Horor v Biu Sokol

29. 5. 2026

Po sto pěti letech od svého vzniku v Říčanech znovu promítalo Bio Sokol. Jen na jediný večer, s exkluzivním programem a za doprovodu profesionálního pianisty.

Návštěvníci měli možnost zhlédnout legendární němý horor z roku 1921 Příchozí z temnot podbarvený živým klavírním doprovodem uznávaného studiového hudebníka Kryštofa Pobořila. V Biu Sokol se stříbrné plátno poprvé rozzářilo v létě 1921.

Hvězdy československého i světového filmu

Ani po obsahové stránce to nebyl náhodný filmový výběr. Podle odborných kritiků patří Příchozí z temnot k tomu nejzajímavějšímu, co v období němé éry v českém filmu vzniklo. Navíc je to dílo, které je stravitelné i pro současného diváka, což se rozhodně nedá říci o jiných titulech. Herectví v němých filmech i tempo vyprávění totiž může současnému filmovému fanouškovi často připadat komické, rozvleklé a místy i nesrozumitelné. Příchozí z temnot je v tomto ohledu jiný a už seznam herců jej řadí mezi tehdejší elitu. Jmenujme později proslaveného režiséra Karla Lamače (zde v jedné z hlavních rolí), Annu Ondrak (hrála i ve filmech Alfreda Hitchcocka) nebo legendárního kabaretiéra a filmového průkopníka Josefa Švába-Malostranského.

Multifunkční prostor

Zvuk se ve filmu plně prosadil v roce 1927. Bio Sokol získalo zvukovou aparaturu dokonce až v létě 1932. Jako první zvukový film se tehdy promítali Psohlavci. Budova v Sokolské ulici ale nebyla jen kinem. Protože měla posuvné plátno a prostorné hlediště, dobře sloužila pro plesy, tělocvičné akademie, divadla i besídky. Kdy a zda vůbec ve dvacátých letech došlo i na Příchozího z temnot, bohužel nevíme. Každopádně už během druhého roku provozu zvládlo Bio Sokol uspořádat na 190 projekcí němých filmů. Pro sokolskou jednotu, která kino vybudovala, tak bylo i výrazným zdrojem příjmů.

Dobový večer

Večer patnáctého května 2026 se vstupné vybíralo pouze dobrovolné. Dorazili sokolky i sokolové, mladí i pamětníci posledních dní biografu před jeho vyhořením v roce 1950. Sál, respektive dnešní tělocvična, se rychle naplnil a bylo nutné dokonce přidávat židle a lavičky pro nejmladší diváky. Programem provázela popularizátorka historie z místního muzea Renata Skalošová a publicista Jan Kužník. Součástí akce byla i výstava dobových plakátů. Před samotným filmem museli diváci pochopitelně zhlédnout dobové kinoreklamy, protože už tehdy kino patřilo k nejúčinnějším sdělovacím prostředkům a reklama před filmem byla inzerenty velmi žádaná.

Šedesátiminutový romantický horor svou klavírní hrou podbarvil Kryštof Pobořil. Hudebník se zkušenostmi z řady tuzemských populárních nahrávek (najdete jej například na novém albu Zdeňka Vřešťála). Stejně jako pianisté před sto lety improvizoval a hudbou děj dokresloval a zvýrazňoval. Závěrečný dlouhý potlesk mu byl zaslouženou odměnou. Akce se konala jako součást Muzejní noci plné hvězd, uspořádané Muzeem Říčany, T. J. Sokol Říčany a Radošovice a Janem Kužníkem.

Jan Kužník,
 Renata Skalošová