Muzeum Říčany

1. 10. 2021

Výstava „Jídlo napříč

staletími“

otevřeno denně do 31. října

Jak správně uložit nakoupené potraviny? Přináším pár tipů, díky kterým potraviny vydrží dlouho v dobré kondici. Salát po zakoupení zabalte do utěrky, tu vložte do igelitového pytlíku a uchovejte v dolní části ledničky. Bylinky doporučuji dát do skleničky s vodou a také celé dát do igelitového pytlíku do dvířek ledničky. Takto zabalené vydrží až 2 týdny. Pokud si domů přinesete zeleninu s natí (mrkev, petržel, ředkvičky), vždy nať skladujte odděleně. Pokud ji necháte na zelenině, tak z ní bude zbytečně vysávat vláhu. Oboje můžete nechat ve spodní přihrádce ledničky. Naopak rajčata a banány do ledničky nikdy nedávejte, bude jim dobře v chladnější spižírně.

Co se týče pořádku v lednici, tak doporučuji jídlo, které je třeba rychleji spotřebovat (načaté potraviny, nebo ty s kratší dobou spotřeby) nechávat vpředu, ideálně v úrovni očí. Naopak nově nakoupené věci uložit dozadu.

Alžběta Macková, kurátorka výstavy

 

Pečené obrázky

Akce k výstavě Jídlo napříč staletími

2. října, 14.00–16.00 hod.

Pečené obrázky neboli italský chléb foccacia je spojení dobrého pečiva s uměním, kterým ohromíte děti i nejednu návštěvu. Tvořit a péci budeme v muzeu a váš výrobek si odnesete s sebou domů.

Poznáváme říčanské sochy

Socha dívky nazvaná „Mládí“ od sochaře Miloslava Šonky, nyní umístěná v muzejní zahradě, je dalším dílem vybízejícím k zájmu o kulturní hodnoty, které v muzeu zprostředkováváme nejen veřejnosti, ale také školákům. Aktuálně vzniká celý vzdělávací cyklus na téma Sochy a prostorová tvorba, který žáky provede po říčanských sochách, nechá je tvořit své vlastní sochy a podněcuje k debatám, jaká je role a funkce sochy ve veřejném prostoru.

Díky projektu Hands On Muzeum, financovanému z Evropské Unie, vznikla například výuková animace o Antonínu Švehlovi a pohnutém osudu jeho sochy v Říčanech, dnes umístěné v parku u pěší zóny vedoucí k nádraží. (Animace je k vidění na YouTube kanále Muzea Říčany.) Žáky vedeme ke kritickému zamyšlení, proč se sochy staví a co vede k jejich přesunům, bourání nebo v extrémních případech, jako u sochy maršála Koněva v Praze, k jejich hanění. Ve vzdělávacím programu se tak propojují témata blízké minulosti místa, kde žijeme, zájem o veřejný prostor a porozumění kulturním hodnotám naší společnosti.

Carolina Sidon

 

Na Říčanské hájovně se stmelují třídy

Zážitkové stmelovací pobyty pořádá muzeum na Říčanské hájovně už více než deset let. Dvoudenní pobyty na hájovně umožňují žákům užít si neformální vztahy v prostředí mimo školu, ale také spolupracovat na různých typech úkolů a vzájemně se oceňovat. Každý podzim tuto možnost využívají školy jako příležitost nastartovat třídu po letních prázdninách, nebo po přechodu na druhý stupeň. 

Školy obsazují hájovnu také na jaře, kdy jezdí hlavně prozkoumat přírodu nebo se učit řemesla. Potkáte je v lese s lupami, jak zkoumají půdní bezobratlé, jak stavějí přístřešky nebo hrají hry. Není to jen hraní, za všemi programy jsou vždy cíle – posílit vztah k přírodě, k místu, kde žijeme, oceňovat práci vlastníma rukama i hlavou.

