Říčany a okolí v letecké válce 1939-45

Převážnou část 2. světové války ležely Čechy hluboko v německém týlu a jediným připomenutím dramatických bojů byly letecké operace, které se odehrávaly na českém nebi. Naši oblohu křižovala německá letadla, neboť hluboký týl s dokonalou předválečnou sítí kvalitních letišť představoval ideální místo pro letecký výcvik. Intenzivní provoz denně doprovázely drobné nehody i fatální letecké havárie, které zasáhly také okolí Říčan.

První příběh se odehrál odpoledne 5. října 1940, kdy nouzově přistálo německé letadlo u Voděrádek. Ve 14 hodin vyšel na pravidelnou obchůzku praporčík Josef Liška z četnické stanice v Říčanech. Měl za úkol zkontrolovat parní pilu, cihelnu, nádraží, pořádek v kině a dodržování zatemnění. Obchůzku musel přerušit kvůli střežení letadla na poli u Voděrádek, kde zůstal až do následujícího poledne. Služební kniha četnické stanice obsahuje zápis: „Dne 5.10.1940 kolem 15 hod. přistálo nouzově voj. školní letadlo letecké školy ve Zhořelci v důsledku ztráty orientace a poruchy letadla. Letadlo bylo přes noc střeženo a dne 6.10.1940 v 12 hod. odletělo do Prahy.“ Událost podrobně shrnuje hlášení č.j. 2946/1940 ze 7. října 1940, které velitel četnické stanice v Říčanech vrchní strážmistr Josef Piťha zaslal Okresnímu četnickému velitelství v Říčanech. Hlášení uvádí, že v 15.45 hodin přistálo v jetelovém poli u Říčan vojenské školní letadlo značky BC-OC z Flugzeugführerschule A/B v Görlitz – Německo. Pilot nebyl zraněn, letadlo nebylo poškozeno ani na poli nevznikla žádná škoda. Pilot uvedl, že byl nucen přistát pro nedostatek benzínu a poruchu motoru. Potom pilota odvezli soukromým autem do Říčan, odkud telefonicky vyrozuměl vojenské velitelství. Hlídka z četnické stanice od 16 hodin zajistila u opuštěného letadla stráž. Následující den v 11 hodin dorazil na místo pomocný vojenský oddíl z letiště Kbely, vojáci doplnili pohonné hmoty, odzkoušeli motor a potom letadlo odstartovalo.

Na základě četnických záznamů se dá jasně identifikovat příslušná školní jednotka. Pilotní škola v Görlitz byla zformována již v lednu 1935 jako Fliegerübungsstelle Görlitz, od září 1939 pak nesla označení Flugzeugführerschule A/B Görlitz, od ledna 1940 až do zrušení v únoru 1945 jako Flugzeugführerschule A/B 1 (zkráceně FFS A/B 1). Zajištovala základní pilotní výcvik a používala různorodou směs letadel, ale nejběžnější byl lehký dvouplošník Bücker Bü 131 Jungmann. Právě u tohoto typu lze doložit kmenové označení (Stammkennzeichen) BC+OC, které bylo obvykle namalováno nepřehlédnutelnými, velkými černými písmeny na boku trupu. Na výrobě letadla se podílela také firma Aero z Prahy, během roku 1940 zde dokončili 200 kusů verze Bü 131D a několik desítek dalších letadel zde prošlo opravou. Poslední Bü 131 byly v Aeru zalétány 30. září 1940.

