Hoši, děkujem!

Jubilejní 20. ročník Memoriálu Miroslava Šafaříka je za námi. Za námi a snad ve velkém stylu. Za námi, ale vzpomínky zůstanou.

Vyzvedávání rozbitého Rapidu v pátek večer na Hlaváku, vlekoucí se lokálka do Říčan, karavana pěškochodu na večeři a na ubikaci. Střih. Bratření se, tah městem. Sranda jako blázen. Střih. Co to je v tom bazénu? Tam někdo kopl balón? Ne, počkej, to je hlava! Ranní bazik à la LBC musí bejt! Střih. Vychytaný penaltový rozstřel a domácí gólman v totální zóně. Hromy a blesky. Holky tančící mezi kapkami deště v halftime show. Kličky. Bomby do šibenice. Erupce radosti. Povolený stavidla beznaděje. Tluče bubeníček, tluče na buben. Vlajky. Kotle. Hlasivky. Chorály. Pyro. Setkání. Protínání. Poznávání. Respekt... Doplňte si sami. K vypálení do paměti toho bylo za ten víkend poměrně dost.

Měli jsme kliku na počasí, i když byla prádelna a chvílemi spalující žár, co se syčením uchladili jen tehovští hasiči. V sobotu nám ocelové nebe rázně připomnělo, kdo tu šéfuje. Pořád jsme ale přišli jen o dva zápasy a 40 minut. Dalších zhruba 40 minut po nedělním vyhlášení se nebe nad Říčany roztrhlo a vylilo. Fotbalák proměnilo na rýžové pole a rugbyák na rybářský revír.

Poprvé. Dva areály. Čtyři hřiště. 80 zápasů. Přes tři a půl fíku na zápas. Celkem 284 gólů. xG? Fenomenální. Počet naběhaných km? Nechutný. Uroněných slz dojatých fanoušků? Nepočítaně. Nových kamarádů? A lot of hafo.

Prvně jsme na turnaji ve specifickém českém fotbale přivítali zahraničního hosta. Chlebem a solí. Očekávání splnil do puntíku. Možná spíš ve všech atributech překonal. Sportovně. Lidsky. Společensky. SK Rapid Vídeň ukázal formát, věříme, že navázal freundschaft a nejen jeho finále se Spartou se zapsalo do historie i srdcí všech fanoušků fotbalu.

Legendy lokální a jejich lesknoucí se zraky: Hudra, co dal jméno naší aréně a postavil vše do latě, i Karlos Sr., spokojený otec zakladatel. A na turnaj si našli čas a cestu i legendy globální: Theo Gebre Selassie nebo Miroslav Matušovič. Tomáš Hübschmann se v sobotu loučil v Jablonci se svou epochální kariérou a v neděli byl u nás hecovat své nástupce. Gólmanské robinzonády přijel podpořit Vojta Vorel, místní patriot a brankář AC Sparta Praha. A když radost i ceny rozdával Lukáš Zelenka, legenda ACS a jeden z nejslavnějších hráčů, co prošli trenérskýma rukama Miroslava Šafaříka, na jehož počest se turnaj už dvacet let koná, kruh se uzavřel. Sága pokračuje.

Ještě jednou: Hoši, děkujem! Děkujeme městu Říčany za podporu. A díky vám všem, že jste u toho byli s námi. Že jste spoluvytvořili tenhle pěkný fotbalový víkend. Fotbal je krásná hra a hrát ho bez vášně nemá smysl. A i když jsme měli občas všichni nervy na pochodu (prokletá zebra, do nebe volající nespravedlnost, slepota prozřetelnosti, náměsíčnost svěřence či potomka, …), snad jsme nepřišli o důstojnost a zůstali jsme lidmi.

VÝSLEDKY:
1. AC Sparta Praha
2. SK Rapid Vídeň
3. SK Sigma Olomouc
4. FC Sparta Brno
5. Bohemians Praha 1905
6. FC Slovan Liberec
7. FK Motorlet Praha
8. FC Sellier & Bellot Vlašim
9. SK Slavia Praha WU12
10. FK Ústí nad Labem
11. Povltavská Fotbalová Akademie
12. Výběr OFSPV
13. FK Mladá Boleslav
14. 1.FK Příbram
15. FK Říčany
16. FK Viktoria Žižkov

Nejužitečnější hráč: Matthias Keseli / AC Sparta Praha
Nejlepší střelec (13 gólů): Felix Ninführ / SK Rapid Vídeň
Nejlepší brankář: Miloš Čihák / Bohemians Praha 1905
Král klece: Albert Macků / Bohemians Praha 1905
Šéf stolu: Remi Silajdžič / Bohemians Praha 1905

autor článku: David Man – Affro
foto: Josef Štěpán