část 2.

V roce 2012 vydala Tělocvičná jednota Sokol Říčany a Radošovice ve spolupráci s Muzeem Říčany publikaci „Po stopách Sokola – Dlouhá cesta se zastavením v Říčanech“. Publikaci, která byla vydána ke 150. výročí založení Sokola v naší vlasti, zpracovala paní Jaroslava Tůmová. V Kurýru jsou uvedeny na sebe navazující části z této publikace týkající se Sokola v našem městě, které vybral Vladimír Valenta. V minulém čísle Kurýru 1/2017 bylo popsáno založení jednoty.

Stanovy říčanské jednoty byly schváleny výnosem c. k. místodržitelství 7. prosince 1895. Mohla tedy proběhnout ustavující valná hromada.

Ta se konala 5. ledna 1896, což je tedy datum založení Sokola v Říčanech. Za členy se přihlásilo 45 občanů města. Starostou byl zvolen Josef Chmel, jenž se podílel už na prvním pokusu o založení roku 1870.      Náčelníkem se stal Rudolf Kolář, jednatelem František Bačkovský. Mezi členy bychom už tehdy našli
i budoucího starostu města Václava Medřického, již zmiňovaného Václava Kamlera a také ředitele pěveckého spolku Jablonský, skladatele a řídícího učitele Kamila Viktorína. Členské příspěvky činily pro zakládající členy 20 zlatých ročně, pro přispívající 2 zlaté a pro činné členy 30 krejcarů měsíčního příspěvku. Do roku 1913 měla jednota pět zakládajících členů, většinou zámožných a vlivných lidí: někdejšího starostu Václava Novotného, stavitele Karla Lehovce, JUDr. Josefa Herolda, významného mladočeského politika
a poslance, starostu Sokola Královské Vinohrady (pod vinohradský politický okres spadalo i naše město). Dalšími členy byli známý architekt a mecenáš Josef Hlávka, jehož otec býval kdysi v Říčanech soudcem,
a František Bačkovský, který byl zakládajícím členem jmenován za své velké zásluhy a obecnou angažovanost v obci.

Městské zastupitelstvo i Okresní záložna daly Sokolu do vínku po 50 zlatých, za které bylo nakoupeno cvičební nářadí: americká hrazda, bradla, koza, 2 žíněnky, 150 kg činek, 26 železných tyčí, stojany ke skoku, můstek a činka o hmotnosti 25 kg. A tak mohlo sedmadvacet říčanských sokolů začít cvičit už 28. ledna 1896. Sál ke cvičení, který sloužil i jako spolková místnost, zapůjčil bezplatně ve svém hostinci U Sokola Vincenc Stárek.

Jednota se měla čile k světu. V únoru 1896 uspořádala zábavný večer pro členy, v dubnu vyrazili sokolové na první společný výlet. A v dubnu se také začalo pod vedením cvičitelů Josefa Paulíka a Václava Davida s bezplatným cvičením dorostu. Členové cvičili povinně v úterý a ve čtvrtek, dobrovolně v sobotu. V květnu byla založena sokolská knihovna, na jejíž doplňování byly určeny měsíčně 3 zlaté. Uspořádali též první maškarní bál – šibřinky. V červenci se třicet tři členů jednoty účastnilo veřejného cvičení v Nedvězí, v září pak v Hostivaři. V říjnu založili vzdělávací odbor, jehož členem byl i řídící učitel a zakladatel říčanského muzea Alois Mudruňka. Během roku se sokolové účastnili řady společenských akcí, například otevření uhříněveské sokolovny.

Veřejné cvičení mužů Sokola Říčany u Marvánku v roce 1901

Nově založená říčanská jednota náležela ke Středočeské sokolské župě Jana Podlipného, která nesla své jméno podle starosty Hlavního města Prahy. JUDr. Jan Podlipný byl v letech 1889 – 1906 též starostou České obce sokolské (Č.O.S.). Po obnově Sokola v roce 1990 opět jednota patřila pod Středočeskou župu
J. Podlipného až do reorganizace v roce 2003, kdy přešla pod župu Barákovu.

Rozvoj říčanské jednoty

Roku 1897 byl zřízen střelecký odbor. Rozvíjela se činnost přednášková. 15. srpna se konalo okrskové veřejné cvičení sokolstva v Říčanech za účasti jednot ze Žižkova, Uhříněvsi, Nedvězí, Hostivaře
a Záběhlic. Celkem cvičilo 117 sokolů. Mělo velký ohlas a vyneslo zisk 35 zlatých a 54 krejcarů, které byly uloženy jako první vklad do fondu na zbudování nové sokolovny. Součástí programu byl i koncert a taneční zábava. Celá akce proběhla pod patronátem městské rady, která se postarala o výzdobu ulic.

Ženy Sokola Říčany v roce 1899

Roku 1899 vznikl v jednotě ženský odbor, ženy cvičily v tělocvičně Vychovatelny manželů Olivových (dnešní Dětská léčebna – Olivovna). Stalo se tak nepochybně díky Leopoldu Pekovi, který byl ředitelem Olivea a právě roku 1900 se stal starostou říčanského Sokola. Ženský odbor ale zakrátko zanikl. V tomtéž roce kamenosochař Bohumil Pánek zhotovil a věnoval Sokolu ke cvičení kamennou kouli. Bohužel se nedochovala. V červnu 1901 se účastnilo osmičlenné družstvo říčanských sokolů IV. sletu v Praze. V roce 1902 byl založen čtenářský kroužek, který za měsíční příspěvek 20 haléřů objednával pro členy kvalitní časopisy. Roku 1903 pak sokolové založili divadelní odbor a sehráli první divadelní představení Archa Noemova. Další hry brzy následovaly.

Vladimír Valenta