Muzeum Říčany

4. 4. 2021

Výstava „Jídlo napříč staletími“

Výstavu otevřeme, jakmile to půjde, a potrvá do poloviny října.

Víte, co obědval Karel IV.? Jakou zvěř jezdil lovit do okolních lesů svatý Václav? Jak vypadala černá kuchyně a jaká jídla se v ní připravovala? A jak moc se liší náš jídelníček od jídelníčku našich dědečků a babiček?

Jedním z témat výstavy je obilí. Obilniny, třeba pšenice, byly jedněmi z prvních plodin, které člověk začal pěstovat. Součástí jídelníčku našich předků bylo po staletí obilí, jen se proměňoval způsob jeho pěstování, mletí a zpracování. Původně z jednoho zasetého zrna byla zrna dvě, nyní je to i desetkrát víc.

Jarní tvořivé balíčky

Vyhlížíte jaro? Pojďte tomu s námi trochu naproti a začněte s jarní, potažmo velikonoční, výzdobou!

Naše lektorky pro vás vymyslely a připravily dva tvořivé balíčky – můžete si vyzkoušet dvě tradiční techniky, plstění a drátování, a vyrobit si originální dekorace.

Spolu s materiálem a s pomůckami (součástí balíčku jsou například i kleštičky na drátování) dostanete podrobný fotonávod, takže tvoření zvládnete i s menšími dětmi (ve školách plstíme a drátujeme taky s prvňáky).

Koupit si je můžete online v e-shopu muzea. Osobní odběr bude probíhat každé úterý a čtvrtek do 6. dubna mezi 16. a 18. hodinou, nebo vám objednávku pošleme.

Hledáme jaro na Říčansku

Jarní rostliny kolem nás už rozkvétají a kolem to začíná bzučet. Když se pozorně zadíváte na květy, všimnete si, že je neopylují jen včely medonosné, ale celá řada druhů čmeláků a samotářských včel. Můžete se zapojit do výzvy Hledáme jaro na Říčansku a nahrávat svá pozorování do aplikace iNaturalist, která vám je pomůže určit. Aplikace umožňuje rozpoznat také hlasy ptáků nebo žab. Do mapování je zahrnutý celý okres Praha-východ, výzva běží až do 30. 4. Průběžné výsledky a konkrétní výzvy pro daný týden budeme zveřejňovat na FB skupině S dětmi venku na Říčansku.

Díky vašim záznamům budou moci přírodovědci z Muzea Říčany získat přehled o druzích brouků, samotářských včel, vážek a dalších živočichů, které na Říčansku od padesátých let nebyly systematicky pozorovány. Získané údaje budeme moci porovnat s muzejní sbírkou. Co kdy rozkvétá a kdy se vracejí tažní ptáci? Přesvědčíme se, jak se přímo tady na Říčansku projevuje změna klimatu. Ve FB skupině Učíme na Říčansku budeme s učiteli sdílet zadání pro badatelské úkoly na ven.

Když zjistíme, kdo tu s námi žije a kdo naopak chybí, můžeme začít lépe pečovat o svoje okolí. Začít můžeme u ptáků nebo opylujícího hmyzu. Kdo vyfotí prvního čmeláka nebo samotářskou včelu zednici, nebo nahraje zpívajícího sedmihláska?

Hmyzí domky

Ptáky jsme si na našich zahradách už zvykli podporovat poskytováním hnízdních budek. Jejich stavebnice si můžete zakoupit v e-shopu muzea. V nabídce jsou kromě sýkorníků a rehkovníků nově také skládačky hmyzích domků. Na jejich umístění do zahrady je právě teď nejvyšší čas, protože mnoho samotářských včel klade vajíčka už v dubnu. Připravujeme pro vás tipy na místa, kam se vypravit pro náplň do hmyzího domku. Najdete je na našem webu a ve FB skupině S dětmi venku na Říčansku. Už teď vám prozradíme, že když se pod Vysokou odpojíte u mostku od cyklostezky směr Kolovraty, čeká na vás pořádná náruč rákosových stébel a křídlatky.

Jarní stezka podél Rokytky

Od začátku dubna se můžete vypravit do přírody také s našimi jarními úkoly. Potkáte je na dvou trasách podél Rokytky – od restaurace na Jurečku a od hřiště v Nedvězí do přírodní rezervace Mýto. Úkoly si můžete stáhnout předem na našem webu, nebo přímo v terénu. Čekají vás kvízy, pozorování a hry na jarní témata jako jsou žáby, ptačí zpěv nebo hájové rostliny. Perokresby jarních rostlin určitě využijete i pro školní poznávačku. Nenechávejte děti učit se jen doma, vydejte se s nimi do jarní přírody.

