Říčany vykreslené Sluncem

Na přelomu let 2019 – 2020 vznikla v Říčanech série unikátních snímků zachycující město tak, jak jej na vlastní oči nikdy nemůžete spatřit. Jsou zvláštní i tím, že na nich nenajdete jediného člověka nebo automobil, ačkoliv zachycují ta nejrušnější místa. Zato na nich poznáte, jaké bylo tehdy počasí a uvidíte i veškeré „průchody“ Slunce, které se na obloze nad námi za tu dobu odehrály.

Zatímco malíř své dílo vytváří týdny i měsíce, fotografii většina z nás vnímá jako dílo okamžiku. Prostě stačí stisknout spoušť a je to. Obraz vznikne okamžitě. Představte si však snímky, které se exponují rok i déle. Celou tu dobu přitom není jisté, jestli se výsledek povede, nebo zda se ho autoři vůbec dočkají. Řeč je o takzvané solarografii – fotografické technice, které využívá všeobecně známý princip dírkové komory a právě Slunce (odtud název solarografie).

Průhledné stromy

a cesty Slunce

Přes dvacet snímků Říčan, které budete moci (doufejme, že brzy) spatřit na připravované výstavě, zachycuje město během šesti měsíců. Přesněji řečeno, od slunovratu do slunovratu. Každá jedna fotografie je tak prakticky unikátní kronikou daného místa. Zaznamenala totiž doslova každý okamžik, který se tam odehrál. Na jednom snímku tak uvidíte zároveň rozestavěnou i dokončenou prodejnu Koloběhu, průhledné lešení před ní, stromy, které zároveň mají i nemají listy i duchy aut, která na našem náměstí každý den parkují. Plně viditelné jsou pochopitelně pouze ty objekty, které před fotoaparátem „postály“ vzhledem k šestiměsíční expozici dostatečně dlouhou dobu.

Nejzajímavější částí snímku jsou však ony žluté až zelené křivky na obzoru. To jsou denní dráhy Slunce. Jinými slovy, právě se díváte na obraz zachycující všechny možné polohy naší nejdůležitější hvězdy, které během roku mohou nastat. Místy jsou křivky přerušované, což neznamená nic jiného, než že v daný den a danou hodinu bylo zataženo. Nejnižšího bodu dosahuje křivka při zimním slunovratu, nejvyšší průběh je pak logicky v létě. Díky zobrazení průběhů Slunce pak lze solarografii využít i při výuce astronomie.

Stačí plechovka od piva

Základem solarografického fotoaparátu je plechovka (obvykle půllitrová). Do ní se vloží lehce stočený černo-bílý fotografický papír a ve stěně proti němu špendlíkem propíchne dírka (proto dírková komora). Po utěsnění plechovky dostatečným množství lepící pásky vznikne přesně takový přístroj, jaký dokáže zachytit snímky, které vidíte na této stránce. Záleží pochopitelně na tom, jaký papír použijete, kam přesně uděláte onu dírku (její poloha vlastně určuje ohnisko pomyslného objektivu) a nejvíce pak na místě, kde plechovka stráví několik příštích měsíců. Mířit by logicky měla tím směrem, kde Slunce přes den prochází, ale může snímat i jeho odraz v oknech nebo vnitřek garáže. Výsledek je vždy překvapivý. Bohužel, ne vždy se vytouženého snímku dočkáte. Nám se několik plechovek během oněch šesti měsíců jednoduše ztratilo, do některých zatekla voda a papír nenávratně zničila. I s tím musíte při solarografii počítat. Bez trpělivosti to nejde. Solarografické snímky z celého světa najdete například na stránce spoluautora projektu http://analemma.pl/.

Autoři projektu Říčany vykreslené Sluncem: Solarografie - Maciej Zapiór, vědecký pracovník Astronomického ústavu v Ondřejově. Idea projektu a spolupráce – Jan Kužník, publicista, zastupitel