Muzeum Říčany

31. 1. 2021

Muzeum Říčany – prostor pro moderní vzdělávání

Pandemie koronaviru zásadně ovlivňuje nabídku muzea pro návštěvníky. Návštěvnost v roce 2020 klesla proti roku 2019, kdy jsme měli 20 536 návštěvníků, na pouhých 7 769. Každoročně také vzděláváme průměrně 120 pedagogů na jednorázových workshopech, během letní školy nebo formou navazujících workshopů a individuální podpory. I tuto činnost pandemie výrazně pozastavila.

Věříme, že se co nejdříve vrátíme k běžnému stavu i v programech pro žáky škol a školek, což je v ročním průměru 640 výukových programů, kterých se účastní 12 000 dětí. Žáci jsou hlavně z Říčan a z okolí, ale třeba do Geoparku Říčany přijíždějí z celé České republiky. Za rok průměrně ze 140 základních a mateřských škol.

A co v muzeu děláme, když máme pro vás i pro děti a pedagogy zavřeno? Připravujeme nové výukové programy, během kterých se děti učí zážitkem, v reálném prostředí a v místě, kde žijí. Pro pedagogy, ale i pro zájemce o říčanskou přírodu a historii tvoříme novou elektronickou Regionální učebnici Říčansko. Už nyní se můžete podívat na některé pomůcky pro výuku o regionu, které bude obsahovat. Třeba na novou animaci o říčanském hradu. Stačí na YouTube kanálu zadat heslo říčanský hrad.

Aktuálně chystáme konferenci „Pošli to dál“, a to v termínu 23. března 2021. Konference o tom, jak v praxi zavádět nové metody, aby se staly běžnou součástí výuky, je pro učitele, ředitele MŠ a ZŠ, lektory neformálního vzdělávání i pro všechny, kterým není vzdělávání v ČR lhostejné. Mezi vystupujícími nebude chybět například Arnošt Veselý, vedoucí expertního týmu v přípravě strategie vzdělávací politiky 2030+ nebo Jaroslav Faltýn, ředitel Odboru předškolního a základního vzdělávání Ministerstva školství. Konference bude on-line a v příštím čísle vám přineseme podrobnější informace.

Jakmile budeme moci otevřít, můžete navštívit výstavu „Jídlo napříč staletími“, od léta do zimy pak výstavu „Říčanský hrad“. Aktuality sledujte na webu nebo Facebooku muzea.

Přesto, že jsme městská příspěvková organizace, dlouhodobě si více než polovinu rozpočtu zajišťujeme sami – vlastní činností a získáváním grantů. V době pandemie ale musíme mít zavřeno, navíc město všem organizacím snížilo příspěvek. K tomu nemáme nárok na žádné refundace od státu jako program Antivirus.

Jakmile to půjde, podpořte své muzeum a přijďte! Podpořit nás můžete i nyní, třeba tím, že si na našem novém e-shopu předplatíte VIP roční vstupenku nebo si tu koupíte třeba stavebnici budky nebo krmítka na vaši zahradu.

Jakub Halaš, ředitel

Jíst se musí i v době koronavirové – chystáme výstavu „Jídlo napříč staletími“

Výstavu otevřeme, jakmile to půjde, a potrvá do května.

Víte, co obědval Karel IV.? Jakou zvěř jezdil lovit do okolních lesů svatý Václav? Jak vypadala černá kuchyně a jaká jídla se v ní připravovala? A jak moc se liší náš jídelníček od jídelníčku našich dědečků a babiček?

Výstavu, jejíž základ jsme si půjčili z muzea v Brandýse nad Labem, doplňujeme o mnoho aktivit pro děti i dospělé.

 

Ptačí krmítka a věda: jak krmit správně?

Když za okny chumelí a člověku je nejlíp za kamny, je nejlepší doba sledovat cvrkot na krmítku. Které druhy ptáků se na krmítku tady na Říčansku objevují nejčastěji? Podle pozorování Kateřiny Schnablové, která bydlí uprostřed Říčan a ptáky často fotografuje, jsou v posledních deseti letech stálicemi sýkory koňadra a modřinka, kosové, vrabci, zvonkové a červenky. Pokud jste se zapojili do akce občanské vědy Ptačí hodinka České společnosti ornitologické, přispěla vaše pozorování k poznání dlouhodobých trendů ptačích populací u lidských sídel. Letos to vypadá, že na Praze-východ vyhráli na počty vrabci polní (2802) nad koňadrami (2770), přičemž koňadry se objevily ve většině pozorovaných krmítek. Ale není to žádná velká výhra, oba druhy v našem okrese ubývají.

