Proměna parku ČSL armády začala: studenti z celé ČR se v září utkají o Lipovou ratolest

Architekt: Z neútulného prostoru vznikne harmonický park

Na konci června odstartovala dlouho plánovaná revitalizace městského parku, která je součástí soutěže Lipová ratolest. Do konce srpna projde veřejný prostor rozsáhlými úpravami: Vzniknou nové cesty, připraví se terén pro výsadbu stromů, keřů a květinových záhonů, park získá nové nasvícení. Vyvrcholení projektu nastane od 23. do 25. září 2025, kdy se do finálních úprav a umístění mobiliáře pustí jedenáct týmů složených ze studentů středních zahradnických škol. Každé družstvo bude pracovat na přiděleném úseku podle architektonické studie a jejich práce posoudí odborná porota. V ní zasedne i autor návrhu, krajinný architekt Vít Dvořák, který celý projekt detailně přiblížil.

 

Jaký byl váš první dojem z prostoru parku?

Můj první dojem z parku byl takový, že se nacházím spíše na zanedbaném místě bez dlouhodobých výrazných zásahů, které má ovšem potenciál z hlediska svého umístění a již stávající kostry hodnotných stromů, které by bylo dobré zachovat.

Můžete popsat, jaké výzvy jste vnímali při navrhování veřejného prostoru v tomto parku?

Zásadní výzva byla to, že jsme byli kvůli našim zkušenostem s předchozími ročníky znovu – potřetí – osloveni. Hlavní výzvou bylo z nevyužitého a neútulného prostoru udělat hezký pobytový prostor se zachováním mnoha hodnotných dřevin a dát místu nový nádech a další využitelnost.

Jak jste vnímal historický kontext parku a jeho pojmenování po Československé armádě? Ovlivnilo to návrh?

V rámci analýzy prostoru jsme historický kontext brali v patrnost. Při projekci parku jsme však touto skutečností nebyli nijak ovlivněni.

Zmiňujete, že půdorys cest připomíná helmu jako odkaz na pomník. Šlo o náhodnou podobnost, nebo vědomý symbolický prvek?

Šlo o náhodu. Při prvotním skicování, kdy jsme řešili novou cestní síť parku, jsme se snažili koncepčně uchopit všechny hlavní trasy parku a samozřejmě i vstupní místa do něj. Výsledkem propojení těchto bodů a míst vznikla zajímavá cestní síť, která v nás až poté vzbuzovala pocit podobnosti s vojenskou helmou a tím i tématikou daného místa.

Navržená zeleň také vypráví nějaký příběh? Pro jaké stromy k výsadbě jste se rozhodli a z jakého důvodu?

Jelikož se na místě nachází řada nádherných a starých stromů, rád bych zmínil hlavně červenolisté buky, vzrostlou lípu uprostřed parku a další. Rozhodli jsme se v rámci stromového patra jít spíše jednodušší cestou a nevytvářet z místa sbírkovou botanickou zahradu, proto jsme se rozhodli doplnit nové stromy o druhy, které se zde vyskytovaly nebo vyskytují a mají potenciál svého budoucího bytí zde. Mezi nově navržené stromy patří javory, lípy a moruše.

Pomník zůstává centrálním bodem parku. Jak jste přemýšleli o jeho zakomponování do celkového konceptu?

Umístění pomníku se nám od začátku líbilo, chápali jsme však potřebu jeho odkrytí a zvýraznění. Proto jsme ho v rámci návrhu zvýraznili a usadili do trvalkového záhonu poblíž centrální dlážděné plochy.

Jak vzniklo vaše propojení se soutěží Lipová ratolest? Na kolika soutěžních ročnících jste už jako architekt participoval a jak spolupráci hodnotíte?

Zásadní propojení vzniklo na základě spolupráce na mé první Lipové ratolesti v roce 2020 ve městě Bystřici, ve kterém žiji a kde jsem byl osloven jako rodák. Tento ročník byl velmi vydařený a spousta lidí ho považuje za jeden z nejlepších v historii konání této akce. Říčany jsou již mým třetím projektem tohoto druhu. Po Bystřici proběhla soutěž Lipová ratolest také v Benešově v roce 2023.

Dáváte studentům nějakou tvůrčí svobodu, nebo musejí přesně dodržet projekt?

Soutěž Lipová ratolest pro studenty zahradnických škol spočívá hlavně v tom, aby zjistili, co je realita naší profese, aby se naučili, jak se pracuje podle projektu. Soutěžící se musí držet projektu a ukázat své zahradnické dovednosti.

Je něco, čím vás studenti během realizace již v minulosti překvapili – nápadem, provedením, přístupem?

Určitě je to hlavně aktivní přístup, kvalita provedení, nadšenost a odhodlání.

Budete v září v Říčanech dohlížet na práci studentů?

Během celé soutěže budu na akci přítomen jako porotce soutěže, budu nápomocen studentům a mohou se na mě obracet s jakýmikoli dotazy. Všem nám jde o to, aby se park zdárně dokončil. Kromě mě na soutěži budou přítomné i moje kolegyně z ateliéru Barbora a Jessica.

Co podle vás přinese revitalizace parku pro běžného obyvatele Říčan/Radošovic? Máte nějaké přání nebo vizi, jak by si lidé mohli park osvojit – třeba v rámci komunitních akcí, rituálů, vzpomínek?

Z místa se stane kvalitní park odpovídající dnešním standardům. Bude funkční, přehledný, vybavený a určitě bude esteticky lahodit oku. V okolí pomníku vznikne malé náměstíčko, kde by byla možnost konání menších trhů, kulturních akcí, či akcí spojených s koncem II. světové války. V parku bude také rozlehlá travnatá plocha vhodná k volnočasovým aktivitám, například piknik, pétanque apod. Naším hlavním přáním je, aby park ožil a aby v něm docházelo k respektu k nově vytvořenému dílu a nově vysazeným rostlinám.

Co vás na úpravě tohoto místa bavilo nejvíc a co bylo naopak nejtěžší?

Při navrhování parku nás bavil především kreativní proces tvoření nového půdorysu celého místa. Zásadním bodem bylo vytvoření cestní sítě místa a centrálního prostoru v okolí památníku. Je důležité brát na vědomí, že tyto zásadní věci park nikdy předtím neměl…

Kdybyste měl jedním slovem vystihnout atmosféru nového parku, jaké by to bylo slovo?

Harmonie.

Děkuji za rozhovor.

Adéla Ambrožová