Muzeum Říčany

Výstava „Obojživelníci“

15. února až 30. dubna

Výstava velkoformátových fotografií doplněná o ukázku živých zástupců přibližuje zajímavý svět obojživelníků. Fotografie představují všechny druhy obojživelníků vyskytujících se na území České republiky a zachycují jejich životní projevy. Těšit se můžete i na některé pozoruhodné obojživelníky z celého světa.

Výstavu připravil zoolog Martin Šandera z Polabského muzea.

Pro školy i veřejnost jsou připraveny pracovní listy.

Přijďte na prohlídku s ukázkou krmení – každé úterý v 17.00 a sobotu v 15.00.

Šitý šperk II.: trojúhelníky s 3D efektem

Středa 19. února od 17.30

Naučíte se vytvářet efektní náušnice pomocí dvou druhů stehů, peyotového a herringbone. Díky použití přesných japonských korálků vytváří  trojúhelníky 3D efekt. Domů si odnesete hotové náušnice s vlastním originálním vzorem a detailní návod. Kurz je vhodný pro mírně pokročilé i šikovné začátečníky.

Dílnu povede Renata Theimerová

Vstupné 230 Kč

Rezervace na telefonu 605 169 533 nebo na e-mailu: edita.jezkova@muzeum.ricany.cz.

CYKLUS PŘEDNÁŠEK KOLEM SVĚTA: Rumunsko – přechod pohoří Fagaraš

úterý 25. února od 18 hodin

Pro málokoho je Rumunsko vysněnou zemí. Není divu, má nádech cikánských vesnic a image chudého pastevce. My se vydáme na týdenní přechod Fagaraše, nejvyššího pohoří Rumunska. Vystoupáme na dva nejvyšší vrcholy, Moldoveanu a Negoiu. Budeme se pohybovat od východu na západ, tábořit u jezer a opuštěných chat. Navštívíme jednu funkční chatu, která je v provozu pouze dva měsíce v roce, a jednu salaš, která se postupně mění v horskou chatu s veškerým servisem.

Promítat a vyprávět bude Rostislav Navrátil

Vstupné 50 Kč

Klub deskových her

Středa 5. března od 16 do 19 hodin

Zveme vás na další setkání příznivců moderních deskových her v muzeu. Vybrat si můžete z nabídky ověřených her, představíme některé novinky, vysvětlíme vám pravidla a můžete si zahrát. Vítáni jsou dospělí i děti školního věku, začátečníci i experti. Děti od 6 do 10 let se mohou účastnit pouze v doprovodu rodičů.

Přijít můžete kdykoliv mezi 16. až 19. hodinou.

Vstupné 30 Kč

Z přírůstků muzea: Klenební žebro

Dnes představíme velmi netradiční přírůstek do muzejních depozitářů. Při budování osvětlení říčanského hradu koncem loňských prázdnin došlo mělko pod povrchem (cca 20 cm) ve vnitřním prostoru paláce k nálezu dvou kusů pískovcových kamenů, drobnějšího kusu náběhu klenebních žeber (viz obrázek) a objemnějšího klenebního žebra samotného. Gotické, jednoduché hranolové, okosené žebro leželo hrubě otesanou částí nahoru, takže zprvu nebylo zřejmé, o jak významný nález se jedná, ovšem materiál, tj. zde nepříliš obvyklý pískovec, svědčil pro použití daného prvku na nějakém významnějším místě hradního objektu.

Až sami půjdete kolem říčanského hradu, můžete si zkusit vyhledat pískovcové kameny ve zdivu současné zříceniny. Zjistíte, že se nalézají výlučně v pozicích, u kterých stavitel předpokládal reprezentativní funkci (např. klenba či ostění oken, resp. okenních špalet). Klenební žebro mělo funkci podpůrnou – pomáhalo nést, jak již z názvu vyplývá, jednu z kleneb zdejšího hradu.

Až do roku 1991 bylo možno obdivovat určité zbytky kleneb přímo při nároží druhého patra paláce. Bohužel, tehdy došlo k jejich zbytečné destrukci vlivem nedostatečného zajištění. Nyní nalezené prvky nicméně patrně nepocházejí z této nešťastné události, k jejich zřícení muselo dojít v dřívějších dobách. Závěrem chci jen upozornit na nedávné nálezy klenebních žeber ze škvoreckého hradu, kdy při výzkumu Městského muzea v Čelákovicích došlo k odkrytí kusů žeber dokonce i s dochovaným barevným nátěrem.

Martin Hůrka

Přispějte k dokumentování historie a přírody Říčanska

Chtěli bychom dát větší prostor pamětníkům i autorům, kteří mají co říci k historii a přírodě zdejšího regionu a hledají vhodná média, skrze která by se mohli podělit o své vědomosti. Vytvořili jsme tudíž na našich webových stránkách novou sekci Příspěvky k historii a přírodě regionu, do které budou přibývat články od muzejních pracovníků i od vás, pamětníků, nadšenců, studentů.

Přijímané práce musí být podepsané, řádně strukturované, obsahovat informace o základních zdrojích (vlastní poznámkový aparát není nezbytně vyžadován, i když je velmi vítán). Muzeum Říčany si vyhrazuje právo příspěvky redakčně upravit (se souhlasem autora). Těšíme se, že společně takto přispějeme k širšímu poznání minulosti našeho města a jeho okolí.

Příspěvky zasílejte na martin.hurka@muzeum.ricany.cz.

Říčanský soubor písní a tanců

V minulém čísle Kurýru jsme na zadní straně obálky publikovali dvě fotografie představující výběr ze skupiny snímků čítajících přesně 187 kusů. Tyto fotografie pocházejí z činnosti Souboru písní a tanců Domu osvěty v Říčanech, které muzeu koncem minulého roku darovala paní Dagmar Rašovská, dcera vůdčích osobností souboru Rudolfa Mlatečka a jeho ženy Marie.

Na naši výzvu se přihlásili další lidé, bývalí členové souboru, kteří většinu na snímcích zobrazených lidí identifikovali a poskytli další cenné informace. V muzejním archivu je současně uchovávána kronika spolku, která historický obrázek vhodně doplňuje.

Spolek, kterému se lidově přezdívalo „Ejchuchu“, byl dle ústních informací založen kolem poloviny 50. let 20. století a zpočátku ho vedla Jindra Klášterková. Později se ve vedení objevili Rudolf Mlateček či profesor říčanského gymnasia Čadil a další. Kronika samotná pokrývá jen léta 1956–1959, avšak soubor účinkoval ještě i počátkem 60. let.

Členové souboru, jejichž počet se postupně rozšířil na několik desítek, se každoročně účastnili řady vystoupení při různých příležitostech (výroční schůze, MDŽ, divadelní karneval, den učitelů, folklorní soutěže apod.). Na ukázku si namátkou vyberme rok 1958. Tehdy soubor vystupoval v Petříkově, Pyšelích, Velkých Popovicích, Louňovicích při otevření knihovny, Stránčicích, na Divadelním karnevalu v Hostivaři, Modleticích, v Praze na Letné v paláci Belveder či ve Slovanském domě, Uhříněvsi, Mělníce, Bratislavě, Žatci a několikrát v domovských Říčanech. Na realizovaná vystoupení přicházela řada pochval, např. od hudebního vědce, skladatele a folkloristy Dr. Vratislava Vycpálka, který se přijel podívat na říčanské dožínky roku 1956. Časem se taneční soubor rozšířil o pěvecký soubor pod vedením pana Kříže, sbormistra pěveckého spolku Jablonský.

Martin Hůrka