Památka válečného pilota Jaroslava Kulhánka

7. 7. 2022

 

 

Nedávno uplynulo 80 let ode dne, kdy v pátek 13. března 1942 v letecké bitvě nad Francií zahynul stíhač Jaroslav Kulhánek. Poté, co v roce 1939 odešel do emigrace, jeho maminka Zdena se „schovala“ do Říčan. Nastěhovala se k rodině Schreiberových, do domu čp. 838 ve Voděradské ulici.

Říčanský rodák Oldřich Schreiber (1932) vzpomíná na začátek německé okupace, kdy říčanské náměstí zaplnily vojenské obrněné vozy. Chodil tehdy do první třídy: „Viděli jsme, jak se lidé mezi sebou baví a jak jsou k sobě vstřícní. K nám do domu se nastěhovala paní Zdena Kulhánková. Odešla z Prahy v domnění, že nebude k nalezení. Doma se stále debatovalo. Já jsem tomu nerozuměl, bylo mi sedm let. Byl cítit strach a napětí mezi lidmi. Začínalo se zatýkat. Paní Kulhánková přivezla uniformy a věci patřící jejímu synovi, který v té době už byl ve Francii. Byl absolventem Vojenské akademie dělostřelectva, letci byli používáni pro bombardování a navádění dělostřelectva na cíl nepřítele.“

Leteckou uniformu tenkrát Oldřich zahlédl schovanou v hnoji. Co šlo spálit, spálilo se. Malému klukovi se líbily hlavně slavnostní opasky, slavnostní kordík, pouzdro na mapy a fotografické album věnované VIII. vyřazení důstojníků dělostřelectva Hranice – to vše si schoval a uchoval do dnešních dnů. Fotografie byly ovšem z alba za války odstraněny, zůstaly pouze rukou Jaroslava Kulhánka napsaná jména osob, které byly na snímcích.

V roce 1942 došlo k zatčení paní Kulhánkové. Oldřich Schreiber uvádí: „Přišel si pro ni gestapák, měl kožený kabát a ruku v kapse. Já jsem se utekl schovat.“ Zdena Kulhánková byla nejprve umístěna do internačního tábora pro „osoby nespolehlivé pro stát“ ve Svatobořicích u Kyjova, který od roku 1942 sloužil pro internaci příbuzných uprchlých Čechů. Odtud byla deportována do Osvětimi, kde v roce 1943 zemřela.

„Do jejího bytu u nás se nastěhovala její sestra paní Valášková. Její syn Jaroslav Valášek byl také v zahraniční armádě, ale o něm nic nevím. Jaroslav Kulhánek byl poručíkem, činným ve Francii. Jeho otec hrál ve filharmonii a rodina žila v Petrohradě. Poručík Kulhánek byl velmi činný v přesunu našich letců z Francie do Afriky a Anglie. Jeho činnost popisují letci, kteří s ním byli v Anglii: Sehnal, Loucký, Fajtl, Nejdek, Liškutín a další.“ Připomíná Oldřich Schreiber.

Jaroslav Kulhánek, hovořící plynně francouzsky, měl přezdívku „velkokníže jasné“. Jako letec v hodnosti Squadron Leader (major) vyřazený z činné služby byl zařazen na velitelství letectva. On chtěl ale bojovat, a tak byl na vlastní žádost 11. listopadu 1941 převeden ke 124. anglické peruti, nechal si snížit hodnost na Flight Lieutenant (kapitán).

Byl sestřelen stíhacím letounem Focke-Wulf Fw 190 nad pobřežím departmentu Pas-de-Calais při doprovodu bombardovacích Bostonů útočících v rámci operace Circus 114. Jeho Spifire Mk. VB BL 758 sestřelilo německé letecké eso Hptm. Műncheberg, byl to jeho 63. sestřel z celkových 135, sám padl 23. 3. 1943. Ostatky Jaroslava Kulhánka byly pohřbeny na kanadském válečném hřbitově v Calais-Leubrighen v hrobě č. E-3.

Památka rodiny Kulhánkovy je připomenuta jménem Zdeny Kulhánkové na desce obětí druhé světové války umístěné na říčanské Staré radnici.

Oldřich Schreiber a Miroslav Vrabec

 

Jaroslav Kulhánek (1907–1942)

Foto: Jaroslav Popelka collection, www.fcafa.wordpress.com

 

Dochované součásti výstroje Jaroslava Kulhánka. Zleva: letecký opasek, dělostřelecký opasek, důstojnický kordík bez pochvy, pouzdro na mapy

Foto: archiv O. Schreibera

Jaroslav Kulhánek byl za svou válečnou činnost vyznamenán dvakrát Československým válečným křížem, Československou medailí Za chrabrost, Československou medailí za zásluhy I. st., Pamětní medailí čs. zahraniční armády (se štítky F a VB), francouzským Croix de Guerre s palmou a dvěma stříbrnými hvězdami, britskou Air crew Europe Star a War medal.

 

 

 

Redakční systém i-servis

(c) Mediální a komunikační servis Říčany, o.p.s. 2022 Všechna práva vyhrazena