Nina Vaněčková: Práce dobrovolné hasičky pro mě byla láska na první pohled

Nina Vaněčková žije v Říčanech již 16 let, z toho 15 let je členkou místního Sboru dobrovolných hasičů. V rozhovoru například prozradila, co jí na této činnosti nejvíce baví, nebo jaké akce budou letos dobrovolní hasiči organizovat.

Jak dlouho jste dobrovolnou hasičkou v SDH Říčany?

V tuto chvíli už je to krásných 15 let.

Tato aktivita je podle mého názoru pro ženu poměrně nestandardní. Jak jste se k dobrovolným hasičům v Říčanech dostala?

V dnešní době už žena u hasičů není tolik neobvyklým jevem. Já o hasičích poslouchala od jednoho nadšence každé ráno cestou do školy, až jsem neodolala a musela jsem se jít na ten jeho zázrak (hasiče) podívat. Byla z toho láska na první pohled.

Co Vás na tom nejvíce baví?

Od té doby se u mě vystřídala spousta důvodů, proč mě baví právě hasičina, od práce v jednotce, práce s mládeží, požární sport, rozhodcování soutěží, ale hlavně jsme myslím skvělá parta. Prostě lidi do nepohody.

A není to pro ženu přeci jen příliš nebezpečné?

Správný velitel by nikdy nikoho ze svého týmu neposlal tam, kde by tomu konkrétnímu členovi jednotky nestačily síly, takže vím, že se nemám čeho bát.

Při požárech nebo jiných zásazích spolupracujete s HZS v Říčanech. Jak spolupráce obvykle probíhá?

Profesionální hasiči mají většinou výjezd okolo dvou minut, kdežto my cca kolem 10. Zatímco příslušníci HZS jsou při vyhlášení poplachu na stanici, my jsme ve svých domovech a zaměstnáních. Naši kolegové jsou tedy zpravidla na místě události jako první. Po příjezdu provedou průzkum, základní opatření a my po našem dojezdu na místo zásahu provádíme technickou podporu, což obnáší nejen dohašovací, ale i ostatní likvidační práce. Myslím si, že naše spolupráce je nastavena velmi dobře a v posledních letech jsme si vzájemnou oporou.

V rámci sboru jste vedoucí mládeže. Kolik mladých máte na starosti a co všechno se ve sboru naučí?

Já bohužel díky pracovní době žádné konkrétní družstvo nevedu. Snažím se však týmům zajišťovat materiální zabezpečení, předávám požadavky a informace mezi vedením sboru a jednotlivými vedoucími. V tuto chvíli máme družstvo přípravky a družstvo mladších žáků. Věnují se jim skvělí vedoucí, kteří je připravují na různé soutěže, učí je základy první pomoci, jak se chovat v případě nebezpečí, předávají jim základy prevence a organizují různé výlety.

Jak podle Vás přilákat mezi hasiče ještě více dobrovolníků?

Rádi bychom ještě zintenzivnili propagaci našeho sboru, aby se i laická veřejnost měla možnost seznámit s naší činností a technikou, a tím lépe pochopit záslužnou práci našich příslušníků na úseku požární ochrany a pomoc obyvatelstvu.

Jaké profesi či studiu se věnujete mimo tento zájem? Chtěla byste svůj pracovní život spojit s hasiči nebo záchranáři i v budoucnu?

Pracuji již přes osm let v oboru IT technologií. Mým velkým snem byla práce u HZS jako platný člen jednotky, což bohužel není tak úplně reálné. Vše mi ale plně vynahrazují právě dobrovolní hasiči, takže doufám, že u nich budu moci strávit zbytek života.

Provozujete i jiné adrenalinové aktivity?

Bohužel díky časově náročnější práci už mi nezbývá moc času na jakékoli další aktivity. Volné chvíle trávím každý víkend jako rozhodčí na soutěžích, jezdím takto též i na krajská kola. Zároveň jsem členkou Okresní rady mládeže, kdy pro děti z celého okresu pořádáme různé soutěže a školíme okresní vedoucí i rozhodčí. Letos bude náš sbor právě ve spolupráci s Okresní radou mládeže pořádat postupovou soutěž pro mladší a starší žáky, kdy se v Říčanech na víkend sjede kolem cca 200 dětí, které budou bojovat o postup do krajského kola.

Žijete v Říčanech. Co na tomto městě nejvíce oceňujete a co by se zde mohlo ještě zlepšit?

Do Říčan jsem jezdila už od svého narození za babičkou a posledních 16 let tu bydlím. Toto město je pro mě v mnoha ohledech ideální. Moc se mi líbí, jak se za poslední dobu zkulturnil vzhled Říčan. Pracuje se na rekonstrukci důležitých budov a díky přibývající zeleni získávám pocit, že žiji v lázeňském městě. Jediné, co mi tu trošku chybí, je ještě více volnočasového vyžití. Zpočátku jsem z toho stěhování sem nebyla moc nadšená, ale dnes bych už v žádném případě neměnila.

Autorka: Adéla Michalová