Názor - pan Josef Kubec

Bič boží

Kdo z nás by si nepředstavil poslední den v roce v doprovodu veselé a družné zábavy! K ní nerozlučně patří zvukové a světelné efekty a jen mrzout může tuto tradici zavrhovat. Vesele se tedy slavilo i na Kavčí skále. Na Nový rok v ul. Domažlická, poblíže areálu hotelu Pavilon, bylo možno spatřit na vozovce množství odpadu od zábavné pyrotechniky, na chodníku ještě dvě prázdné krabice. Další den krabice zmizely, svinčík zůstal. V neděli též, zatímco v pondělí zapracoval vítr, auta a o zbytek se den nato postaral sněžný pluh. Takový exces jednou za rok po Silvestru provinilcům odpusťme. Avšak běžná praxe udržování čistoty je mnohem horší. Neodklízené exkrementy po pejscích i jinak znečisťovaný veřejný prostor různým odpadem, to vše ukazuje, jaký občanský postoj je také možno zaujmout. Totiž neúctu ke svému okolí, k lidem a přezíravost vůči orgánům města. To vše ve smyslu "vadí-li to někomu, ať si to uklidí". Že různé svinstvo, naprosto bez respektu k soukromému vlastnictví, namísto do odpadových nádob putuje přes ploty do zahrad, není rovněž jevem výjimečným. Plastický obraz morálky společnosti pak vyvstane objektivním hodnocením mezilidských vztahů obecně. Příkladů bezohlednosti, intrik a podrazů nalézáme v naší společnosti všude bezpočet. Co je však nejhorší, že národ tím ztrácí mravní sílu a vědomí sounáležitosti.

Od r. 375 n. l. historie datuje vpád Hunů do Evropy a následně stěhování národů. V tomto počátku středověku náčelník nájezdníků Attila, zvaný "Bič boží", plundroval celý kontinent. Uplynula staletí a nyní se opět Evropa otřásá ve svých základech. My Češi automaticky předpokládáme, že se vždy dokážeme stmelit, kdyby byla smrtelně ohrožena naše existence. Ale je to opravdu tak jisté? Nacházejme proto k sobě cestu, mějme se v úctě, zlepšujme vztahy mezi sebou všude, kde můžeme, už nyní, jaksi v předstihu. I tady v Říčanech máme k tomu příležitostí dost a dost. Nečekejme, až budou dopadat rány. Ač se nás dnes bouřlivé události zatím fatálně nedotýkají, kdoví, co přinese zítřek.

Josef  Kubec