Ohlédnutí za Říčanským filmaŘením

První oficiální ročník Říčanského filmaŘení je za námi a je určitě dobré zaznamenat průběh letošní akce, kterou jsme chtěli navázat na městské společenské kulturní události s dlouholetou tradicí.

To se nám podařilo zachytit ve výstavě Říčany a film, která byla umístěna vedle Staré radnice a následně v procházce s Martinem Hůrkou po místech spojených s filmem. Chtěl bych poděkovat panu Otto Hofmanovi, který nám umožnil vstoupit do jeho zahrady, kde jsme se mohli s návštěvníky podívat na místa, kde psal jeho slavný otec Ota Hofman.

   Podařilo se nám postavit dvě letní kina, a to na rybníku Marvánek a na fotbalovém hřišti FK Říčany. Letní kino na hladině rybníka Marvánek bylo poznamenáno dramatickým zjištěním doslova pár hodin před akcí, že je ve vodě zřejmě nějaký nebezpečný cizopasník, což pro nás znamenalo ,,zachovat paniku“ a rychle jednat. Panu starostovi se podařilo bleskově sehnat dva kamarády potápěče, kteří se v kýžený den ponořili do vody v neoprenech a plátno ukotvili, za což mu i jim patří velký dík. Po desáté hodině jsme tedy mohli odpromítat avizovaný vynikající film La La Land, jak jsme slíbili, byť jsme v polovině zaznamenali selhání techniky a museli na chvíli projekci přerušit. Taková situace je samozřejmě noční můra všech organizátorů, ale po odstranění závady jsme film dopromítali. Druhá projekce na fotbalovém hřišti se objektivně povedla jak technicky, tak obsahově, protože smích u filmu Bezva ženská na krku režiséra Tomáše Hoffmana hovořil za vše.

   V hradní zahradě jsme ve dvou besedách uvozovali atmosféru večerních projekcí k filmům Anthropoid a Mlčení, které jsme pak promítali ve stálém kině Na Fialce. Řada návštěvníků byla v hradní zahradě vůbec poprvé a za sebe musím říct, že setkání s návštěvníky byla příjemná a nálada byla uvolněná a pokud budeme v této akci pokračovat, určitě se do hradní zahrady vydejte.

   Celá akce byla ve znamení vzrušené šeptandy ohledně „tajné projekce“, kdy si diváci měli sami najít místo a film, který se promítal v pátek večer. Tajné projekce jsou světovým fenoménem a byl jsem moc zvědavý, zda se nám podaří místo utajit až do poslední chvíle, což samozřejmě s sebou neslo riziko, že si diváci film vůbec nenajdou. Jeden z možných diváků se dožadoval informace o místě projekce telefonem na úřad, psali jste nám na facebook, osobně se ptali na všech akcích, ale tajná projekce žádné zkratky neumožňuje, jinak naprosto postrádá smysl. Když se v půl desáté večer začali objevovat ve dveřích Labutě první diváci, měli jsme velkou radost, že se našlo solidně početné publikum, které místo uvnitř, za oponou, v sále, kde je pódium v dolní části Říčan a se zvířetem ve znaku nad hlavním vchodem, našlo. Promítali jsme Vertigo Alfreda Hitchcocka a pro návštěvníky jsme připravili ještě srovnání Vertiga se Základním instinktem a odtajnili málo známé skutečnosti o podobnosti obou snímků.

   Doufáme, že se vám náš program i tón akce líbil, na místě jsme zaznamenali kladné ohlasy a děkujeme i za kritické poznámky, z nichž ty konstruktivní rádi zapracujeme do případného druhého ročníku.

   Jsem povinován díky divákům a návštěvníkům všech akcí, našemu přípravnému týmu, zejména Jitce Bahenské, Margit Novotné a Blance Dvořákové, všem zapojeným lidem z městského úřadu za součinnost, pracovníkům Muzea Říčany, lidem z Městského kulturního střediska, z kina Na Fialce, z Marvánku, FK Říčany, dále grafikům a technikům, našemu panu advokátovi i za vstřícné jednání stran poskytovatelů filmových licencí.“

Myslím, že tato akce dokázala zapojit skutečně velké množství Říčaňáků a třeba i v několika případech objektivně narovnala vztahy, což bude do budoucna pro říčanskou kulturu určitě dobrým počinem.   

Ondřej Slanina