Edita Ježková

 

Vydejte se s námi po říčanských „kamenech zmizelých“ 

Co jsou to „kameny zmizelých“ nebo také Stolpersteiny?  Speciálně vyrobené malé dlažební kameny, které jsou na vrchní straně opatřeny mosaznou destičkou. Umisťují se do dlažby městských chodníků v místech posledního známého bydliště některých obětí nacistického režimu. Do destičky je vyryto jméno oběti spolu s informací o roku narození a úmrtí. Těchto kamenů, připomínek tragických osudů, je v Říčanech zatím patnáct a pokládka dalších se připravuje v příštím roce. Když na ně na Masarykově náměstí narážíme, vzpomínáme tak na židovské obyvatele, kteří za války zahynuli v koncentračních táborech.

V našem městě máme od loňského podzimu také infostánek připomínající osudy židovských rodin, které odešly – a už se nevrátily. Zveme vás k prohlídce infostánku a k procházce po „kamenech zmizelých“ ve čtvrtek 14. října. V ten den se kameny pokusíme vyčistit. Potkáme se v 17 hodin u pamětní desky obětem holocaustu na Staré radnici v Říčanech. Čisticí prostředky a ochranné rukavice zajištěny.

Renata Skalošová

 

Kurzy šití pro začátečníky i pokročilé

začínají v říjnu

Šití je radost! Když překonáme obavy z šicího stroje a naučíme se pár základních věcí, tak budeme šít, šít a šít. Máme šanci se v šití posunout a přejít od drobných věcí jako pytlíček, taška, chňapka přes oblečení pro děti i k šití vlastního oblečení. A radost z vlastnoručně ušitého oblečení bývá obrovská! Rezervace nutná na mailu marie.tvrdonova@muzeum.ricany.cz.

 

Geopark Říčany

• Řezání a broušení kamenů 16. 10. a 20. 11. od 14 do 17 hod.

Rezervace míst na e-mailu jana.svandova@muzeum.ricany.cz. V této akci je nově zahrnuta i komentovaná prohlídka geoparku.

 

• Vypěstuj si krystal!               10. 10. od 14 do 17 hod.

Inspirujte se v geoparku, jak si doma vypěstovat super krystaly snadno a rychle. Na akci je nutná rezervace, kterou provedete zakoupením vstupenek na konkrétní čas v našem e-shopu. Hotové krystaly budou k vyzvednutí v pondělí 11. 10. od 16 do 17 hod.

 

Ze sbírek muzea: Fajáns

Fajáns je označení pro jemnou keramiku, která svým vzhledem připomíná porcelán.  Je totiž opatřena bílou glazurou a bývá bohatě malovaná, především rostlinnými motivy. Od počátku 19. století byla fajáns nahrazována porcelánem a kameninou.  Pojmenování fajáns pochází snad od italského města Faenza, užívá se však i označení majolika, odvozené od názvu ostrova Mallorca. V našich zemích, konkrétně na Moravě, proslula nejvíc tzv. habánská fajáns, kterou v 16. a 17. století vytvářeli na Moravu uprchlí stoupenci novokřtěnectví. Ti věřili, že člověk by měl projít křtem až ve chvíli, kdy bude schopen pochopit svou víru a ne hned po narození, za což byli pronásledováni. Pojmenování habáni pochází od výrazu „haushaben“, jímž označovali své uzavřené domácí komunity.

Ve sbírce říčanského muzea se nachází několik napodobenin talířů ve stylu habánské fajáns z počátku 20. století a jeden džbán (na snímku). Ten je ovšem staršího data, může pocházet ještě z 18. století.  Džbán je opatřen ornamentální výzdobou s geometrickými tvary a květy. Uprostřed je široký pás s dalšími rostlinnými motivy, dvěma lvy a dvěma jeleny. Ve středu širokého pásu je vyobrazeno nářadí, konkrétně pila, hoblík, sekera a dřevěné kolo.

Našli byste doma nějaký podobný moravský džbánek nebo talíř? Používáte jej, nebo ho máte jen na ozdobu? Z čeho a co jedli a pili naši předkové? V průběhu října máte poslední příležitost se to dozvědět na výstavě „Jídlo napříč staletími“.

Jan Boukal

Redakční systém i-servis

(c) Mediální a komunikační servis Říčany, o.p.s. 2021 Všechna práva vyhrazena