Příroda Říčanska

31. 1. 2020

 

Kořeny říčanské krajiny
 

Při cestě z Prahy do Říčan a pak dál na východ můžeme pozorovat, jak se zemský povrch mění. Terén je nejprve rovný, až k Říčanům, kde se začíná vlnit. Krajina dál směrem na Benešov je jiná, plná kopečků a údolí. Proč ta změna?

Základem každé krajiny jsou horniny pod povrchem. Krajina se do dnešní podoby vyvinula postupně, na základě událostí starých miliony let. Je to odvěký souboj vzniku a zániku. V některých dobách nové horniny vznikají – usazují se nebo vyvěrají ze zemského nitra, v jiné době jsou obrušovány erozí a mizí. Stoupněte si kdekoli v Říčanech a podívejte se nahoru. Nad vámi chybí asi 2 km hornin, které odnesla eroze. Dalším hráčem je vrásnění, které občas ležící masy pomačká a vyzvedne v pohoří. I v místě dnešních Říčan byly vysoké hory, dokonce dvakrát.

V příznivých podmínkách se na reliéfu podložní skály vyvinou půdy porostlé vegetací. Dnes navíc přibyly lidské výtvory jako pole, města nebo silnice.

Pojďme přečíst krajinu podle toho, co je pod povrchem. Plochou, zarovnanou část území mezi Prahou a Říčany tvoří starohorní (proterozoické) břidlice. Vznikly z jemného bahna v hlubokém moři v období před 2,5 miliardami až 540 miliony let. Na prvním vyvýšeném ostrohu se tyčil Říčanský hrad, který byl postaven právě z těchto břidlic. V Říčanech jsou mezi břidlicí také místa se sopkami z období starohor.

Když půjdete od Jurečku proti proudu potoka Rokytky, tak asi v půlce cesty ke starému lomu vystřídá břidlice říčanská žula. Ta udává ráz zvlněné pahorkatině, která právě v Říčanech začíná. Žula jako hlubinná vyvřelina utuhla pod zemským povrchem. Stalo se tak během mladších prvohor, v karbonu, asi před 330 miliony let. Vše, co bylo kdysi nad žulou, smetla eroze. Proto je dnes na povrchu, třeba jako balvany v Rokytce.

Zajímavou historii má krajina kolem Tehova. Původní písky a další uloženiny moří ze starších prvohor, staré přibližně 460 milionů let, jsou spečené v tvrdší horniny. K přeměně (metamorfóze) došlo díky žáru ještě neztuhlé žuly, která vyvřela do jejich těsné blízkosti. Díky tomu, že takto vzniklé křemence a rohovce mají tvrdší zoubek, erozi trvá déle je obrousit. Několik takových metamorfovaných ostrovů pluje v krajině i v oblasti Zvánovic, Čerčan nebo Zbořeného Kostelce. Jsou to jediné zbytky ordovického moře, které dřív pokrývaly široké okolí.

Zjednodušeně tak na základě pozorování můžeme vyvodit, že měkčí břidlice byly zarovnány a tvoří Pražskou plošinu. V Říčanech nastává změna, odolnější žula a podobné granity se táhnou dál jako Benešovská pahorkatina.

                                                                    Jakub Halaš

Redakční systém i-servis

(c) Mediální a komunikační servis Říčany, o.p.s. 2020 Všechna práva vyhrazena