Návštěva partnerského města Whitstable

28. 6. 2019

Když se řekne „Twinning“, málokdo si pod tímto slovem představí to, co se za ním skutečně skrývá. Zdánlivě velmi rozdílní lidé různého věku, národností, vzdělání, zájmů i životních zkušeností ve velmi odlišných městech se snaží vzájemně spolupracovat, inspirovat se úspěchy a poučit se z neúspěchů těch ostatních. Pokud se ale budeme o Twinning neboli Partnerství měst zajímat více, zjistíme, že tato města a jejich obyvatelé mají mnohem více společného, než se může na první pohled zdát.

 

Mojí úplně první návštěvou v rámci Twinningu byla návštěva krásného přístavního města Whitstable na jihovýchodě Anglie, v hrabství Kent, na přelomu května a června 2019. Neměla jsem příliš představu, co mě vlastně čeká, ale těšila jsem se, protože poznávání nového je vždycky zážitek. Každá příležitost k poznání jiné kultury a jiných mravů člověka obohatí a ukáže mu nový rozměr toho, co má doma.

Bylo nás šest „statečných“, kteří jsme se rozhodli hrdě reprezentovat naše město s cílem navázat nové kontakty a najít další možnosti partnerské spolupráce.

 

Po příjezdu nás čekalo velmi vřelé přijetí od „organizátorů“ našeho pobytu Gillian a Grahama, se kterými jsme se znali z oslav 100. výročí založení republiky v Říčanech. Následoval odvoz do hostitelských rodin. Představa bydlení v úplně cizí rodině může být pro někoho traumatizující, ale jak lépe může člověk poznat život „domorodců“ než „z křesla v jejich obýváku“. Mými hostiteli byl úžasný pár David a Joyce, kteří se o mě i přes jejich úctyhodný věk starali přímo královsky. Každé ráno mi přichystali tradiční anglickou snídani, která obsahuje volské oko, pečenou slaninu a klobásku a samozřejmě nesmí chybět toust a anglický čaj s mlékem. Jejich pohostinnost a ochota byla neuvěřitelná a pevně věřím, že jim budu moci jejich péči oplatit při jejich návštěvě Říčan.

Musím přiznat, že jedna z prvních otázek – zda mluvím anglicky – mě lehce vyvedla z míry, ale velmi rychle jsem pochopila, že je to jen výsledek dlouholetých zkušeností s ubytováváním zahraničních návštěv z různých částí Evropy, kde znalost anglického jazyka není samozřejmostí a ani podmínkou k tomu, abyste mohli být součástí akcí v rámci Twinningu.

Následující den jsme téměř celý strávili v historickém areálu Chatham Dockyard. Jedná se o loděnice na řece Medway, které byly založeny v 16. století a až do uzavření v roce 1984 se zde stavěly lodě. Dnes se v loděnicích nachází historické námořní muzeum o ploše více než 30 hektarů a kromě viktoriánských staveb a mnoha exponátů spojených s místními dějinami a historií britských válečných lodí si tu můžete důkladně prohlédnout tři skutečné lodě: ponorku Ocelot, využívanou během studené války, torpédoborec HMS Cavalier, postavený roku 1944, a viktoriánskou šalupu HMS Gannet z roku 1878. Vše doplňují galerie, dočasné výstavy a překrásné zahrady.

 

Největší dojem ve mně zanechala prohlídka ponorky Ocelot. Je skutečně neuvěřitelné, jak může několik desítek lidí strávit několik týdnů pod vodou v tak stísněných prostorech, kde jedinou možností, jak přebít zápach nafty, zelí a lidského potu, je těžká závislost na cigaretách. Až teď zcela chápu výraz „ponorka“, u nás oblíbený pro označení stavu vzrůstajícího napětí, antipatie a nesnášenlivosti v malých uzavřených skupinách.

K obědu nesměla chybět anglická klasika – Fish and Chips.

Odpoledne jsem navštívili místní provaznictví, kde se dodnes vyrábějí provazy pro lodní průmysl a na vlastní kůži jsme si mohli vyzkoušet, jak se takový provaz ručně vyrábí.

