Jan Žižka a Říčany

1. 11. 2020

 

Postava husitského válečníka Jana Žižky neodmyslitelně patří k českým dějinám a o jeho významu svědčí i to, že se v anketě největší Čech umístil na 5. místě. Co však o Žižkovi vlastně víme? Mnoho toho není, autentických pramenů, které napsal či spíše nadiktoval, je málo, dokonce ani nevíme, jak vypadal. Dostupná fakta o Žižkovi a jejich rozsáhlou interpretaci naposledy mistrně zpracoval známý historik Petr Čornej, který na rozdíl od jiných nechal čtenáře nahlédnout do „své kuchyně“ a neváhá přiznat, že informace o Žižkovi z jeho doby nejsou jednoznačné.

O Žižkově mládí v jihočeském Trocnově a jeho rodině se dozvídáme jen ze zlomkovitých zpráv, nejinak tomu je v případě jeho působení v loupeživých družinách, žoldnéřských službách či na královském dvoře. Na počátku husitských válek Žižka možná ani nebyl vůdcem ozbrojené skupiny, která odešla z Prahy do Plzně a odsud poté směrem na jih, kde došlo ke střetům, mezi něž patří i známá bitva u Sudoměře. Čornej o postavení Žižky v této době polemizuje a to, že jiní vůdcové husitů jsou v pramenech uvedeni před ním, je dáno spíše mírou jejich urozenosti.

Žižkův vzestup následoval po příchodu do nově založeného Tábora, kde se stal jedním ze čtyř hlavních hejtmanů, v počátku byl ovšem hlavním hejtmanem Mikuláš z Husi († 1420). Žižka v následujících letech úspěšně odrážel útoky křižáckých armád na „kacířské“ Čechy, stejně tak domácí nepřátele, ať již ze strany katolických měst a šlechticů, nebo jiných husitských frakcí. Stačí připomenout bitvy na Vítkově, u Vyšehradu či u Malešova.

Jednou z významných akcí bylo i obléhání hradu Říčany, drženého katolickým šlechticem Divišem z Říčan. O tomto obléhání se čtenáři Kurýra mohli podrobně dočíst v čísle 5/2019. Husitské vojsko přitáhlo před Říčany 24. listopadu 1420 a střílelo do hradu z děl, Žižka se ovšem k oblehatelům připojil až později. Obléhání skončilo 4. prosince kapitulací Říčanských. Obě strany se dohodly, že lidé z hradu budou moci svobodně odejít a nechat si své svrchní oděvy, dohoda ovšem byla patrně oboustranně porušena. Obránci hradu (včetně pána Diviše) se o dva dny později objevili mezi zajatci v Praze a duchovní ukrytí na hradě byli upáleni. Říčany se poté patrně nacházely pod husitskou správou. V letošním roce si tedy připomínáme 600 let od těchto událostí. Po Žižkově smrti u Přibyslavi roku 1424 trvaly takzvané husitské války ještě 10 let, ovšem za definitivní konec sporů mezi husity a katolíky lze považovat až kutnohorský náboženský mír, uzavřený roku 1485.

Dochovaly se v Říčanech nějaké autentické památky na Žižkovo obléhání Říčan? Patrně ano – a jsou uloženy v říčanském muzeu. Muzeum uchovává soubor drobných militarií z říčanského hradu, jež s velkou pravděpodobností souvisejí s Žižkovým obléháním. Mezi nimi vyniká žulová dělová koule pozdně středověkého původu. Muzeum ovšem také cíleně sbíralo památky související s Žižkou, které pocházejí z mladších dob. Jedná se o pamětní medaile, bankovky, idealizované podobizny (obrazy i grafiky), divadelní plakáty, romány a odbornou literaturu z 19. století o době husitské či takzvanou hůl Žižkovu (s Žižkovou hlavičkou). Připomínky obléhání Říčan bychom ovšem nalezli i jinde, například kámen původem z Říčan je součástí Žižkovy mohyly u Přibyslavi. 

Jan Boukal,

Muzeum Říčany

 

Bankovka v hodnotě 25 Kčs z roku 1961 s motivem Jana Žižky, Sbírka Muzea Říčany 

Redakční systém i-servis

(c) Mediální a komunikační servis Říčany, o.p.s. 2020 Všechna práva vyhrazena