Říčanské rozmanitosti: O kostelních zvonech

K adventnímu a vánočnímu období patří hlas zvonů. V Říčanech se rozeznívají z kostela svatých Petra a Pavla na Masarykově náměstí do širokého okolí. I když jsme na ně zvyklí po celý rok, když zvou o Štědrém večeru na půlnoční bohoslužbu, podpoří v nás ještě víc sváteční náladu.

Zvony jsou v Čechách známé už od středověku, kovolijecké řemeslo se rozvinulo především v 15. a v 16. století. Zvon – stejně jako dnes – svolával na mši, vyzýval k modlitbám a k rozjímání, ale měl i jiné funkce. Chránil věřící před nebezpečím, například přírodními katastrofami. Když se blížila bouřka, běžel zvoník rozhoupat zvon. Tato ochranná úloha se odrážela i na výzdobě zvonu (zobrazené postavy, nápisy). Zvony také oznamovaly poplach, když hořelo nebo když se blížili nepřátelé… Do osudů zvonů zasáhly obě světové války, zvony byly zrekvírovány, tedy zabaveny pro potřeby armády. To potkalo i některé říčanské kostelní zvony.

V západní věži kostela, která byla přistavěna v roce 1900, se dnes nacházejí čtyři zvony. Zvon Petr z roku 1628 od Tomáše Fryče z Roudnice nad Labem s reliéfem Madony s dítětem a čtyř evangelistů i s vyobrazením kříže s ukřižovaným Kristem, s Pannou Marií a sv. Janem Evangelistou. Zvon Pavel z roku 1629 od stejného zvonaře, ten má na sobě pečeť městečka Říčany a také kříž, po jehož stranách stojí Maria a sv. Jan. Za druhé světové války byl zvon rekvírován, po válce byl však nalezen a vrácen zpět. Další zvon z roku 1517 od mistra Ondřeje byl pravděpodobně přivezen do Říčan až po druhé světové válce z některého skladu rekvírovaných a dosud neroztavených zvonů. Je ozdoben polovinou heraldické lilie a křížkem. Zvon-umíráček od Karla Bellmana z Prahy pochází z 19. století, je ozdoben postavou svatého Václava s praporcem. Právě tento zvon slyšíme, když se v kostele koná pohřeb a pozůstalí vypravují svého blízkého na poslední cestu.

Dnes mají lidé prostřednictvím zvonů možnost vyjádřit vzájemnou podporu a sjednocení. Tak se stalo i před dvěma lety během kampaně Nezapomeňme. V českých městech se zvonilo 17. 11. 2019 v 17 hodin 11 minut na památku sametové revoluce. Je to už dvacet let, co byla v našem městě založena tradice zvonění 28. října večer. Zvony bijí na památku hrdinů-účastníků bojů první a světové války. Z podnětu Zlaty Fořtové, někdejší profesorky říčanského gymnázia, se tak připojují ke zvonům v italském Roveretu. Tamní farář Don Rosaro navrhl, aby ze zbraní, které v lesích a na polích zůstaly po bojích první světové války, byl ulit zvon, který by svým hlasem uctíval památku válečných obětí. Zvon padlých byl za přítomnosti papeže Pia XII. odhalen 24. října 1925 (požehnán byl už 24. května 1925 jako Maria Dolens – Matka trpící – se vzpomínkou na matky, které v bojích ztratily své syny). Každý večer vždy ve 21 hodin zní nad Roveretem do širokého okolí sto úderů. Dvěma sty údery pak připomíná svátky zemí, které se bojů první světové války zúčastnily. Zvon o výšce 3,3 m umístěný na návrší je zdálky dobře vidět, poutníci a turisté mohou přijít až do jeho bezprostřední blízkosti. „Říčanská výzva“ z roku 2001 zvala k připojení k této akci i další místa v České republice. Pravidelně nyní v Den vzniku samostatného československého státu zvoní například ve Velkých Popovicích nebo v Pyšelích.

Do říčanské kostelní věže dnes nechodí kluci-zvoníci, zvony lze naprogramovat a ovládat na dálku. Hlas zvonů je ale stále stejný a odměřuje nám všední i sváteční čas stejně jako našim předkům.

Renata Skalošová, Muzeum Říčany

V článku jsme čerpali z informací v bakalářské práci Jana Oulíka Nápisové a heraldické památky na Říčansku (Praha 2006), z technické zprávy o stavu zvonů z roku 2005 a z textů ve farním občasníku Zvon.

Zvon zachycený na fotografii během první světové války před rekvizicí za účelem získání bronzu na výrobu zbraní

Věž kostela sv. Petra a Pavla se zvony je obrácená k západu

Foto: archiv Muzea Říčany