MŠ Čtyřlístek

28. 11. 2021

Zprávičky z MŠ Čtyřlístek

V polovině října a začátkem listopadu jsme spolu s našimi dětmi absolvovali polodenní výlet do lesa v Jevanech. Tam na nás čekali lesníci v ženském rodě – lesačky, které nás pak v rámci vzdělávacího programu Lesní pedagogika provedly lesem. Cílem programu je napomoci dětem při vytváření osobního vztahu k přírodě a lesu, k užitku lesa a lidské práci v lese. Lesníci a lesačky mají podle ročního období a věku dětí na míru připravený tematický edukační program. Naše téma byla myslivost, zaměřená na les a jeho obyvatele. Vše probíhalo jako soubor řízených aktivit a her, které dětem, ale i nám dospělým, umožnily prožívat a vnímat les všemi smysly. Prožitkové učení, které v naší MŠ podporujeme, dává dětem prostor, rozvíjí a působí na celou jejich osobnost. Nerozvíjí jen izolovaně jednotlivé schopnosti a dovednosti, ale přirozeně motivuje k zapojení fyzické, psychické i sociální složky. Trasa byla dlouhá přibližně 4 km. Cestou jsme plnili různé úkoly, pojmenovávali jsme stromy podle kůry, listů, jehlic, plodů, hráli hry např. na lišku, na zajíce, na jelena. Během aktivit a her jsme se přiblížili až k oboře, kterou nás provedla naše lesačka Terezka. Všichni jsme našlapovali co nejtišeji, obezřetně, což se nám vyplatilo, protože jsme na vlastní oči viděli celé majestátní stádo jelenů sika a laní. To vše díky lesačce, která měla vábničku na jeleny, a jelikož jsou teď v říji, přivábila je docela blízko. Byl to pro nás ohromný zážitek, vidět a slyšet je. Také jsme viděli stádo divočáků i s malými prasátky v pyžámku a slyšely mohutný dupot jejich kopyt. Na zpáteční cestě jsme šli kolem kostela sv. Jiří, který je spolu s hřbitovem obrostlý hustým smrkovým lesem. Je to kulturní památka, jediný dochovaný živoucí pozůstatek dávno zaniklé obce Aldašín. Výlety jako tento, i když jen polodenní, jsou v této době pro nás vzácností a jsme za to moc rádi. Obzvláště to oceníme my pedagogové, protože neznámé prostředí, nové zážitky, společný čas strávený mimo MŠ rozvíjí vzájemné vztahy mezi dětmi a pedagogy ještě víc než ve známém prostředí školky. Děti také měly spoustu příležitostí s překonáváním sebe sama (a nejen děti). Vnímala jsem, jak u dětí převládala vnitřní motivace, zájem a chuť objevovat. Byly spontánní, uvolněné, projevovaly radost a nadšení i z maličkostí, zajímaly se o vše kolem a nebylo konce ani kraje jejich otázkám a poznámkám. Věřím, že společné zážitky dětem i nám dospělým zůstanou na celý život.

Lýdia Verčimáková za kolektiv pedagogů z třídy Mravenečků a Skřivánků MŠ Čtyřlístek