Otázky & odpovědi k referendu, které občany zajímají!

V souvislosti s vyhlášením referenda se mezi veřejností rozproudila opravdu živá debata, ve které se objevilo velké množství rozličných otázek, názorů a v některých případech bohužel i zjevných dezinformací.

Rozvojových ploch je ve městě asi patnáct, mezi nimi i lokalita „Na Vysoké“, kde chce investor postavit až 26 bytových domů. Kvůli kapacitě ČOV je výstavba odložená.

Oslovili jsme tedy radní města se třemi základními okruhy dotazů (výstavba v Říčanech, právní rámec referenda a finanční stabilita města), aby nám ty nejdůležitější aspekty referenda jednoduše vysvětlili.

David MICHALIČKA

radní, manažer projektového řízení

S kolika obyvateli počítá současný územní plán?

Dnešní územní plán počítá s rozvojem Říčan až na úroveň 25 tisíc obyvatel. Číslo však není přesné, protože nelze předpovědět, jak velké pozemky parcelací vzniknou, kolik pater budou nové objekty mít či kolik bytů v nich stavebník nakonec vybuduje. Pravdou je, že dnešní praxe většiny investorů je vytěžit z pozemku maximum možné kapacity. Malé pozemky, velký počet bytů – to jsou trendy dnešní výstavby v Říčanech.

Proč jste to nezměnili?

Mezi roky 2010–2014, kdy jsme převzali přípravu nového územního plánu, bylo nutné zejména zabránit dalšímu rozšiřování zastavitelných ploch a naplánovat pro město základní veřejnou a technickou infrastrukturu. I z důvodu nutné koaliční shody s partnerem ODS nebyly v minulém období průchozí některé razantnější kroky pro regulaci rozvoje. Dnes zjišťujeme, že pokud nechceme stávající rozvojové plochy vyčerpat do několika let a doplácet (včetně výrazného zadlužení) na nutnou související infrastrukturu, je třeba novou výstavbu ještě více brzdit a plánovat.

Které projekty se kvůli kapacitě ČOV zdržely?

Kapacita ČOV se stala podmínkou jakékoliv výstavby ve velkých rozvojových plochách, tzv. regulačních plánech (dnešní pole na okrajích města). Z tohoto důvodu se prozatím odložilo zastavění lokality například Na Vysoké, mezi Pacovem a Radošovicemi, za Větrníkem či mezi ulicemi Olivova a 5. května. Z důvodu nedostatečné kapacity kanalizace se též odložila výstavba několika komerčních staveb – bytových či polyfunkčních domů či obchodních prostor. Rodinné domy situace kolem ČOV neohrozila, pouze majitelům znepříjemnila situaci potřebou vybudování dočasné jímky. Protože chceme kapacitu čistírny zvětšit, ale současně tím neumožnit rychlé zastavění všech zmiňovaných ploch, je třeba najít jinou vhodnou brzdu. Tou může být například jednoznačná časová etapizace jednotlivých rozvojových ploch. Tedy přesné stanovení, kdy a kde se v daném časovém horizontu bude moci stavět.

Jaké možnosti má město z hlediska regulace výstavby mimo územní plán?

Častým důvodem regulace bývá již zmiňovaná nedostatečná kapacita technické infrastruktury (vodovod, kanalizace). Ta v případě Říčan ovšem není záměrem, ale  důsledkem předchozích rozhodnutí. Mezi další nástroje regulace patří vyjadřování města jako účastníka stavebního řízení, uzavírání služebností (dříve věcných břemen) či uzavírání plánovacích smluv se stavebníky. Nejsilnějším nástrojem ovšem zůstává územní plán, protože městská samospráva (tedy občané sami) má právo rozhodovat o využití pozemků na svém území.

Znamená snad ANO v referendu konec veškeré výstavby v Říčanech?

V žádném případě! Naopak, město bude vždy podporovat individuální a drobné stavebníky. S nimi ve svých plánech počítá a je schopno rozumně zajistit veškerou infrastrukturu, aniž by se to dotklo kvality života stávajících občanů. V širším centru města je hned několik míst, kam bychom rádi vrátili život.