O čtyři válečné roky později se událost opakovala, jejím aktérem nebyl lehký plátěný dvouplošník, ale moderní bombardér Heinkel He 111. Odpoledne 26. prosince 1944 držel na Četnické stanici Radošovice u Říčan pohotovost Wachtmeister (Wm., původně strážmistr, od jara 1942 ale přešla protektorátní administrativa na němčinu) Sidonius Krejčí, když v 16 hodin telefonoval hostinský Vocásek a oznámil, že na pole u Velkých Babic nouzově přistálo německé letadlo. Proto Wm. Sidonius Krejčí společně s velitelem stanice Oberwachtmeister (ObWm., vrchní strážmistr) Josefem Liškou vyrazili do Velkých Babic. Na místě zjistili, že bombardér He 111 přistál asi 200 metrů jihovýchodně od obce na pole Josefa Bleska. Měl zlomený podvozek a poškozené motory, ale tříčlenná posádka nebyla zraněna. Ihned bylo telefonicky vyrozuměno velitelství v Praze-Kbelích a později Okresní četnické velitelství v Říčanech. Oba četníci zůstali na hlídce do následujícího dne, velitel ObWm. Josef Liška se vrátil ve 14 hodin, Wm. Sidonius Krejčí až v 16 hodin. Mezitím na místo dorazili také četníci z Říčan a Uhříněvsi, z říčanské četnické stanice vyrazil na pravidelnou celodenní obchůzku obvodu Stabwachtmeister (StWm., štábní strážmistr) Johann Dejčmar v doprovodu Wm. Gottloba Ranky, prošli všech šest rajónů města, kino, pracovní úřad, dětský tábor Minka a udělili jednu pokutu. Večer ve 20 hodin musel StWm. Johann Dejčmar obchůzku přerušit a mimořádně šel do Babic hlídat havarované letadlo. Také v dalších dnech četníci z Říčan vypomáhali při hlídání letadla, které se nacházelo v obvodu Radošovic. Zápisy ve služební knize radošovické stanice dokládají pokračující, střídající se noční hlídky u opuštěného letadla. Naposledy večer v 17 hodin 2. ledna 1945 vyrazil na hlídku Wm. Sidonius Krejčí, vrátil se následující den v 7 hodin ráno a do služební knihy zapsal: „G.Z. 2384 die Bewachnung des Flugzeuges wurde anstandlos durchgeführt.“ (spis č. 2384, hlídání letadla proběhlo bez mimořádných událostí). Zápisy tím bez dalšího vysvětlení končí, patrně německé vojsko bez asistence četníků zajistilo odvoz letadla. Více detailů možná obsahoval zmíněný spis 2384/44, který ale zřejmě zmizel v chaosu války. Případ se 27. prosince 1944 dostal do pravidelného Ranního hlášení Velitelství pořádkové policie v Praze. Heslovitá zpráva opakuje zjištění četníků a jen doplňuje, že k nouzovému přistání došlo pro nedostatek benzínu.

Z četnických zápisů jasně vyplývá, že u Babic došlo při nouzovém přistání k havárii dvoumotorového bombardéru Heinkel He 111 s tříčlennou posádkou. Ve stejnou dobu v 16 hodin přistál u Bořeňovic u Benešova druhý bombardér He 111 a předchozí den 25. prosince 1944 havaroval další He 111 u Bělčic na Strakonicku. Všechny tři případy zřejmě dokumentují neúspěšný přelet skupiny bombardérů He 111. V případě Babic četníci žádné označení neuvedli, ale u Bořeňovic přistál bombardér s označením -GLV- a u Bělčic s -AZW-. Možná jde o neúplné a četníky zkomolené taktické označení 1G+LV, které by odpovídalo příslušnosti letadla k 11. Staffel Kampfgeschwader 27, a A1+ZW odpovídající 12. Staffel Kampfgeschwader 53. Obě jednotky ale byly zrušeny koncem léta 1944 na letišti v Plzni při reorganizaci Luftwaffe. Všechny tři případy proto možná ukazují, že zrušení jednotek sice proběhlo administrativou, ale reálně odepsaná letadla i jejich posádky dalších půl roku zůstaly v Čechách. Na jejich základě byla v Plzni postupně vytvořena I. Gruppe Ergänzung Kampfgeschwader (Jagd) určená k doplňování jednotek, které se v Čechách přezbrojovaly z bombardérů na stíhače.

Jan Vladař