Jakým způsobem hospodaří Říčanští rybáři na rybnících

30. 10. 2025

Místní organizace Říčany Českého rybářského svazu oslaví za dva roky devadesátileté výročí od svého založení. Řadíme se tak k nejstarším aktivním sdružením v Říčanech. Jsme spolek, tedy zájmové sdružení, jehož zaměřením není primárně zisk. Všechny práce vykonáváme formou dobrovolných neplacených brigád ve volném čase. Stále častěji se setkáváme s názory, že má naše činnost zásadní vliv na „čistotu“ vody v rybnících, že ryby vodě škodí a že nejlépe by bylo bez nich. Rád bych přiblížil, jak tuto problematiku chápeme.

Na rybnících v Říčanech, kde chováme ryby – v minulosti to byl Mlýnský rybník i Pacovská přehrada, nyní rybníky Rozpakov, Srnčí – a v areálu sádek organizace jsme nikdy nepoužívali a nepoužíváme takzvané „intenzifikační prvky“ hospodaření. Pro představu: Jedná o hnojení rybníků chlévskou mrvou nebo kejdou v řádech tun na hektar pro zvýšení přirozené produkce živin rybníka, krmení obsádek granulovanými krmivy, směsmi a obilovinami opět v řádech tun na hektar a vysazováním ryb v objemech tři, čtyři a výše tun na hektar.

Hospodaříme na nich extenzivně, nikoli intenzivně, což znamená, že k obživě ryb slouží přirozená produkce potravy, která se v rybníku tvoří. Nepravidelně, především v jarním období, pak přikrmujeme malým množstvím pšenice nebo pečivem pro zvýšení kondice ryb po zimním období. Vždy však s ohledem na to, aby se nezhoršovala kvalita vody a krmení ryby vždy spotřebovaly. Přírůstky ryb jsou tak v porovnání s produkčními rybářstvími, které provozují intenzivní chov ryb na prodej za účelem zisku a jako komerční obživu daleko, daleko menší. Nikdy jsme ryby nepřikrmovali v Marvánku a Jurečku, což je často šířený mýtus.

V rybnících máme nasazenu pestrou obsádku původních i žádaných druhů ryb. Najdete v nich okouna, lína, úhoře, plotici, amura, štiku, perlína, candáta, cejna, ouklej, ježdíka, sumce, hrouzka a mnoho dalších druhů. Chováme samozřejmě i kapra třeboňské linie, který se v Českých zemích chová od 12. století a je stále žádanou rybou mezi rybáři, ale i veřejností a do rybníků za nás patří. Naše rybníky však rozhodně nejsou „přerybněny“ kaprem ani jinými druhy ryb.

Na Mlýnském rybníce a Jurečku pak probíhá sportovní rybolov, který umožňuje sportovní vyžití a relax široké veřejnosti. Rád bych připomněl, že rybaření byla jako jedna z mála nekonfliktních aktivit umožněna i v rámci covidových lockdownů bez výrazných omezení. Do těchto revírů vysazujeme právě ryby z naší domácí produkce, které v rybnících vychováme. Pokud je nemáme, nakupujeme je od dalších organizací nebo podniků. Ryby vysazujme dle dostupnosti násad po celý rok. V Mlýnském rybníce je zpestřením obsádky pstruh, kterého na podzim dovážíme. Kdyby byla voda na toku Říčanského potoka výrazně znečištěná, ukázalo by se to právě na možných úhynech pstruhů, kteří jsou velmi senzitivní na jakost a parametry vody, a dosud jsme úhyn nezaznamenali. Na Jurečku jako koupališti je pak z naší strany zakázáno vnadění a krmení, aby nedocházelo ke zhoršování jakosti vody.

