Nadprůměrná daň z nemovitostí v Říčanech

V lednovém Kurýru byl uveřejněn dotaz p. Hofty a současně i odpověď starosty p. Kořena, zda je možné snížit současnou vysokou daň z nemovitostí na původní výši. Pan starosta konstatoval, že si je vědom, že daň trápí zejména majetnější vlastníky velkých nemovitostí, zatímco u majitelů rodinných domů jde o rozdíl jen v řádu jednotek tisíců korun. Současný rozpočet města (závazky, naplánované úkoly) ale prý nedovoluje snížení současné daně z nemovitosti. Minulé pravicové vlády nechtěly, v duchu neoliberalizmu, zvyšovat příjmy do státního rozpočtu zvyšováním daní. Současně ale připouštěly jeho rozkrádání tak, že na nezbytné mandatorní výdaje, v tom i na i státní správu regionů, chyběly finanční prostředky. Proto umožnily obcím a městům, aby podle místních podmínek a svých potřeb zvyšovaly daň z nemovitosti. Vláda sice formálně daň nezvýšila, zvýšenou daň za ni ale na občany uvalila a vybrala regionální organizace. Podobně se Topolánkova vláda vyrovnala s nedostatkem financí pro resort zdravotnictví zavedením poplatků za návštěvu u lékaře a za recepty. I když šlo o jednotný poplatek 30 Kč, jak se tvrdilo jen nevýznamný (dvě piva), byla to, zejména pro často churavějící důchodce, výrazně asociální, progresivní daň. Rozumím p. starostovi, že má zájem o co největší rozpočet města, aby viditelně vzkvétalo pro potěšení všech jeho občanů. Takový postoj zaujímají všichni dobří starostové. Existují ale obce, které při dobrém hospodaření přihlížejí i k sociálním podmínkám a potřebám svých obyvatel. Např. v Černošicích mají sníženou daň z nemovitosti důchodci, pokud zůstali v rodinném domě osamoceni, bez dalších nájemníků. Postoj p. starosty k dani z nemovitosti a k rozpočtu města postrádá bohužel sociální aspekt a cítění, které prokazují např. černošičtí radní. Nezaujatě kladně hodnotím cílevědomost vedení města ve zlepšování jeho vnější tváře, dopravních cest, zahradnických úprav a veřejných služeb. Všichni pracovníci, kteří k tomu dobrou prací přispívají, zaslouží dík a uznání. Dobře hospodařit nelze bez účelného vynakládání a i šetření svěřených prostředků. Nemíním a nemohu o tom poučovat osvědčené a zkušené vedoucí hospodářské pracovníky aparátu města. Ti k neúčelnému vynakládání prostředků podněty nevydávají, ale nemohou tomu někdy zabránit. Takovým příkladem byla nákladná výstavba skateboardové dráhy na hřišti sokolovny v Radošovicích, její brzké zbourání a opětovné nákladné vybudování nového velkoplošného hřiště s rozsáhlým umělým trávníkem. Myslím, že nejen mě by zajímalo, jaké byly v krátkém období celkové náklady na obě stavby, které využívá jen nepravidelně velmi omezený okruh zájemců.

Jaroslav Baloun