Vědci díky vašemu pozorování mohou například zkoumat, zda se zotavují populace kosů, které před dvěma lety začal kosit africký virus Usutu. Zkoumají také, zda v zahradách, kde jsou běžné straky nebo sojky, ubývá menších zpěvných ptáků. Z výsledků za minulý rok například vyplývá, že ubývá zvonků zelených, což může být paradoxně způsobeno zimním přikrmováním. Takzvaná krmítková nemoc postihuje hlavně zrnožravé ptáky a jejím původcem je bičenka drůbeží, která si libuje ve vlhkém zrní. Nemocní ptáci nemohou polykat, slábnou a hynou hlady i uprostřed plného krmítka.

Jak tedy krmit správně? Důležité je, aby do krmítka nezatékalo. Takové bytelné krmítko se stříškou si můžete sami sestavit například ze stavebnice dostupné v našem e-shopu. Do krmítka patří různá semena, hlavně slunečnice, z kuchyně třeba ovesné vločky nebo strouhanka z nesoleného pečiva. Zrnko soli je pro malého ptáčka smrtelným nebezpečím. Pokud chcete krmit vrabce nebo hrdličky, nasypte jim také pšenici, proso nebo oves. Ale pokud chcete prospět spíš menším ptáčkům, vybavte svoje krmítko podélnou lištou, aby se tam velcí jedlíci nedostali. Nebo pověste menší tuková krmítka vyrobená třeba ze šišky nebo z květináče (kupované koule v plastové síťce spíše nedoporučujeme).

Podporovat ptáky na zahradě se vyplatí každému zahrádkáři. Sýkora krmí svoje mláďata housenkami průměrně 380krát denně a také v zimě na stromech efektivně vyhledává například housenky obaleče jablečného. Ale i když nemáte zrovna jabloňový sad, můžete se těšit na jarní ptačí trylkování. Takoví brhlíci se začínají ozývat už za slunečných zimních dní.

Kateřina Čiháková

 

Ze sbírek muzea: Domácí kuchařka
od M. D. Rettigové

Říčanské muzeum uchovává značné množství knih, z nichž některé jsou natolik vzácné a významné, že nejsou pouhými knihami v muzejní knihovně, ale současně jsou i sbírkovými předměty. Jednou z těchto knih je legenda české gastronomické literatury – Domácí kuchařka od Marie Dobromily Rettigové (1785–1845). Rettigová (rozená Artmannová) pocházela ze Všeradic u Berouna, po sňatku s Janem Aloisem Sudipravem Rettigem přesídlila do východních Čech, kde postupně bydlela v několika městech. Přestože během svého života napsala mnoho povídek a divadelních her, dnes ji známe především jako autorku knihy receptů.

Říčanský exemplář je druhým vydáním a vyšel v Hradci Králové roku 1831, rukopis byl dokončen o dva roky dříve v Rychnově nad Kněžnou. Autorčiny formulace receptů typu „vraž do toho kopu vajec a dvě libry másla“ dnes působí spíše úsměvně, ale tehdejším hospodyňkám takovéto návody stačily. Oproti receptům ze starší doby, které byly formulovány ještě jednodušeji, se jednalo o výrazný posun.  Některá z jídel, jejichž přípravu Rettigová popisuje, bychom dnes patrně už ani neochutnali, protože bychom obtížně sháněli některé suroviny – například 30 raků. Jiná jídla dnes působí vyloženě bizarně. Například mrkvička se smaženým vemenem, šnečí ocásky nebo žáby smažené. Maso bývalo přísadou i do různých sladkých pokrmů. Dali byste si například pudink s uzeninou?  Kromě receptů ovšem kniha obsahuje také jiné informace, například kde má být který pokrm na stole umístěn.

Jeden z velice jednoduchých receptů si můžete klidně vyzkoušet: „Vezmi pro 6 osob 9 nebo 10 míšeňských jablek, oloupej je a ustrouhej, dej do hrnka, k tomu 5 celých vajec, tři loty cukru, trochu hřebíčku, ostrouhej a ustrouhej jednu žemličku, vlej do toho půl žejdlíka sladké smetany, dobře to v hrnku umíchej, vymaž formu máslem, vysyp strouhanou žemličkou, vlej to do ní (můžeš též máslovým těstem formu vyložit), nech to upéct, vyklop, posyp cukrem. Též se může dát trochu drobně pokrájené citronové a na nudličky pokrájené pomerančové kůry.“ Napovíme, že lot je přibližně 16–17 gramů a žejdlík měl obsah zhruba 0,35–0,48 litru. Jak trávíte čas v době koronavirové ? Pečete a vaříte si doma sami? Na jaře se vám snad otevřou brány říčanského muzea, které vás blíže seznámí s historií gastronomie na výstavě Jídlo napříč staletími.

Jan Boukal

Redakční systém i-servis

(c) Mediální a komunikační servis Říčany, o.p.s. 2021 Všechna práva vyhrazena