrývají mnohá tajemství. Patří mezi ně i zaniklé vesnice. Vznikaly ve 13. a 14. století v průběhu tzv. vnitřní kolonizace. Černokostelecko se řadí mezi poslední takto osidlovaná území. Při vzniku těchto vesnic došlo pravděpodobně také k velkému snížení rozlohy lesů. Důvodem byla potřeba získání nových ploch pro stavbu domů, vytváření polí, používání dřeva jako paliva nebo na výrobu dřevěného uhlí. Odlesněné plochy v případě zániku vesnic opět zarostly a les se navrátil na původní místo. Některé osady ovšem zanikly již ve středověku, další za třicetileté války. K zániku ostatních lesních vesnic došlo převážně až v období po třicetileté válce. K těm patří například Přestavlky (u dnešního rybníka Jureček), Lehovice (u dnešního rybníka Marvánek), Vojkov (okolí Vojkovské hájovny). Zánik vesnice Vojkov možná způsobili také loupežníci, kteří se údajně ve vesnici (po válce zchátralé) skrývali a loupili v okolních lesích.

V příštím díle se zaměříme na historický vývoj rybníků v Říčanech.

ve spolupráci s Muzeem Říčany