O škůdcích a pomahačích

Původně měl být tento článek jen o škůdcích včel. Nejen o stále zmiňovaném varroa destruktor (varroáza), který oslabuje včelstva natolik, že vymírají na různé nemoci. O moru včelího plodu, který je stále noční můrou pro včelaře, kdy se musí dodnes fyzicky zlikvidovat epicentrum nákazy, další včelstva do určitého okruhu a i všechno příslušenství kolem napadených včel. A že to často vede i k psychické likvidaci  včelaře, hlavně toho staršího. O škůdcích, kteří napadají pylové zásoby, jako jsou houby, roztoči, kožojedi. O zavíječi voskovém, můře která napadá včelí voskové dílo, jejíž housenky dokáží zlikvidovat vše, co včely pracně vystavěly. O mravencích, kterým se v úlech a v jejich teple a sladku daří náramně i když na úkor včel. O vosách a sršních, obzvlášť o sršni asijské, blížící se hrozbě, která likviduje včelstva nekompromisně. O drobných hlodavcích, jako jsou myši, myšice a rejsci, kteří pronikají do úlů zejména v době vegetačního klidu, kdy včely zimují a tam rozkoušou plásty i se zásobami. V neposlední řadě i o ptácích, šplhavcích, jako je žluna zelená, strakapoud, či datel, kteří rozklovávají materiál stěn úlů a zejména v zimním období včely ruší. A nakonec i o medvědovi, kterému když dostane chuť na med, nestojí nic v cestě. Poslední zmíněné nebezpečí se snad ale nás, včelařů chovajících včely v okolí Říčan, zatím netýká. Samozřejmě může být škůdcem včel i člověk. A nejen coby vandal ničící cizí úly ale i nezodpovědným přístupem k přírodě.

Jelikož máme jako ZO ČSV Říčany nově prostor v Kurýru jen ob jedno číslo, musíme se zmínit i o pomahačích, aby byl článek v rovnováze. Nepochybně to jsou v prvé řadě samotné včely, nejen naše medonosné, ale i další opylovači, bez kterých bychom my lidé těžko přežívali. Ale chceme se zmínit i o lidech kolem včel. Už proto, že se blíží doba rojení včel (přirozeného jejich rozmnožování) a tudíž naše včelařská říčanská organizace zřizuje linku Rojové pohotovosti. Ta by nemohla být zřízena bez dobrovolného pomáhání některých odvážných včelařů, kteří ve svém volném čase ochotně na zavolání přijedou a roj odstraní. Takových podobných dobrovolných aktivit máme mnohem víc a už jsme o nich zde i psali. Tím, že jsou v rámci organizace, musí nás tedy někdo organizovat. Toho se už po léta od doby, kdy se včelaři začali sdružovat (loňský rok výročí 150 let), ujímají předsedové jednotlivých spolků. V našem říčanském, který byl založen v r.1908, se vystřídala řada osobností v jeho čele. Od Otakara Brennera, Františka Lehovce staršího, který by letos oslavil 100 let, Františka Lehovce mladšího, který 25 let byl obětavým předsedou i rádcem a kterým je i nadále, až po současného předsedu doktora Michala Mrázka, který ač velmi vytížený odborný lékař ORL a to nejen v Říčanech, aktivní v zastupitelstvu města Říčany, je pro nás včelaře, autoritou a podporou velkou.

Těm všem i mnohým dalším ochotným „pomahačům“ kolem včel a včelám též, VELKÝ DÍK!

                                                                                 Vaši říčanští včelaři na www.vcelyricany.cz