Přeplněné školy

Zdeněk HRABA

místostarosta, advokát, vysokoškolský pedagog

Proč rozhodovat o budoucnosti výstavby ve městě v referendu a ne jen ve volbách?

Ve volbách by se volič vždy měl rozhodovat podle programu toho kterého politického uskupení. Praxe je však psychologicky i sociologicky mnohem složitější. Politické uskupení podle výsledků voleb a reálných možností v rámci povolební koalice určité řešení buď prosadí, nebo neprosadí. Pokud je řešení prosazeno (například v podobě změny územního plánu regulujícího výstavbu), pak je kdykoli opět změnitelné podle vůle zvolených politiků. Ti samozřejmě mohou prosadit i řešení, které se nebude obyvatelům líbit, a ti je tak v dalších volbách znovu nezvolí. Ale řešení, za které byli politici v dalších volbách potrestáni prohrou, bude platit dále a ve městě se může třeba i mohutně stavět. S referendem je to úplně jiné. Pokud je rozhodnutí o omezení výstavby v referendu přijato, takto vyjádřený názor obyvatel je právně závazný pro zastupitelstvo a další orgány města (radu, zmocněné úředníky). Lidé tedy přímo rozhodují, jaké řešení si vyberou, a to platí. Žádné koaliční kompromisy, žádné výmluvy o nepřipravenosti na přijetí řešení. Rozhodnutí v referendu politici a úředníci musí respektovat. A opět jen občané mohou své rozhodnutí (v referendu) zase změnit. Referendum dává lidem podstatně větší moc nad politiky než volby.

Je referendum opravdu právně závazné i pro zastupitele zvolené v letech 2018, 2022 a 2026?

Ano, je. Provádění místního referenda upravuje zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu. V místním referendu rozhodují oprávněné osoby formou souhlasu či nesouhlasu o konkrétně položených otázkách, které patří do samostatné působnosti města. Podle ustanovení § 49 zákona o místním referendu je výsledek referenda jak pro zastupitelstvo, tak pro další orgány města (třeba radu a ty úředníky, které rada zmocnila) právně, nejen politicky, závazný.

Existují nějaké sankce za porušení výsledku referenda?

Sankce v podobě rozpuštění zastupitelstva města pro případ nerespektování názoru projeveného v místním referendu byla ze zákona v roce 2008 vypuštěna. Pokud by nyní město nepostupovalo v souladu s výsledkem místního referenda, je náprava možná v souladu s ustanoveními § 123 a §124 zákona o obcích prostřednictvím zásahu dozorového orgánu, tedy ministerstva vnitra a případného následného rozhodnutí soudu. Zjednodušeně řečeno, pokud nastane rozpor mezi výsledkem referenda a činností města v samostatné působnosti, vyzve ministerstvo vnitra město ke zjednání nápravy a tedy ke zrušení výše uvedeného rozhodnutí. Pokud tak město neučiní, pozastaví ministerstvo vnitra účinnost tohoto nezákonného aktu města, a když město ani v dodatečné lhůtě nezjedná nápravu a proti rozhodnutí o pozastavení účinnosti není podán rozklad, podá ministerstvo vnitra návrh příslušnému soudu na zrušení tohoto aktu města. K aktivizaci ministerstva vnitra k výše uvedenému postupu stačí i podnět obyvatele, který nerespektování referenda městem zjistil.

Jsou nějaké příklady z jiných obcí, kdy soud zrušil nějaké usnesení či rozhodnutí města, které bylo v rozporu s výsledky referenda?

Žádné takové rozhodnutí, pokud je mi známo, neexistuje. Zatím všechny obce výsledky místních referend plně respektují.

Hustá doprava

Martin Gebauer

zastupitel, předseda finančního výboru, ekonom, manažer

Jaké hlavní výdaje města souvisí s novou bytovou výstavbou?

