Olivova dětská léčebna

K tématu Olivovy dětské léčebny dorazily další názory

Vážení občané, po mém odvolání z funkce ředitelky léčebny v únoru 2010 jsem se rozhodla k situaci nevyjadřovat. Názor jsem změnila dnes, kdy se zásluhou médií pohnuly ledy. Léčebna byla před uzavřením již v roce 2007. Rozhodnutím Ústavního soudu byla zdravotnickým zařízením jednorázově doplacena péče za minulá léta, a to léčebně zachránilo existenci. Za ani ne tříleté období mého ředitelování se podařila řada pozitivních kroků: rozšíření indikačního seznamu o léčbu obezity, nemoci svalové a kosterní soustavy, získání dotace z Evropského fondu pro uprchlíky na ozdravné pobyty dětí, další rozšíření sociálního programu, granty a dary, ze kterých se vybudovalo dětské hřiště, vybavilo se rehabilitační oddělení, vytvořil se nový vizuální styl léčebny, uspořádala se řada benefičních koncertů atd. Léčebna „chytila druhý dech“, situace se vyvíjela k lepšímu. Stabilizoval se personál, vytvořil se funkční tým, který byl pod vedením primářky MUDr. Maršálkové zárukou kvality. Přesto byla ekonomická situace složitá. V roce 2009 jsem proto se souhlasem správní rady léčebny jednala s primátorem Prahy a radním pro oblast zdravotnictví o situaci v ODL a jejích potížích. Oba pánové neskrývali překvapení, za jakých podmínek Nadace pronajala majetek Prahy léčebně. Primátor napsal v roce 2009 předsedkyni správní rady Nadace pí Adámkové a ujistil ji, že Praha má zájem na pokračování činnosti Léčebny a přislíbil pomoc. Požádal Nadaci o jmenování zástupců Prahy do správních rad Nadace a ODL a Praha schválila pro léčebnu provozní dotaci. V tomtéž roce Praha předložila Nadaci dodatek nájemní smlouvy, která měla zajistit ODL nájemné ve výši, jaké platila Nadace Praze, tj. 12 Kč ročně. Nadace to odmítla a zároveň nepřistoupila na to, aby ve  správních radách měla Praha takové zastoupení, kterým by mohla dohlížet na činnost ODL. Praha nechala provést rozbor smluv, aby mohla upravit podmínky v  trojúhelníku Praha – Nadace – Léčebna. Smlouva byla posouzena jako nevypověditelná. A přestože měla Praha vůli najít jinou formu dalšího fungování ODL (ať již přímý smluvní nájemní vztah s ODL nebo jako příspěvkové organizace Prahy), nebylo to možné bez souhlasu zakladatele ODL, tj. Nadace. Praha označila chování Nadace za nemorální a nemravné, ale přesto měla vůli finančně podporovat ODL formou provozní dotace. Kladla si pouze podmínku, že ODL nebude hradit nájemné. A jsem na konci. Pí Adámková požádala předsedu správní rady léčebny o mé odvolání. Ten na to nepřistoupil. A tak Nadace jmenovala do správní rady p. Kvasničku a pí Egidovou, která předložila návrh na mé odvolání. Důvodem bylo neplnění nájemní smlouvy a špatná komunikace s Nadací a prezentace v médiích. V Kurýru jsem totiž v závěru roku 2009 popsala to, co čtete nyní. Věděla jsem, co zveřejnění pravdy bude znamenat pro mě. Ale považovala jsem to za jedinou cestu, jak konečně znemožnit Nadaci parazitovat na léčebně. Hlavním viníkem celé této smutné situace je ten, který měl ODL nejvíce pomáhat – Olivova nadace. Členové Nadace se zpronevěřili svému poslání, nebyli vedení snahou pokračovat v odkazu manželů Olivových, ale svými podnikatelskými záměry. Vyjádření pana Srba, že Praha měla snahu privatizovat léčebnu, je nesmysl. Praha stála o záchranu léčebny. Tomu Nadace úspěšně zabránila a ODL obětovala. Ale pro koho?

Věra Jechová, ředitelka Olivovy dětské Léčebny v letech květen 2007 – únor 2010

Protože jsem byla přímo označená za původce odvolání pí Jechové z funkce ředitelky ODL, musím reagovat. Bod na odvolání paní ředitelky Jechové byl zařazen do programu před schválením programu SR ODL dne 22. 02. 2010 na návrh dozorčí rady ODL. Hlavním důvodem odvolání paní Jechové bylo její jednání s MHMP bez vědomí SR ODL a v rozporu se závěry, které spolu uzavřely SR ODL a ON. Správní rada ODL měla ten den 5 členů a hlasování dopadlo: 4 hlasy pro odvolání, 1 hlas proti odvolání.
Ještě bych ráda dodala, že ač to tak někdo prezentuje, není to střet politických názorů jak léčebnu spravovat, ale obyčejná snaha získat pozemky a budovy značné ceny.

Karla Egidová, bývalá členka SR ODL

Ráda bych reagovala na další vlnu medializace kritické situace v Olivově dětské léčebně, která je mi neprávem dávána za vinu. Vzhledem k neustálým pomluvám a poškozování mé osoby i rodiny ze strany nového „týmu ODL“ nejen v tisku, ale i v prostředí internetu, jsem se rozhodla věc řešit trestním oznámením. Publikované pomluvy a polopravdy mají za cíl pouze zakrýt bezradnost a nekompetentnost nového vedení, které bez jakékoliv koncepce „řídí“ léčebnu. Jediným hmatatelným výsledkem jejich úsilí jsou přitom dosud pouze zmiňované mediální výstupy a prosby k veřejnosti o finanční příspěvky. Je zřejmé, že dárci ani sponzoři dlouhodobé fungování léčebny nemohou zajistit. Mohou však pomoci léčebně přežít do začátku nového roku, kdy novému vedení končí pracovní smlouvy a kdy si podle veřejně dostupných dokumentů mají vyplatit další statisícové odměny. Hrozit insolvencí, prosit veřejnost o příspěvky, a přitom si vyplácet nemravné odměny, mi připadá jako velmi smutný paradox. Tímto způsobem přeci záchranu Olivovy dětské léčebny a zachování péče

o děti zajistit nelze. Upřímnosti údajné snahy nového vedení tak lze jen těžko věřit, bohužel.

Zdena Provazníková, ředitelka ODL do roku 2013