Kateřina Čiháková

 

 

Škola hrou má budoucnost. Zájem o aktivní a smysluplné učení potvrdily stovky účastníků celostátní konference „Pošli to dál“

Badatelsky orientované a hravé učení má jasné pozitivní dopady na děti. Potvrdily to výsledky čtyřletého projektu zaměřeného na využití nových metod výuky v mateřských a základních školách na Říčansku a v Praze, který realizoval tým Muzea Říčany.

Podařilo se nám konferencí oslovit více než 500 pedagogů z MŠ a ZŠ či lektorů z neformálních vzdělávacích organizací.

Jaké změny šíříme do škol a jak k tomu může přispět doba plná omezení a distanční výuky? Jednoduše řečeno, že si dítě může hrát, tvořit a aktivně se učit v reálném světě venku, v dílně nebo kuchyni. My dospělí přitom můžeme být průvodci jeho učením.

Během čtyř let jsme spolupracovali s 85 pedagogy z 47 MŠ a ZŠ a v centru našeho zájmu bylo totéž – dítě, které se učí novým věcem. Jsme přesvědčeni o tom, že děti jsou přirozeně vybaveny k tomu, aby poznávaly svět kolem sebe. Zaměřujeme se proto s pedagogy na to, jak připravit prostředí s dostatkem podnětů, s různorodými materiály a skutečnými nástroji a jak dítěti předávat zodpovědnost za vlastní učení i za bezpečnost. Když dítě poznává svět, samo aktivně hledá otázky i řešení problémů, konstruuje tak své poznání.  To je společné pro badatelsky orientovanou výuku i metodu tvořivé hry, kterou jsme vyvinuli přímo v muzeu a ověřovali s učitelkami MŠ v praxi.

Děkujeme všem učitelkám, které měly odvahu dát dětem svobodu při práci s materiály i nástroji, naučily se nedělat práci za děti a komunikovat o změnách ve svém přístupu k dětem s rodiči. O metodu tvořivé hry je teď mezi pedagogy velký zájem, což nás moc těší. Principy tvořivé hry mohou směle využívat i rodiče. Inspirovat se můžete třeba v nové facebookové skupině Tvořivá hra nebo na webu
www.tvorivahra.cz .

Pro pedagogy ZŠ jsme sestavili sborník dobré praxe Společně ze školy do přírody a badatelské lekce, jejichž sestřihy jsou umístěny na Youtube kanálu Muzea Říčany. 

Ze sbírek muzea: Cínové nádobí

Nejstarší nádoby vytvořené člověkem byly z materiálů, které časem zanikly (dřevo, kůže apod.) nebo z vypálené hlíny (keramické).  Již v pozdějších fázích pravěku a ve starověku se objevují nádoby z kovů, mimo jiné i z cínu. Z cínu a jeho slitin se však dělaly také jiné věci – liturgické předměty (svícny, křtitelnice, zvony), hračky nebo medaile. Ve středověku a v raném novověku se cín těžil hlavně v anglickém Cornwallu, ve Slavkovském lese a v Krušnohoří. Cínové nádobí se v našem prostředí užívalo především od 15. do 18. století, ojediněle se objevuje i později. Jednalo se především o talíře, konvice a poháry. Tyto předměty vytvářeli specializovaní řemeslníci – cínaři a konváři. Cínové výrobky bývaly označeny jejich vlastní značkou a značkou města, v němž byly vytvořeny.

Říčanské muzeum uchovává několik starších kusů cínového nádobí. K nejzajímavějším exemplářům patří cínové talíře. Všechny pocházejí z 18. století, ovšem cínařské značky nejsou vždy dobře dochovány. Přinejmenším jeden z talířů vznikl v Rakovníku, další jsou z Prahy a u některých se původ dosud nepodařilo zjistit. Ke starším předmětům z cínu náleží i korbel z roku 1802 z Plzně a snad i sada tří kalíšků. Chcete si prohlédnout, z čeho jedli naši předkové – včetně cínových talířů? Pak si nenechte ujít výstavu Jídlo napříč staletími, která se návštěvníkům otevře, jakmile to bude možné.

Jan Boukal

Redakční systém i-servis

(c) Mediální a komunikační servis Říčany, o.p.s. 2021 Všechna práva vyhrazena