Lesní klub Pramínek

29. 11. 2020

Den v malém světě

Ráno v sedm sedám na kolo a blátivou cestou přes les šlapu k Pramínku, vedle Říčanské hájovny. Zatopíme, uvaříme si čaj a už vítáme děti.

Když se spolu potkáme, tak si ruce podáme...

Sedneme si do kruhu a vítáme se společně.

Pod nohama pevnou zem a nad hlavou nebe, kolem les a přátele...

Chvilku posedíme, pokusíme se děti ukotvit v čase. „Máme dnes poprvé měsíc listopad, proč se tak jmenuje? Proč padají ze stromů listy?“ Krátce diskutujeme. Potom jsou děti neposedné, už musíme ven. Kam dnes půjdeme? Do Kaňonu! Ne, pojďme k Soutoku. My chceme do Rákosového pole...

Malé děti si zatím uvědomují bláto na louce, znají školkové pískoviště, zázemí, kde obědváme a kam je přijde vyzvednout máma. Vše ostatní jsou pro ně dobrodružné cesty v hlubokém lese, který pomalu objevují. Až budou jako předškoláci z Pramínku odcházet do školy, budou znát celou oblast mezi Říčany a Světicemi: kde se dá přelézat rokle po padlých kmenech, v které tůni potoka bývá dost vody a jde postavit hráz, na kterém paloučku jsou dobré větve na stavbu domečků. Možná si vzpomenou, že v tajemném koutě lesa bylo kdysi o svatojánské noci vidět kouzelnou bytost. Potom jim už bude zdejší les malý, odejdou do velkého světa a rozlétnou se v něm.

Můj den v Pramínku uplynul, zablácené kolo mne za soumraku doveze zpátky domů do Říčan. Zítra sednu k počítači a v rámci své druhé práce budu bloumat po datových centrech rozesetých na různých místech světa. Ale dnešek jsem prožil lokálně, v malém světě Říčanského lesa, společně s dětmi Pramínku, děkuju za to.

Petr Honsa, průvodce