Samostatnou kapitolou je rybník Marvánek. Od roku 1936 jej rybáři začali obhospodařovávat a chovat v něm ryby bez jakéhokoliv přikrmování. Posléze na něm umožnili chytání pro vlastní členy organizace. Vše za společného fungování s provozem koupaliště, a to do roku 2014. V důsledku špatné kvality vody, která do něj proudila Říčanským potokem od Světic, pak iniciovali, zbudovali a uvedli do provozu na konci roku 1989 rybníky Rozpakov a Srnčí jako retence pro zvýšení kvality vody. Od roku 2015, po revitalizaci, která byla financována z kapitoly životního prostředí EU pak funguje Marvánek jako rybník v omezeném režimu chovu ryb, který po dobu deseti let stanovuje Agentura ochrany přírody a krajiny. Ryby jsme tedy dle tohoto požadavku do rybníka vysadili a dále nijak neměnili. V roce 2022 jsme Marvánek slovili pro kontrolu obsádky a opět dle požadavku AOPK vysadili. Tento rybník v současnosti tedy téměř nevyužíváme a obsádku na něm neměníme.

Poukazování na zhoršenou kvalitu vody v tocích, nádržích a rybnících je v dnešní době čím dál více diskutovaným tématem, a to především ve spojitosti s rybami. Rád bych uvedl, že se s tímto zjednodušeným vysvětlením neztotožňujeme. Je třeba si uvědomit, že v rybníce nikdy nebude tak čistá a „průzračná“ voda jako doma ve vašem bazénu, biotopu, pískovně nebo lomu. Výrazným činitelem, který kvalitu vody zhoršuje, je především vypouštění odpadních, či špatně vyčištěných vod (např. s hnojivy a splašky) do vodotečí, potažmo rybníků, a to jak stabilně, tak nárazově, např. při přívalových deštích. Dochází při nich k vyplavování fosforových a dusíkatých látek, které výrazně přispívají v horkých bezesrážkových letních obdobích ke zhoršování kvality vody, bujení sinic a řas a možným kyslíkovým deficitům při nichž umírá ve vodě vše živé včetně ryb. Negativně situaci ovlivňují také již zmíněné absence mírných dešťů a nízké průtoky v potocích/řekách, které zajistí průtočnost nádrží. Optimální rybí obsádky rybníků naopak nastolují žádanou biologickou rovnováhu, která předchází dalším negativním jevům, jako je výskyt cerkárií (larvální stadium motolicových parazitů, který způsobuje vyrážky), případně zarůstání vod vodními rostlinami a vláknitými řasami. Oba tyto jevy bylo možné pozorovat v několika prvních letech po revitalizaci v Marvánku. Stejně tak obsádky pouze dravých ryb nedávají smysl, protože nezajistí předcházení výše popsaným negativním jevům a po „zkonzumování“ ostatních druhů nemají tyto ryby žádnou potravu. Za nás je tedy třeba vyváženost, nezaměřovat se pouze na jeden faktor z mnoha možných a ryby do rybníků neodmyslitelně patří.

Jako rybáři vítáme kroky vedoucí ke koupi Pacovské přehrady – rybníka Bahnivky, a to nejen z důvodu možnosti chovu ryb. Z našeho pohledu se jedná o nákup strategické vodní plochy a biokoridoru od soukromého vlastníka, který v majetku města do budoucna otevře možnost vhodného rozvoje lokality se zachováním přírodního a odpočinkového charakteru. Okolí zde není zastavěné a dá se uvažovat o spojení např. s přírodním parkem. V neposlední řadě se jedná o zásobárnu vody, jejíž důležitost se v posledních suchých letech ukazuje pro život rostlin a živočichů jako klíčová díky mikroklimatu, který v jejím okolí je. Využití tohoto rybníka nám umožní diferencovat a upravit i rybí obsádky v dalších rybnících, na kterých hospodaříme. Stejně tak podporujeme výstavbu přírodního biotopu nebo koupaliště. Díky uzavřenému cirkulačnímu vodnímu hospodářství nebudou do cyklu vody vstupovat další proměnné a nestálé faktory, které mají vliv na „průzračnost“ vody, a jeho zbudování dá Říčaňákům možnost alternativy dalšího koupání.

 

Martin Vosátka
místopředseda a hospodář ČRS, z. s., MO Říčany
crsricany.webnode.cz