Kdo hospodaří na polích kolem Říčan?

2. 10. 2026

Farma Voděrádky je největším zemědělským hospodářem se zaměřením na chov skotu v katastru Říčan a obhospodařuje významnou část zdejší zemědělské půdy. Způsob, jakým na těchto pozemcích hospodaří, ovlivňuje nejen úrodu, ale také stav půdy, schopnost krajiny zadržovat vodu nebo riziko půdní eroze.

V Říčanském kurýru proto chceme Farmu Voděrádky představit také z širšího pohledu. Od pana Weinfurtnera se dozvíte, jakým způsobem se dnes půda obdělává a jak může zemědělec ovlivnit její schopnost zadržovat vodu a odolávat erozi.

Na jak velké ploše dnes Farma Voděrádky hospodaří a jaká část této půdy leží přímo v katastru Říčan? Jak dlouho jste s tímto územím spojeni?

Farma Voděrádky k dnešnímu dni obhospodařuje bez mála 500 ha orné půdy a luk. Její většina leží přímo v blízkosti města. V této lokalitě hospodaříme od 90. let minulého století.

Když se řekne zemědělství, lidé si většinou představí úrodu, traktory a kombajny. Co je ale z vašeho pohledu pro zemědělce nejdůležitější?

To nejcennější máme vlastně přímo pod nohama – půdu. Úkolem zemědělce podle nás není jen vypěstovat co nejkvalitnější úrodu. Stejně důležité je předat půdu další generaci v co nejlepším stavu. Proto dlouhodobě využíváme technologie a postupy, které pomáhají chránit její úrodnost.

Co si tedy představujete pod pojmem zdravá půda?

Důležitá je mimo jiné organická hmota a život v půdě. Žížaly, bakterie a další půdní organismy se podílejí na vytváření zdravé a kypré půdní struktury. Taková půda dokáže lépe přijímat a zadržovat vodu, lépe odolává období sucha a vytváří dobré podmínky pro růst rostlin.

Ve svém hospodaření kombinujete tradiční postupy s moderními technologiemi. Jakou roli stále hraje například hnůj? A ve kterém období ho používáte?

Velkou. Je to něco, co zemědělci využívají po staletí. Hnůj není pouze hnojivo a zdroj živin. Především do půdy vrací organickou hmotu, která je důležitá právě pro půdní organismy a pro vytváření kvalitní půdní struktury. Aplikace hnoje probíhá z pravidla koncem léta a během podzimu, kdy je prostor naaplikovat hnůj a připravit tak pole na nový osev.

Vedle toho používáte technologii strip-till. Co si pod tím má běžný člověk představit?

Strip-till znamená pásové zpracování půdy. Místo toho, abychom zpracovali a převrátili celou plochu pole, připravíme pouze úzký pás, do kterého se následně zaseje nová plodina. Zbytek plochy zůstává méně narušený a na povrchu mohou zůstat rostlinné zbytky spolu s kořeny rostlin po předchozí sklizni, které brání případné erozi.

Takové pole potom může na první pohled vypadat trochu „neuklizeně“. Proč na něm rostlinné zbytky necháváte?

Právě tato vrstva půdu chrání. Pomáhá omezovat působení větru, prudkého deště i letního slunce. Voda se může lépe vsakovat a méně odtékat po povrchu. Zároveň se tím snižuje riziko, že voda odnese i nejcennější svrchní vrstvu půdy – ornici.

Takže když lidé vidí pole, které není zorané od kraje ke kraji, nebo na jeho povrchu zůstávají zbytky rostlin, nemusí to být známka zanedbané práce. Může jít naopak o vědomý způsob hospodaření.

V posledních letech zažíváme jak delší období sucha, tak velmi intenzivní přívalové deště. Jak se tomu musí zemědělství přizpůsobovat?

O to důležitější je hospodařit tak, aby půda dokázala fungovat jako přirozená houba. Potřebujeme, aby vodu dokázala co nejlépe přijmout a zadržet a aby při intenzivních srážkách co nejméně odtékala po povrchu. Způsob zpracování půdy, množství organické hmoty i to, zda je povrch půdy chráněný, v tom hrají významnou roli.

Při letošních přívalových deštích došlo na některých místech také k odnosu ornice z polí a zasažení okolních pozemků. Následovalo jednání s vedením města. Jak jste k této situaci přistoupili?

My na farmě vidíme potenciál v pásovém zpracování půdy, již zmíněném strip-tillu. Letos jsme 1/3 výměry kukuřice oseli touto novou technologii, kde jsme především pozorovali vývoj porostu a případné technologické problémy s tím spojené. V dalších letech chceme tuto technologii uchopit jako plošné opatření v pěstování kukuřice, která je z hlediska eroze velmi problematická.

Je vůbec možné zajistit, aby při mimořádně silném dešti voda ornici neodnesla?

Vše záleží na mocnosti srážek. Pokud během krátké doby spadne obrovské množství vody, tak to není jednoznačné. Při úplném nasycení půdního horizontu vodou, vzniknou problémy (vodní eroze). Poté je náš cíl, aby z pole odtékala pouze čistá voda bez bláta.

Co byste chtěli, aby si lidé v Říčanech uvědomili, když se dívají na pole kolem města?

Zemědělská půda není jen prostor, na kterém se pěstují plodiny. Je součástí celého ekosystému a její stav ovlivňuje i to, jak krajina hospodaří s vodou. Proto nám záleží na tom, v jakém stavu půdu udržujeme a v jakém ji jednou předáme dál.

Na dotazy města odpovídal pan Weinfurtner