Říčanské rozmanitosti: O kostelních zvonech podruhé

V minulém čísle jsme vám představili zvony z věže říčanského kostela sv. Petra a Pavla, tentokrát vám je přiblížíme i na fotografiích.

Zvony uvnitř věže se na konci roku 2020 podařilo vyfotit Evě Horáčkové Jungmannové z místní sokolské jednoty. Zvony jsou její láska. Ke zvonění ji přivedla sestra Pavla a jak říká, po kostelních věžích pak běhaly společně. Deset let pak Eva chodívala pravidelně zvonit každou neděli ráno a v poledne do katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v areálu Pražského hradu. Měla tu čest dostat se na zvonění v katedrále u příležitosti mše svaté zahajující Všesokolský slet 2018. „To pro mě byl neuvěřitelný zážitek jak zvonický, tak sokolský, i následující mše, kdy byla katedrála úplně plná sokolů v krojích i sletovém oblečení,“ vypráví.

O zvonění

Zvony se díky ručnímu zvonění rozezní jinak, než když je pohání motor. „K ručnímu zvonění není třeba síla, ale cit a rytmus. Pak je zvonění koncert. Kouzelné je sladit rytmus dvou zvonů a zvonit s nimi buď společně, nebo střídavými údery jednoho a druhého zvonu.“ – Vysvětluje Eva Horáčková Jungmannová. Dnes za tímto zážitkem ještě občas zavítá ke sv. Norbertu v Praze 6. V Říčanech už se ručně nezvoní, v rozlehlé říčanské farnosti ale zvony bez motoru najdeme: v kapličkách i v kostelích. Zvoník musí rozhoupat menší zvon ve věži kostela v Kunicích a v Oticích.

Nejstarší zvon ve věži říčanského kostela

Věž říčanského kostela byla na podzim zakrytá lešením – to proto, že zde řemeslníci opravovali omítku. Dnes už máme opět pěkný výhled na sochy světců Petra a Pavla nad vstupem do kostela i na horní část věže, kde jsou ukryty zvony. Současný nejstarší říčanský zvon je datován rokem 1517. Uvnitř zvonu je rekviziční číslo; podle něj se dá určit, že zvon pochází ze Sudet. Byl tam zabaven pro válečné účely a do našeho města se dostal ze skladu zrekvírovaných a neroztavených zvonů.

Zvonař Tomáš Fryč

Zvony Petr a Pavel vznikly ve zvonařské dílně Tomáše Fryče, roudnického měšťana, v letech 1628 a 1629. Z českých nápisů lze vyčíst kromě roku vzniku zvonu a jména jeho autora i to, kam mají přijít zavěsit. U staršího ze zvonů je uveden „miestys“-městys Říčany, o rok později umělec na zvon umístil nápis s termínem „miesteczko“.

Zvony byly slity „ke cti a chvále Pánu Bohu všemohoucímu“, zvon Pavel ještě navíc i Panny Marie a „všem Božím svatým“. Tomáš Fryč na zvony také zaznamenal, že vznikly v době, kdy uhříněveským hejtmanem byl Pavel Entrych z Čeradic.

Fryčův zvon se dodnes nachází také ve zvonici kostela Narození Panny Marie v Roudnici nad Labem, je z roku 1619. Jeden z jeho posledních zvonů, z roku 1630, je pak ve Svémyslicích. Jak vyplývá ze zmíněných letopočtů, zvonař zvony odléval za třicetileté války. Říčanský kostel během ní byl – stejně jako celé městečko – téměř zničen. O jeho opravu a přestavbu v barokním stohu se v 18. století zasloužila majitelka panství Marie Terezie Savojská.

Renata Skalošová, Muzeum Říčany

S přispěním Evy Horáčkové Jungmannové a Pavly Jungmannové s využitím knihy Die Glockengiesser von

Böhmen und Mähren od P. Augustina Jungwirtha

Dva ze čtyř říčanských zvonů. V popředí zvon Pavel, za ním Petr 

Všechny zvony z pohledu zespodu. Vlevo nahoře nejstarší zvon z roku 1517 od mistra Ondřeje, dole nejmenší – umíráček

Foto: Eva Horáčková Jungmannová