Příroda Říčanska

7. 7. 2022

Zlatohlávci 

Cetoniini 

Zlatohlávci jsou mezi brouky vyhlášení krasavci. Díky své velikosti a atraktivnímu vzhledu bývají nepřehlédnutelní. 

Na světě žije asi 3 600 druhů zlatohlávkovitých brouků. Nejčastěji se vyskytují v tropech, zejména v Africe. 
Tam je možné potkat i obry velké jako dlaň. V České republice se vyskytuje 16 zlatohlávkovitých brouků, z toho devět z nich patří do skupiny zlatohlávci (Cetoniini). Je pravděpodobné, že se během léta s některým z nich potkáme. 

Ze zlatozeleně lesklých zlatohlávků je u nás nejhojnější zlatohlávek zlatý (Cetonia aurata). Dorůstá velikosti 
kolem 2 cm. Na krovkách má bílé skvrny a zespodu bývá červenofi alový. Podobný je zlatohlávek hladký (Potosia cuprea), který má navíc také končetiny, tykadla a někdy i přední část hlavy zbarvené do tmavě fi alova. Naším největším zlatohlávkem je zlatohlávek skvostný (Protaetia speciosissima), který se ale vyskytuje jen v teplejších oblastech Polabí nebo na jižní Moravě. Dorůstá velikosti kolem 3 cm a je celý leskle zelený. Z tmavě zbarvených zlatohlávků je častý zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta). Leskle černé tělo má pokryté bílými skvrnami a obvykle i chloupky. Zpravidla ho můžeme vidět, jak hoduje na květech rostlin. Zajímavostí je, že v minulosti byl vzácný. V osmdesátých letech byl dokonce prohlášen za vymřelého, ale od devadesátých let se začal znovu objevovat a dnes se jedná o běžný 
druh. Zlatohlávci jsou výborní letci. S letem se pojí i jedna zvláštnost. Oproti jiným broukům neroztahují při letu krovky, stačí jim křídla vysunout do stran a letí. Za potravou vyrážejí při slunečném počasí. Živí se přezrálým ovocem, pylem a nektarem z květů. Rostlinám slouží jako opylovači. 
Tak jako všichni brouci, i zlatohlávci procházejí složitým vývojem s dokonalou proměnou. Z nakladených vajíček se vylíhnou larvy – ponravy. Mají měkké bílé tělo a velká kusadla. Živí se rostlinným materiálem v rozkladu, jako je trouchnivé dřevo, spadané tlející listí nebo odumřelé kořínky bylin. Můžeme je nalézt v kompostu nebo ve starých pařezech. Ponrava se dvakrát svléká, aby mohla narůst do větších rozměrů. Na konci třetího larválního stadia přestane přijímat potravu a z okolního materiálu a slinných výměšků si postaví kokon. Uvnitř se zakuklí a přemění v dospělce, který se posléze vyhrabe ven. Vývoj pod povrchem může trvat jeden, obvykle dva, ale někdy až tři roky. Larvy zlatohlávků mají tělo stočené do tvaru písmene C. Na rozdíl od jiných, třeba larev chroustů, se snaží uniknout plazením po zádech. 

Jakub Halaš 


FOTO: WIKIMEDIA COMMONS 

Redakční systém i-servis

(c) Mediální a komunikační servis Říčany, o.p.s. 2022 Všechna práva vyhrazena