Návrat Na Kavčí skálu

25. 6. 2026

V květnovém Kurýru jsme se poprvé vypravili do historie výstavby říčanských sídlišť, bytovek a bytových komplexů. Začali jsme v roce 1981, respektive 1985, v místech, kde se dnes podle jména jedné z ulic souhrnně říká Na Kavčí skále. Podrobněji jsme se věnovali postupu výstavby a technické specifikaci budoucích bytů. Pro tentokrát jsme ze setkání s pamětníky a stavebníky sídliště v únoru tohoto roku vybrali fotografie, které dokreslují místní atmosféru v létě roku 1985.

První snímek zachycuje Kav­čí skálu někdy před létem 1985, kdy ještě neexistoval ani náznak budoucí ulice Marie Pujmanové. Hotová byla pouze část Na Kavčí skále, z níž vidíme číslo 1697/2. Lučními květinami porostlý zvlněný kopec stále ještě ukrýval složité geologické podloží, se kterým se museli stavitelé později pracně vypořádat. V dolní části bylo bahniště, místy vyvěraly prameny a v části pozemku se nacházel i malý rybníček.

Začátek zemních prací. Na snímku je dobře vidět, jaký byl výškový rozdíl a kolik zeminy a kamene muselo být z místa budoucí ulice Marie Pujmanové odvezeno. Celkem to bylo 37 000 kubíků. Veškerý odtěžený materiál směřoval na stavbu plánované věznice v Kolovratské ulici. (Dnes se zde opět staví, mimo jiné Středisko správy a údržby dálnic – SSÚD). Tím se ušetřila značná částka za případné skládkování. Logistiku měl na starosti dispečer z ČSAD. V pozadí na fotce je dodnes stojící dům číslo 1047/2.

Stejný dům z jiného pohledu. Řada vozů Tatra (a jedna „liazka“) vyjíždí z ulice 5. května. Odtěženou zeminu do nich nakládá jeden z nejsilnějších a nejspolehlivějších bagrů té doby, norský stroj značky Broyt zapůjčený podobně jako další mechanizace z Průmstavu.

Kdo chtěl bydlet, musel přiložit ruku k dílu. Až dvacet míchaček jelo každý den. Služby vždy po zhruba třiceti lidech musely neustále vyrábět a vozit v kolečkách beton ke stacionární betonpumpě, která ramenem rozváděla surovinu do základů stavby. Samotné panely budoucích bytovek vyráběla Prefa ve Vysočanech. Nákladní auta je na speciálních přívěsech dopravila na místo, kde musela být zbudována panelová otáčecí plocha a cesta. Její části jsou na místě dodnes.

Spolehlivý Broyt nakládá odtěženou zeminu. Pozná se na snímku někdo z tehdejších stavitelů?

Stavba začala v létě a probíhala i o sobotách a nedělích. V místech, kde dnes ulice Marie Pujmanové stoupá kolmo do kopce, vznikl sklad materiálu. Vpravo vidíte herní prvky připravené pro dětské hřiště (houpačka a prolézačka), v už zabydlených bytovkách Na Kavčí skále typické dětské kočárky osmdesátých let 20. století později vytunelované značky Liberta.

Článek vznikl díky setkání stavebníků sídliště Na Kav­čí skále v Muzeu Říčany dne 22. února 2026.

V některém z dalších pokračování se společně vypravíme až do roku 1971, kdy začala výstavba druhé části „obytného bloku číslo 4 na Komenského náměstí“ v dnešní ulici Družstevní. Unikátní ucelený soubor fotografií podrobně mapující tuto etapu dění v našem městě věnovala Muzeu Říčany prostřednictvím autora tohoto článku paní Jana Kelbelová. Snímky během let pořídil její muž, inženýr Ladislav Kelbel. Jeho rozsáhlý fotoarchiv nyní zpracovává Martin Wágner v rámci projektu Negativy z popelnice. Snímky pro nás digitalizoval. Poznáváte pohled z Komenského náměstí v první ukázce?

Jan Kužník

Snímky: archiv Drahoslava Šťastného, SBD Říčany a Martina Wágnera