První kameny zmizelých v Říčanech

19. září 2017 bylo před dům číslo 7 na Masarykově náměstí v Říčanech položeno prvních pět kostek s mosazným povrchem. Takzvané „kameny zmizelých“ připomínají tragické osudy jedné z mnoha židovských rodin za druhé světové války.

Gunter Demnig. Říčany jsou jedním ze třinácti českých měst, které umělec navštíví během své cesty na Slovensko. Díky pomoci Federace židovských obcí a především Muzea Říčany se podařilo identifikovat bydliště zhruba padesáti obětí holocaustu v Říčanech. Do budoucna město plánuje další instalace, tak jak to umožní umělcova kapacita.

Mosazný povrch kostky zasazené do chodníku nijak nevyčnívá, „zakopnutí o ni“ má pouze symbolický význam. Připomenout má tragické osudy obětí holocaustu za druhé světové války.  Na rozdíl od pouhého seznamu jmen se připomenutí zavražděných sousedů propojí s budovami, které byly součástí jejich životů, přičemž některé oni či jejich předci postavili. Pět kostek s mosazným vrškem se jmény rodiny pana Fišera bylo vloženo před dům číslo 7 na Masarykově nám. V budově, kterou dnes známe jako papírnictví, žila pětičlenná rodina až do deportace. Text na každé kostce „zde žil“ kromě jména, příjmení, roku narození zmiňuje rok a místo deportace a místo a datum úmrtí. Do chodníku je vložil sám autor myšlenky kamenů Gunter Demnig. Kameny začal vyrábět a pokládat v roce 1992. Již více než 66 tisíc Stolpersteinů, tj. doslova „kamenů, o které se zakopává“ leží ve 22 zemích světa. Říčany se položením připojily k dalším 40 městům v ČR, která tímto uctila památku židovských spoluobčanů.

Na Masarykově náměstí a v ul. Lázeňská žilo před deportací 22 osob v devíti domech. Pouze tři z nich válku přežili. Pan Fišer provozoval na náměstí obchod s textilem. V domě č. 7 žil s manželkou, dvěma syny a jejich babičkou až do transportu do Terezína. Rodina byla zavražděna roku 1943 v Osvětimi. Babička obou chlapců Anna Mahlerová byla ve svých 91 letech nacisty udušena plynem v Treblince. Synové Jindřich a Pavel navštěvovali nedalekou školu na náměstí. Vzpomínkové akce se zúčastnili i učitelé 1. základní školy. Zavzpomínat na rodinu přišlo několik pamětníků, mezi nimi vrstevníci a spolužáci chlapců Jan Petříček (90) a František Křížek (85) i jejich bratranec Oldřich Schreiber (85). Druhý bratranec Arnošt Schreiber žije v Praze a zdravotní stav mu neumožnil se akce zúčastnit. Neformálního vzpomínkového setkání byl přítomen starosta Vladimír Kořen a místostarostka Hana Špačková.

Umělec Gunter Demnig při práci

Projekt „kameny zmizelých“ říčanské veřejnosti představil Ondřej Klípa v rámci prvního říčanského pébéčka a navázal kontakt s umělcem. Inicioval též akci pro žáky 1. ZŠ na Masarykově náměstí, o které jsme psali v minulém vydání kurýru (str. 46). Ve spolupráci s Federací židovských obcí a především díky Muzeu Říčany se mu podařilo identifikovat bydliště zhruba 50 obětí holocaustu v Říčanech (včetně Radošovic a Strašína). Město plánuje uctít památku i dalších židovských sousedů vložením kamenů. Městský úřad připravuje žádost o dotaci k Nadačnímu fondu obětem holocaustu z programu „Připomínka“. Ten finančně podporuje akce vzdělávacího a připomínkového charakteru. Záměrem jsou i další doprovodné akce ve spolupráci se základními školami a Muzeem Říčany.

V neděli 10. září se v Husově modlitebně na Husově náměstí v Praze-Uhříněvsi uskutečnil pietní akt k 75. výročí transportu Bg. Při něm bylo 12. září 1942 deportováno z Prahy do Terezína 1003 osob, z nichž pouhých 118 přežilo válku. Ostatní zahynuli v koncentračních táborech. Při čtení jmen židovských občanů, kteří tehdy odjeli do terezínského ghetta, zazněla i jména obyvatel Říčan.

Kateřina Lauerová

tisková zpráva města Říčany

ZDE ŽIL KAREL FIŠER

NAR . 1895

DEPORTOVÁN 1943 DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 6. 9. 1943 V OSVĚTIMI

ZDE ŽILA KAMILA FIŠEROVÁ

NAR . 1904

DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚNA 6. 9. 1943 V OSVĚTIMI

ZDE ŽIL JINDŘICH FIŠER

NAR . 1927

DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 6. 9. 1943 V OSVĚTIMI

ZDE ŽIL PAVEL FIŠER

NAR . 1932

DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA

ZAVRAŽDĚN 6. 9. 1943 V OSVĚTIMI

ZDE ŽILA ANNA MAHLEROVÁ

NAR . 1851

DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA

ZA VRA ŽDĚNA 19. 10. 1942

V TREBLINCE