Martina Kořenová překvapivě stříbrná na šachovém mistrovství republiky

Stříbro na MČR po třiceti letech. Pocity?

Nečekala jsem to, ale přála jsem si ještě jednou zažít šachový úspěch. Hrálo se vyřazovacím systémem jako tenis. Byla jsem nasazenou hráčkou, v šachových žebříčcích mě udržovaly výsledky z německé Bundesligy, kde hraji s nejlepšími hráčkami světa.

Máš chuť hrát v české reprezentaci? Určitě. Jsem jednou z kandidátek na šachovou olympiádu v září v Budapešti. Teď budu hrát hlavně v Německu. Zúčastním se mistrovství německých zemí družstev na první šachovnici za Sasko. A s klubem Rodewischer Schachmiezen bojujeme o bronz v německé Bundeslize.

Proč hrát šachy, k čemu jsou dobré? Co ti daly? A  v čem jsou zrádné? Rozvíjejí myšlení, představivost, plánování, někdy vyplavují adrenalin. Učí trpělivosti a bojovnosti. Zrádné jsou v tom, že soupeření může zničit dětskou duši.

Jak vypadala tvoje šachová kariéra? Měla jsem našlápnuto. Vyhrála jsem ženský velmistrovský turnaj, jako juniorka jsem byla třetí na světě, zúčastnila jsem se mezipásmového turnaje v Jakartě. Mohla jsem jít cestou profesionálky, ale vybrala jsem si cestu klidnější, pedagogickou.

Je rozdíl ve hře žen a mužů? Muži nemají pro myšlení lepší předpoklady. Občas jsme spoutáni předsudky. Žena má dělat tohle, muž tohle. Nic mezi tím. Svět není černobílý, je barevný. Vzor jsou sestry Polgárovy, v šachovém světě zářily i mezi muži.