Mediální a komunikační servis Říčany, o.p.s.

  • 16. října 2026, svátek má Havel

Informace z radnice

Pokračujeme v přípravě nové smuteční síně a rozšíření hřbitova

2. 10. 2026

Město Říčany dlouhodobě připravuje řešení nové smuteční síně a souvisejících úprav městského hřbitova. Jde o citlivé téma, které se týká důstojného prostředí pro poslední rozloučení i dalšího rozvoje hřbitova jako významného veřejného a pietního místa ve městě.

Nejdřív koncepce, potom projekt

„Přípravu jsme od začátku pojali jako součást širšího rozvoje hřbitova, ne jako samostatný návrh jedné budovy. Proto jsme jako první krok nechali vypracovat odbornou rozvojovou studii hřbitova a nové smuteční síně, která byla představena zastupitelstvu města,“ vysvětluje starosta David Michalička. „Tento dokument popisuje současný stav areálu, jeho hlavní problémy a základní požadavky na další postup. Byl také podkladem pro veřejnou soutěž na zhotovitele architektonické studie, která je nyní dokončena. Následovat bude zpracování projektové dokumentace. Za uvedení celého procesu do pohybu patří poděkování Michalu Mrázkovi.“

V rámci příprav jsme provedli geotechnický průzkum, který je nezbytným podkladem pro návrh smuteční síně. Průzkum zahrnuje zejména hydrogeologické posouzení, rozbor zeminy, stanovení agresivity podzemní vody a další související analýzy.

Promyšlený rozvoj celého hřbitova

Současný říčanský hřbitov je historicky utvářený areál s vlastní kompoziční strukturou. Jedním z hlavních problémů je absence samostatného, kapacitně a provozně vyhovujícího objektu smuteční síně, který by umožňoval důstojné konání smutečních obřadů přímo ve městě. Zároveň je potřeba řešit celkovou strukturu hřbitova.

Co od nové smuteční síně očekáváme

Smyslem je, aby nová smuteční síň nevznikala jako samostatná stavba bez vazby na okolí, ale jako součást promyšleného rozvoje celého hřbitova.

Požadujeme, aby řešení umožnilo:

  • konání obřadů uvnitř i venku,
  • variabilní provoz podle typu a velikosti obřadu,
  • přirozený přechod mezi veřejným a pietním prostorem,
  • návaznost na parkoviště a technickou infrastrukturu,
  • respekt k rozptylové loučce a kompozičním osám hřbitova,
  • bezbariérový přístup,
  • kvalitní akustiku,
  • práci s denním světlem,
  • energeticky úsporný a provozně hospodárný objekt.

V rámci řešení výstavby nové smuteční síně se nabízelo i řešení převzít hotový projekt z Chlumce nad Cidlinou. I když by se to mohlo zdát nejjednodušší, skrývá takové řešení mnoho problémů. Od nepřenositelnosti samotné architektury, logiky umístění stavby v nedefinovaném prostoru až po samotné parametry provozu síně. Po zevrubném posouzení Výbor pro územní rozvoj, výstavbu a veřejný prostor jednomyslně zastupitelstvu města doporučil, aby prvním krokem bylo zpracování rozvojové studie celé nové plochy hřbitova (cca 10 000 m2), včetně všech návazností – propojení na současný hřbitov, blízké okolí a komunikace.

Architektonické studio Meerk­atelier, s.r.o. po zhruba půlroční práci představilo komplexní studii rozvoje celé plochy, která zahrnovala nejen vymezenou plochu – tedy rozdělení na funkční plochy pro pohřbívání, zeleň, smuteční síň, komunikace či parkování –, ale aktivně řešila i přilehlé pozemky, návazné komunikace, pěší propojky, výsadbu zeleně apod. Významným způsobem bylo přistoupeno i ke kultivaci předprostoru současného hřbitova a samozřejmě k možnostem pohřbívání v nové části. Ty kromě obvyklých způsobů zohledňují aktuální potřeby a trendy, včetně rozptylových ploch.

Studie byla velmi pozitivně hodnocena jak vedením města, tak odborníky a materiálem ZmŘ přijata jako výchozí bod pro výběr zhotovitele samotných návrhů smuteční síně.

Pro spolupráci na architektonické studii smuteční síně bylo v rámci VZMR vybráno studio Objektor, které po zhruba tříměsíční práci představilo konečný návrh. Během celého procesu bylo diskutováno mnoho variant řešení stavby i jejího umístění v rámci daného prostoru. Výsledkem je svěží, moderní architektura odpovídající měřítku města i daného prostoru. Velký důraz klade na zeleň, duchovní přesah stavby, ale i současné trendy v udržitelnosti a environmentální odpovědnosti. Do procesu vstupovali rovněž autoři rozvojové studie, výsledek tak rozumně navazuje na hlavní principy jejich návrhu a kvalitně je rozvíjí.

Michal Anelt
radní

Zadání počítá s kapacitou přibližně 50 míst k sezení a možností účasti dalších až 100 stojících osob. Užitná plocha objektu je uvedena přibližně 500 m2, orientační investiční náklad stavby pak v rozmezí 30,7 až 40,5 mil. Kč bez DPH. Tyto hodnoty jsou výchozím zadáním pro další projektovou práci, nikoli konečnou cenou stavby.

Rituál posledního rozloučení prochází v posledních desetiletích významnou proměnou.

Těžká a okázalá architektura tradičně pojatých smutečních síní často neodpovídá současným představám o podobě obřadu. Od tíhy a patosu se obřad stále více posouvá k neokázalosti, smíření a oslavě života zesnulého. Návrh nové říčanské smuteční síně si klade za cíl vytvořit důstojné místo posledního rozloučení, které je těmto hodnotám bližší.

Ústředním motivem návrhu je oddělení klidné části hřbitova lineární hmotou a otevření smuteční síně do zahrady při respektování krajinných os definovaných v rozvojové studii hřbitova. Předprostor síně je od krajinářsky zklidněného parkoviště oddělen krytým loubím a poskytuje chráněné místo pro návštěvníky čekající na obřad v klidném prostředí zahrady. Ze severozápadní strany domu je navržen samostatný vstup pro nejbližší pozůstalé. Na severovýchodní straně se nachází provozně i vizuálně oddělený zásobovací dvůr. Exteriér je tvořen hrubým pohledovým betonem, který zjemňují prvky v měděně zeleném odstínu, zejména výtvarně pojatý stínicí prvek podél prosklené jihovýchodní fasády.

Vnitřní prostor síně je z jedné strany prosvětlen lineárním střešním světlíkem, zatímco na opačné straně se otevírá do zahrady, která vytváří klidnou a útěšnou kulisu obřadu. Interiér je pojednán v hřejivém materiálu světlého dřeva, který kontrastuje s charakterem exteriéru. Podlahu tvoří nepravidelně lámaný kámen, jenž se objevuje také v exteriéru, a podtrhuje tak vzájemné propojení stavby se zahradou.

Petr Frank
architekt města