 

Z loděnice jsme se v podvečer přesunuli do Lihovaru Copper Rivet Distillery, což je tradiční lihovar na břehu řeky Medway. Vyrábí se zde malé série výjimečných ginů, whisky a vodek na zakázku. Při prohlídce jsme byli velmi podrobně seznámeni s jednotlivými kroky výroby včetně devíti specifických přísad, které se přidávají do ginu. Zajímavé bylo logo lihovaru, které je velmi podobné logu našeho města Říčany.

 

Další den byl určen pro návštěvu města Canterbury ve východním Kentu na jihovýchodě Anglie, které je sídlem Canterburského arcibiskupství, a primase Anglikánské církve. Je to nádherné historické město, jehož ústředním bodem je úžasná Canterburská katedrála, která je jednou z nejstarších a nejznámějších dochovaných křesťanských staveb v Anglii a je součástí světového dědictví UNESCO. Její prohlídku jsme si rozhodně nemohli nechat ujít a opravdu stála za to.

 

K velmi příjemné atmosféře města Canterbury přispívá velké množství zelených ploch, malé krámky a restaurace podél pěších zón v historickém centru i vřelé chování místních obyvatel. Rozhodně se tam vrátím, abych si prohlédla všechna zajímavá místa tohoto města.

Po návratu z Canterbury mě moji hostitelé vzali na soukromou okružní jízdu po okolí města Whitstable a poutavě mi vyprávěli o historii města i jeho okolí. Musím říct, že místní architektura je mi velmi sympatická. Domky jsou malé, útulné, zahrady upravené a krásně barevné. Místní lidé nemají potřebu (až na výjimky) budovat honosná sídla s obřími bazény a za každou cenu být originální. Naopak žijí v souladu s městem a v přátelství se svými sousedy. To je něco, co se podle mě z české kultury poněkud vytrácí, a je to škoda.

Večer nás čekala oficiální večeře se členy Whitstable Twinning Association a našimi hostiteli. Byl to velmi příjemný večer strávený konverzací o všemožných tématech a konzumací typických anglických jídel.

Poslední den našeho pobytu nás naši hostitelé provedli přístavní částí města Whitstable. Město Whitstable se pyšní přezdívkou „perla Kentu“ a je označováno za město ústřic a nejromantičtější místo Velké Británie. A mně nezbývá než s tím souhlasit. Pláže jsou tu zalité sluncem, přístav je romantický a čerstvé ústřice jsou stále k mání. Lidé se na sebe usmívají a užívají si tu romantiku naplno. Whitstable rozhodně stojí za návštěvu.

 

Na závěr si dovolím říct, že moje utkvělá představa o chladné, deštivé a konzervativní Anglii se díky pobytu ve městě Whitstable zcela rozplynula. Bylo to prostě báječné a já tímto děkuji všem, kteří se na tomto nezapomenutelném zážitku podíleli.

 

Veronika Jáglová,

členka Komise pro partnerská města

 

Komise pro partnerská města Říčany ve spolupráci s úřadem města Grabow již po čtvrté organizuje česko - německé setkání mládeže. Tentokrát se skupinka 16 chlapců a dívek ve věku 10 – 19 let v doprovodu, jak praktikantů, tak vyučující německého jazyka Martiny Dvořákové, vydají do německého Mirow, kde na ně bude čekat skupinka 14 Němců z partnerského města Grabow. Ve dnech 7. 7. 2019 - 13. 7. 2019 budeme společně realizovat projekt, který je spolufinancován nejen oběma partnerskými městy, ale především Česko německým fondem budoucnosti a nese název „Vesnice = Nuda? Velkoměsto = Zábava? – Musíme si promluvit!“. Hlavním cílem setkání je vytvořit či prohloubit přátelské vztahy ve skupině, seznámit se s druhou zemí a odstranit případné předsudky a tím zdokonalit jak německé, tak anglické jazykové znalosti účastníků. Budeme se věnovat tématu demografických proměn ve společnosti, které budeme mediálně zpracovávat. Zažijeme spolu tradiční úvodní jazykovou animaci, navštívíme hlavní město Berlín, podíváme se do partnerského města Grabow a budeme si společně užívat hezký prázdninový čas díky řadě dalších zajímavých aktivit. Naše setkání můžete sledovat na FB: www.facebook.com/twinning.ricany/?ref=br_rs

Redakční systém i-servis

(c) Mediální a komunikační servis Říčany, o.p.s. 2024 Všechna práva vyhrazena