Nejviditelnější jsou komunikace, chodníky a inženýrské sítě. Můžeme namítnout, že tyto náklady hradí developer, ale ne vždy tomu tak je. Méně viditelné, ale o to větší, výdaje město čekají za výstavbu nových školek, škol a další občanské vybavenosti, které město musí ze zákona zabezpečit. Tyto investice určitě nebude schopno samo zvládnout a i „pouhé“ finanční spoluúčasti vyčerpávají městskou pokladnu na desítky let dopředu. Nutné je rovněž zabezpečení rozšíření infrastruktury (ČOV, páteřní vodovodní a kanalizační sítě), což vyžaduje další investice, přičemž pak nezbývá na obnovu zastaralých sítí. V neposlední řadě nová výstavba zhoršuje už tak špatnou situaci na silnicích. Přesouvá finance do budování nových komunikací, chodníků a parkovišť místo oprav stávajících, které je nutné dlouhodobě odkládat (celkové opravy stávajících říčanských komunikací jsou odhadovány v řádu stovek milionů korun v horizontu 20 let a více).

Je to tedy buď a nebo?

Investice do současných versus budoucích obyvatel? V podstatě ano. Největší finanční tlak přináší nová plošná výstavba na velkých rozvojových plochách s vysokou hustotou zástavby. Ta znamená rychlé, skokové navýšení počtu nových obyvatel s velmi negativními dopady na finanční stabilitu města. Město musí primárně řešit jejich nové problémy, což velmi zpomaluje či zastavuje obnovu města a jde vlastně proti směru zajišťování lepší kvality života a bydlení stávajících obyvatel.

Je možné se dohodnout s developery na financování občanské vybavenosti?

Není, a to konstatuji na základě mých více než desetiletých mezinárodních zkušeností s developmentem. Developeři se vždy snaží minimalizovat veškeré výdaje přímo nesouvisející s projektem a maximalizovat zisk. Tak je prostý fakt, těžko se čemukoli divit. Jakkoli se současné vedení města snaží vystupovat jako velmi sebevědomý hráč a pomocí zásad výstavby, poplatku za připojení na infrastrukturu či vyjednáváním plánovacích smluv získat prostředky či nepeněžní plnění na opravy stávající infrastruktury, tyto získané prostředky ani zdaleka nestačí na vše potřebné. A není zde bohužel legislativa, která by to dokázala vynutit. Představa, že řešením by mohla být dohoda mezi městem a developery o financování kupříkladu školy je – vzhledem k problematice, komplexnosti takového projektu a obecné neochotě developerů – naprosto naivní.

Školy nestačí, má se stavět nová. Jaký je aktuální dluh za školu postavenou v roce 2010?

Škola U Říčanského lesa stála město 430 mil. Kč. Dotace na ni činila 150 mil. Kč, na zbytek si vzalo město úvěr, který dodnes splácí. Posledních šest let činí tyto platby za úroky a splátku úvěru průměrně zhruba 40 mil. Kč ročně. Tyto peníze by se daly mnohem lépe použít na zlepšování kvality života nás všech.

O kolik noví obyvatelé navýší příjem města? To se nám opravdu nevyplatí?

Výše příjmů se velmi těžko odhaduje. Mnoho lidí, kteří se k nám přistěhují, se v Říčanech nepřihlásí. Za ně městská pokladna neinkasuje nic, služby ale využívají. Za každého občana trvale přihlášeného dostává město ze státního rozpočtu cca 10 tisíc Kč ročně, malou roli hraje i daň z nemovitosti. Tyto příjmy však v podstatě nestačí pokrýt ani zvýšené provozní náklady města, nemluvě vůbec o investicích.

Jak omezení výstavby ovlivní hodnotu nemovitostí v Říčanech?

Obecně platí, že cena nemovitosti je nejvíce ovlivněna atraktivitou místa, v němž se nachází. Tu determinuje kvalita městské infrastruktury (školky, školy, sociální služby), bezpečnost, dopravní obslužnost, kvalita zeleně a životního prostředí, rekreační aktivity. V našem případě je důležitá i těsná blízkost Prahy. Rostoucí atraktivita znamená zvýšený zájem o lokalitu a její vyšší cenu. Pokud však dochází k zahlcení lokality, její atraktivita logicky klesá. Je tak v zájmu všech stávajících občanů regulovat novou výstavbu, aby nedošlo nejen ke znehodnocení kvality života, ale i lokality jako takové. Ceny nemovitostí a pozemků v Říčanech stabilně rostou, i díky tomu, že se městu zatím daří držet novou plošnou výstavbu na uzdě. To by se ovšem mohlo rychle změnit. Referendum má zajistit dlouhodobě konzistentní přístup města k této problematice.