Pustoryl věncový

Philadelphus coronarius

Pustorylu se někdy říká jasmín. Jasmín pravý (Jasminum officinale) však roste v teplé jižní Asii a s pustorylem není příbuzný. Podobnost spočívá jen v barvě květů a příjemné vůni.

Na sedmdesát druhů pustorylů roste hlavně v Asii, Severní a Střední Americe.  Patří mezi často pěstované okrasné keře parků a zahrad.

Pustoryl věncový je původní i v Evropě. Přirozeně roste od Itálie po Kavkaz. V 16. stol. byl dovezen do Anglie a počínaje 18. stol. byl vysazován po celé Evropě.

Keř dorůstá výšky až čtyři metry. Vzpřímené větve jsou v mládí světlé, později je kryje tmavohnědá, lístkovitě se odlupující borka. Vnitřek větví vyplňuje vzdušná bílá dřeň. Zašpičatělé listy mají v horní části zubatý okraj.

Hlavní devizou pustorylu jsou nažloutle bílé květy. Vyrůstají v počtu od 1 do 10 květů v hroznu. Rozkvétají od konce května do června a silně voní. Plodem je čtyřchlopňová tobolka, ze které po puknutí vypadávají drobná hnědá semínka.

Obliba pustorylů vedla k jejich šlechtění a křížení. Vznikla tak řada kultivarů a kříženců, které se liší tvarovou rozmanitostí květů, vůní a délkou kvetení.

V Říčanech můžeme pustoryl vidět na řadě míst jak zastřižený v živých plotech, tak jako samostatně rostoucí keře. Kvetoucí pustoryl věncový na obrázku roste vedle vstupu do Muzea Říčany, na pozemku školky.

Jakub Halaš