Skautské středisko Lípa Říčany

Světové skautské Jamboree v Japonsku

O světovém Jamboree se mezi skauty hodně mluví. Přeci jenom je to největší skautská akce, koná se jednou za 4 roky pokaždé v jiné zemi a jako účastník má každý skaut nárok na účast pouze jednou. Naneštěstí jsou místa limitovaná, a tak platí pravidlo "kdo dřív přijde, ten dřív mele". Z našeho střediska jsme nakonec "mlely" čtyři - Johana Vařeková, Lenka Slámová, Terka Švikovská a já, Bára Šedinová.
            Už rok před akcí samotnou se celá česká výprava seznámila mezi sebou. Kontingent všech českých účastníků byl rozdělen do 4 jamoddílů, které konaly svá vlastní menší, avšak neméně zábavná, setkání. Všechno to vypuklo naplno letos v létě.
Odletěli jsme 26. 7. 2015 dopoledne a den nato byl celý náš jamoddíl v Japonsku. Prvních pár dní po příjezdu do areálu jsme věnovali stavbě tábora, měli jsme to o trochu složitější než jiné kontingenty - na reprezentaci naší vlasti jsme si přivezli typické podsady.

            Čtyři dny po příletu už kolem nás stálo rozsáhlé stanové městečko. Ten den večer jsme viděli zahajovací ceremoniál, v něm šlo o představení podstaty jamboree a skautingu, také jsem viděli japonského prince. Myslím, že nás to všechno nadchlo pro věc ještě víc. Další den ráno už byl opravdový první den s programem. Během následujících 9 dnů jsme si prošli různými programy, např. prostředkem stánků jsme se učili o kultuře jednotlivých zemí, vědě, globálním rozvoji atd., jeli jsme do jeskyní, vesničky a do zelených kopců v rámci přírodního programu, ale pro mě zdaleka nejzajímavější program byl výlet do Hirošimy. Navštívili jsme toto město jeden den před výročím zasažení A-bombou a prohlédly si jeho muzeum a slyšeli jsme proslovy ostatních skautů. Byl to velice silný zážitek.

            Po skoro dvou týdnech, ve kterých jsem potkala více přátelských a milých lidí, než snad v mém dosavadním životě a udělala si pár skvělých kamarádů, jsme museli začít balit. Večer byl zakončovací ceremoniál, kde Japonsko předalo skautskou vlajku USA, Mexiku a Kanadě, které budou pořádat další světové Jamboree. Na konci byl pro nás připraven koncert a ohňostroj.

            Následující den ráno jsme balili a bourali tábor už naplno. Do večera celý náš oddíl odlétal do Tokya. Jako celou dobu, bylo čtyřiceti stupňové vedro, ale záhadným způsobem se nám povedlo vše nacpat do krosen a už jsme seděli v klimatizovaném letadla z Ube. Po necelých 2 hodinách jsme byli v hlavním městě.
Zde jsme dojeli metrem s pomocí místních skautů do ubytovny a druhý den jsme se rozjeli do hostitelských rodin. Tam jsme strávili další 2 noci a dva dny, kdy jsme byli např. na oficiálním přivítání městské části Setagaya pro nás a jeden britský oddíl, v centru Tokya, na Harajuku, TokyoTower nebo v nejznámějším japonském chrámu.
Avšak i s Tokyem jsme se museli rozloučit a 10. 8. 2015 jsme nasedli do letadla z Tokya do Paříže a pak do Prahy. Po 24 hodinové cestě jsme se ocitli zpět na Letišti Václava Havla.

Jamboree je jednoznačně jedním z nejlepších zážitků mého života a rozhodně podpořilo moje přesvědčení, že nezáleží na náboženství, barvě pleti ani ničem podobném,skautské ideály spojují svět.

 Bára Šedinová., Vydra