Komunitní centrum informuje

Se čtenáři Kurýru se chceme podělit o zpětnou vazbu, kterou získáváme od našich klientů. Nesmírně si těchto slov vážíme, protože nám pak naše práce dává ještě větší radost a smysl.

Říčanský „děda Komárek“ už zasadil brambory. Paní Petra Štětková se s námi podělila o své zkušenostii: „V rodinném domku nedaleko centra Říčan žije můj prastrýc, pan Zdeněk. Je mu 92 let a je vdovec. Jeho jediná vnučka žije na Moravě a jezdí se za svým dědou podívat dvakrát do roka na krátkou návštěvu. Když se před dvěma roky zhoršil prastrýcův zdravotní stav, dostali jsme se jako širší rodina do nepříjemné situace, protože nastala otázka, jak se bude zdravotní stav dále vyvíjet a kdo a jak bude o strýce pečovat. Lékařka ze záchranné služby, která jednoho dne prastrýce po nešťastném pádu odvážela do nemocnice, mi velmi důrazně řekla, že člověk, kterému je přes 90 let a není v dobrém zdravotním stavu, nemůže žít sám v rodinném domě se zahradou a že se jako jediná možná cesta jeví umístění prastrýce do některého zařízení pro seniory. To ale prastrýc striktně odmítal a už po několika dnech volali z nemocnice, že podepsal reverz a že ho sanitka veze domů. Po svém návratu prastrýc opakoval, že chce dožít doma a že za své rozhodnutí hodlá nést plnou odpovědnost. Začala jsem tedy hledat možnosti řešení této situace. Snaha respektovat jeho názor tady byla, ale zároveň se otvírala otázka, jak celou situaci prakticky vyřešit. Bylo jasné, že úplně bez dozoru prastrýc zůstat nemůže. Představa, že delší dobu leží v domě zraněný, pro mě nebyla přijatelná. Bohužel ale ani v mých možnostech nebyla z pracovních a osobních důvodů každodenní kontrola jeho stavu možná. Hlavou se mi honila otázka, jak zajistit, aby mohl být prastrýc doma a byl nějakým způsobem monitorován. Jako doslova spásné řešení se ukázalo využití osobní asistence Komunitního centra Říčany a poté ještě využití Pečovatelské služby, která mu vozí obědy. Netušila jsem do té doby, jak skvělé služby pro ty nejzranitelnější v Říčanech máme. Osobní asistenti Komunitního centra Říčany prastrýce navštěvují dvakrát denně a kontrolují, zda je v pořádku. Musím říci, že to jsou velmi milí a vstřícní lidé, kteří ho každý den kontrolují a jsou připraveni zajistit nezbytné, např. odvoz k lékaři. Prastrýc si zvykl, že ho doma denně navštíví několik návštěv a my víme, že v momentě, kdyby se mu něco stalo, přijde člověk, který může situaci řešit. Prastrýc je spokojený, chodí s chodítkem na procházky, snaží se v rámci možností pečovat o zahrádku. Když jsem za ním nedávno přišla na návštěvu a nenašla ho v domě, šla jsem se podívat na zahrádku. Vtom se prastrýc vynořil zpoza křoví a mě se vybavil známý film Na samotě u lese. Jen „náš děda Komárek“ neobdělával políčko s obilím, ale zrovna sázel brambory… Ráda bych tímto moc poděkovala Komunitnímu centru Říčany za to, že umožňuje seniorům důstojné dožití v domácím prostředí. Prastrýc si díky jejich péči už několikátý podzim vaří brambory na loupačku z vlastnoruční sklizně.“

Dovolujeme si touto cestou poděkovat za spolupráci Koloběhu Říčany, kam se na ně s důvěrou obracíme v případě rychlé pomoci našim klientům a jejich potřebám.

Tým Komunitního centra Říčany přeje všem čtenářům pohodové letní dny a dětem úžasné prázdninové zážitky.

S úctou Pavlína Šantorová Filková, DiS., ředitelka společnosti