Říčany a vznik první republiky

Část 3

Rok vzniku Československé republiky zaznamenal v městské kronice správce zdejšího muzea Alois Mudruňka. Měsíc po měsíci tak můžeme sledovat, čím naši předkové v té době žili. K měsíci březnu učitel Mudruňka připojil i novinovou zprávu o přechodu na letní čas.

Zmiňuje také nevoli, kterou tato úprava vyvolávala. Letní čas byl roku 1918 stále ještě novinkou. Poprvé si u nás lidé přetáčeli ručičku hodinek o dva roky dříve. Posun času měl přispět k úsporám a větší efektivitě výroby v době nouze v důsledku probíhající světové války. Za první republiky bylo toto nepopulární opatření zrušeno. Návrat k letnímu času nastal opět až s válečnou krizí druhé světové války, nedlouho po ní byl ale uvedený posun zrušen podruhé. K letnímu času se úřady vrátily znovu až roku 1979. Od té doby máme každý rok – bez přestávky – během letních večerů světlo o hodinu déle.

Autor kroniky dále uvádí příjmy a výdaje města za minulý rok (1917), kdy vydání o něco málo překročila sto tisíc korun. Neopomněl ani náklady města na vydržování školy. O chod školy se starala takzvaná místní školní rada, která zajišťovala její personální obsazení, dohlížela na řádný provoz i financování. V místních školních radách, které byly podřízeny okresním školním radám, zasedali kromě zástupců sídelní obce školy také zástupci „přiškolených“ obcí (z okolí), zástupci patrona školy (úředník velkostatku nebo významného průmyslového podniku) a místní farář. Funkční období členů rady bylo tříleté. Krátce po vzniku republiky došlo k úpravám. Místní školní rady se začaly skládat jen ze zástupců školní obce a zástupců školy samotné v poměru 2:1. Funkční období bylo prodlouženo na čtyři roky.

Ve válečné době se pochopitelně ani školám nevyhýbaly různé potíže. Především v zimních měsících mívali žáci prodloužené nebo mimořádně vyhlášené prázdniny (což dětem patrně nevadilo), a to kvůli nedostatku uhlí k topení. Do školy v Říčanech chodily také děti z blízkých Voděrádek a Krabošic. Radošovice i Kuří se od říčanské školy odtrhly shodně roku 1906. Lipany byly „odškoleny“ již roku 1896. Zajímavostí z doby první světové války je přítomnost množství dětí z rodin uprchlíků, kteří do Říčan i jiných částí Čech přicházeli z míst bojů ve východních oblastech Rakouska-Uherska. Tito uprchlíci jsou známi pod obecným označením uprchlíci z Haliče. V Říčanech dokonce nakrátko vznikla péčí ředitele místních škol Gustava Trnky staršího (otce známého autora dějin Říčan) speciální škola pro tyto děti. Nesla název Ludowa szkola dwuklasowa v Říčanech. Z roku 1915 se dochovaly dva třídní výkazy o docházce a prospěchu (Wykaz klasyfikacyjny i uczeszczania do szkoly) a jedna třídní kniha (Dzienik lekcyjny). Tyto archiválie jsou uloženy ve Státním okresním archivu Praha-východ.

17. března 1918

Nedostatek všech věcí trvá dál a ceny veškerých potřeb stoupají každým dnem. Dnes peníze nemají žádnou cenu, totiž chceme-li něco si koupiti, musíme jich míti příliš mnoho. Vzdor všemu nedostatku zábavy jsou pilně navštěvovány, jen je-li ku konci „volná zábava“ neb tanec. Hudební večer pražského koncertního kvinteta a místní Filharmonie pořádaný 2. tohoto měsíce byl poměrně málo navštíven, ačkoliv provedení mohlo uspokojiti i odborníka. Buďto většina zdejšího obyvatelstva nepřeje lepší hudbě aneb to byla pasivní opozice pro číslo „Lenskyho“ [patrně odkaz na postavu básníka Lenského v Puškinově díle Evžen Oněgin] při Společenském večeru pořádaném 10. 2. taktéž dramatickým odborem Besedy. Od dubna dle novinářských zpráv započne opět letní čas. Nikdo oň nestojí.

zpětný zápis z dubna 1918

Dne 6. března měla být schůze obecního zastupitelstva, a protože se nás nesešel ani během ½ hodiny dostatečný počet, vykonána dodatečně o týden později. Ve schůzi té probrán rozpočet na rok 1918 a vzaty na vědomí účty za rok 1917.

Celkový příjem za rok 1917: řádný obnášel 81.996 korun 40 haléřů (o 16.174 korun 23 haléřů větší než roku 1916), mimořádný 26.175 korun 20 haléřů (o 15.531 korun 27 haléřů více než roku 1916).

Vydání: řádné 79.438 korun 39 haléřů (o 8.519 korun menší), mimořádné 25.823 korun 37 haléřů (o 15.179 korun 44 haléřů větší než loni). Největší podíl v mimořádných vydání činí válečné zápůjčky obnosem 12.852 korun... Vydání na školu (účet místní školní rady) činilo: a) na obecnou školu 4.711 korun 24 haléřů, na měšťanskou 1.486 korun 86 haléřů...

Vzpomínaje si na události poslední doby, zapomenul jsem poznamenati, že 28. 2. bylo všeho všudy o jarmarce 10 krámků, z toho polovina cukrářských. Dle nařízení papežského, nebudou ohlášky sňatků se oznamovati v kostele z kazatelny, nýbrž vyhlášky budou vyvěšeny na dveřích kostelních...

Pokračování příště.

Renata Skalošová – Martin Hůrka

Polští drážní zaměstnanci evakuovaní z Haliče. Rok 1915

Foto: z archivu Muzea Říčany

Říčanský kronikář a pedagog Alois Mudruňka obklopen svými žáky. Snímek vznikl před školou na náměstí v roce 1908

Foto: z archivu Muzea Říčany