Seriál o historii Sokola 1.díl

O Sokole v Říčanech

V roce 2012 vydala Tělocvičná jednota Sokol  Říčany a Radošovice ve spolupráci s Muzeem Říčany publikaci „Po stopách Sokola – Dlouhá cesta se zastavením v Říčanech“. Publikaci, která byla vydána ke 150. výročí založení Sokola v naší vlasti, zpracovala paní Jaroslava Tůmová. V Kurýru budou uvedeny na sebe navazující části z této publikace týkající se Sokola v našem městě, které vybral Vladimír Valenta.

První snahy o založení Sokola ve městě

Ještě než byl v našem městě Sokol založen, staly se Říčany jedním z míst, které navštívili sokolové z Prahy v čele se samotným náčelníkem Miroslavem Tyršem při výletu do Posázaví roku 1863. Výletníci zde přespali a druhý den pokračovali dál na Benešov, Neveklov a Štěchovice, odkud se vraceli lodí zpět do Prahy. Během tohoto výletu také Tyrš řešil roztržku se svým přítelem, Jindřichem Fügnerem. Fügnera totiž urazily některé Tyršovy výroky, které se k němu donesly, ovšem značně překroucené. To Tyrše velmi mrzelo a proto se hned z první zastávky, kterou byly Říčany, rozhodl svému příteli napsat dopis. V listě mu všechno vysvětlil. Fügner po přečtení dopisu pochopil, že Tyršovi křivdil a poslal sokolům do Štěchovic zdravici s tím,      že nedorozumění je zapomenuto.

Sokol byl poprvé v Říčanech založen už v květnu 1870. V místnosti Čtenářské besedy se k tomuto sešlo pět mužů: Václav Bělohradský, Václav Paďour, Josef Chmel, František Houžvička a František Kratochvíle, který byl v letech 1865 – 1883 starostou města a založení Sokola velmi přál. K nim se brzy připojili další obyvatelé města, na konci roku 1870 měla jednota Sokola v Říčanech čtyřicet členů. Jejím starostou byl zvolen Václav Paďour, okresní tajemník a jednatel Čtenářské besedy. Stanovy byly sepsány 28. května 1870. Ale už následujícího roku jednota zanikla, stejně jako mnoho dalších nově vzniklých jednot. Další roky se o obnově Sokola jen uvažovalo, druhý pokus se málem zdařil v roce 1892 v hostinci U Sokola (později zvaném U Vaverů) (obr. 9). Pár let to však ještě trvalo.

Hostinec U Sokola, později zvaný U Vaverů, ve kterém byl založen místní Sokol, Říčany 1930

V roce 1895 byly Říčany, povýšené v roce 1575 císařem Maxmiliánem na město, městem s vlastní poštou (1850) a s telegrafem (1873). Nacházely se na  důležité železnici Praha – Benešov (1869). V devadesátých letech působilo v Říčanech mnoho spolků, ale Sokol stále chyběl. Pro vlastenecky smýšlející občany to byla téměř ostuda. A tak se opět pokusili si „svůj” Sokol v Říčanech založit. Zápisy v kronice hovoří o tom, že zásluhu na tentokrát úspěšném založení jednoty měl mladý Antonín Švehla, jednadvacetiletý starosta Sokola Hostivař, pozdější vůdce Agrární strany, klíčová osobnost 28. října při vzniku republiky, dlouholetý ministr vnitra a trojnásobný premiér, úzký spolupracovník a přítel T. G. Masaryka. Švehla jezdil za prarodiči do Lipan, odkud je to do Říčan jen kousek. Švehla se v Říčanech seznámil s několika mladíky, především s pozdějším starostou říčanského Sokola Václavem Kamlerem. Své vrstevníky si prý často dobíral výroky, že ve vesnici Hostivař už Sokol funguje, ale Říčaňáci pořád nic. Švehlovy pobídky jistě nebyly jediným důvodem opětovného pokusu o ustavení spolku, ale jeho výrazná osobnost k tomu nepochybně přispěla.

A tak byla na 24. listopad 1895 svolána nová ustavující schůze, opět do hostince U Sokola. Podnět k tomu dala skupinka mládeže v čele s Eduardem Čížkem a Františkem Bačkovským. Na schůzi byl přítomen i zástupce Středočeské sokolské župy Bohumil Havlík. Mezi členy ustavujícího výboru byli také starosta města Václav Novotný a Karel Klíma, který jej v úřadu následujícího roku vystřídal. Z toho je patrné, že nadšení pro Tyršovy mravní a vlastenecké ideály sdílely všechny vrstvy říčanského obyvatelstva od mládeže až po důstojné pány na radnici. Stanovy říčanské jednoty byly schváleny výnosem c. k. místodržitelství
7. prosince 1895. Mohla tedy proběhnout ustavující valná hromada.

Vladimír Valenta