Setkání s panem Nikdo

Jak moc může být dnes člověk statečný? A jsou stateční jen ve filmech? Odpověď je ano i ne. Stateční lidé totiž chodí často mezi námi, často jsou obyčejní a nenápadní.

Začátkem dubna jsme v KC Velký mlýn Libeň měli domluvené promítání filmu Pan Nikdo proti Putinovi, jednoho z mnoha lidskoprávních filmů, které letos nabídl festival Jeden svět. Pro deváťáky a osmáky zde pan Nikdo dostal konkrétní tvář, jméno i příběh – příběh mladého nadšeného učitele Pavla „Paši“ Talankina, jenž je v desetitisícovém uralském městě Karabaš svědkem proměny školy a učitelů v nástroj propagandy pohlcující celou společnost. Jako školní kameraman zaznamenává věci tak, jak jsou, ne jak si je režim přeje mít. To ho nakonec vede k nutnosti Rusko natrvalo opustit. Z vyvezeného materiálu vznikla intimní zpověď autora silně kontrastující s pokřivenou realitou vzdělávacího systému.

Už během filmu bylo jasné, že i obyčejný člověk může být statečný. A po promítání? To jsme dostali šanci se pana Nikdo osobně zeptat na další věci: Pavel Talankin totiž dorazil na společnou besedu. A dotazů nebylo málo.

Jak se to tedy má se statečnými lidmi? Ten náš byl ve filmu i v realitě. Byl (ne)obyčejný, nenápadný, ale hlavně nebyl lhostejný k tomu, co se děje kolem něj! Přejeme mu, aby se mohl jednou svobodně vrátit do své země a svého města.

Barbora Klímová