Říčanských 25 let svobody

Po desítkách let nesvobody se v roce 1990 konaly v Československu první demokratické volby. Po červnových parlamentních volbách se na podzim uskutečnily také ty komunální. I pro obyvatele Říčan byl 24. listopad 1990 dnem, kterým vrcholila revoluce, počínající v listopadu 1989.

Byl to ten rok, kdy se náměstí a ulice vrátily k původním názvům, nebo dostaly jiná jména. Na návrh občanů Rada (tehdy ještě) Městského národního výboru v Říčanech rozhodla, že se náměstí Rudé armády opět jmenuje Masarykovo náměstí, Marxova ulice se změnila na Olivovu, Zápotockého ulice na Smiřických, Nejedlého ulice na Štefánikovu, ulice 25. února na Širokou, Kalininova ulice na Táborskou, ulice Obránců míru na Černokosteleckou, Leninova ulice na Eduarda Beneše, ulice Engelsova a Olbrachtova na Rooseveltovu. Nově se přejmenovala ulice Gottwaldova na ulici 17. listopadu a Švermova ulice nese jméno Milady Horákové.

V podzimních volbách, kdy říčanští občané volili třicet členů do městského zastupitelstva, měli možnost volby z těchto stran a hnutí: Československá strana zemědělská; Demokratická unie zdraví a sportu; Politické hnutí členů JZD; Komunistická strana Československa; koalice Československé strany lidové, Národně sociální strany, Svobodné rolnické strany a Republikánské strany čsl. venkova; Občanské fórum; Republikánská unie – Svobodný blok;   koalice Strany zelených a nezávislých kandidátů; Sdružení nezávislých kandidátů Kavčí skála; Československá sociální demokracie.

Ve volbách zvítězilo Občanské fórum (obsadilo 14 křesel v zastupitelstvu) a utvořilo koalici se sdružením ČSL, NSS, SRS a RSČV (6 křesel). Tři křesla získala Strana zelených a nezávislých kandidátů, po dvou křeslech měly Demokratická unie zdraví a sportu a KSČM. Po jednom křesle získaly Sdružení nezávislých kandidátů Kavčí skála, Československá sociální demokracie a Republikánská unie – Svobodný blok.

Ve čtvrtek 6. prosince 1990 v 19 hodin se v Městském kulturním středisku Říčany (dnešní KC Labuť) konala ustavující schůze městského zastupitelstva. Řízení se ujal jeho nejstarší člen, Dalibor Hofta. Členové zastupitelstva tehdy volili starostu, jeho zástupce a jednotlivé členy Rady městského úřadu veřejně. Starostou byl zvolen Jaromír Jech, místostarostou Dalibor Hofta, tajemníkem městského úřadu byl jmenován Zdeněk Vosecký. Radu městského zastupitelstva utvořili vedle starosty a jeho zástupce tito členové: Karel Stanslický, Jiří Černohorský, Karel Pokorný, Pavel Král, František Vrba, Bohumil Řehák, Josef Kupec a Václav Beneš.

Nově zvolený starosta Říčan na ustavujícím zasedání zastupitelstva mj. řekl: „Mou první povinností je poděkovat nám, občanům Říčan za to, že jsme se dostavili k volbám v počtu dávajícím najevo náš zájem o město. Pro všechny strany a hnutí mající před očima špatnost minulé doby to bylo první hmatatelné ocenění ročního úsilí o přeměnu beznaděje v naději.“ Jaromír Jech připomněl posledního svobodně zvoleného říčanského starostu Jindřicha Hoftu, který byl v roce 1948 násilím přinucen opustit svůj úřad. Po letech totality první svobodně zvolený starosta zažíval nevypočitatelné řízení osudu, když skládal slib do rukou Hoftova syna: „Jako bych tímto stiskem podával ruku i svému předchůdci, navazoval na dávné tradice, měl možnost stisknout ruku předválečné demokracii.“

První schůze Rady města Říčany začala 12. 12. ve 12 hodin. V Říčanech se v počátku devadesátých let podařilo zastavit stavbu obrovské věznice, zahájit stavbu DPS Senior nebo přístavbu ZŠ Bezručova.

Renata Skalošová

s využitím archivu Muzea Říčany, městské kroniky a dobových nahrávek městského rozhlasu

Podoba městského věstníku na podzim 1990