Slovo úvodem

Karel Fáber kazatel a správce sboru Církve bratrské v Říčanech

Vážení spoluobčané,

není možné, abych v této době nezmínil téma, které hýbe společností naší, ale i celou Evropou a světem. Je to téma přistěhovalců (migrantů).

            Jako rodina jsme v Říčanech vlastně také přistěhovalci. Původně sice pocházíme z Prahy, ale v létě jsme se přistěhovali z valašského Vsetína. Prožili jsme si situace, kdy jsme se cítili trochu ztraceni v novém prostředí a jsme moc vděčni za vstřícné postoje, se kterými jsme se většinou setkali.

            I Ježíš, jehož narození si o Vánocích připomínáme, byl takovým přistěhovalcem. Narodil se v cizím chlévě, v cizím městě. Krátce po Ježíšově narození byla jeho rodina nucena emigrovat do Egypta před králem Herodem, který chtěl Ježíše zabít.  Samotného mě překvapuje, jak jsou si blízké Vánoce a přistěhovalci.

            Je tu ještě jedna podobnost, která by neměla ujít naší pozornosti. Když je člověk nucen se přestěhovat a změnit prostředí, vede ho to k přemýšlení o důležitých věcech jeho života. Stejně tak nás k přemýšlení o podstatných věcech nutí skutečný význam Vánoc i situace kolem uprchlíků.

            Vánoce jsou o obrovském nezaslouženém daru, který byl dán z lásky a není možné jej vyjádřit penězi. Všechno to naše vzájemné obdarovávání a dobré jídlo a slavnostní atmosféra mají smysl, jen když si tento dar lásky uvědomujeme a dáváme dál. Bez vědomí tohoto daru jsou Vánoce jen svátky utrácení, přecpaných obchodů a břich. Uprostřed všeho toho shonu můžeme zapomenout, že důležitější, než drahý dárek nebo správně prostřený stůl, je láska. Můžeme tedy slavit Vánoce a minout skutečnou lásku, která může změnit naše životy.

            Podobně je to i se současnou vlnou migrace. (Nebo vlnkou, jak někteří tvrdí?) Máme pocit, že musíme hájit naše evropské hodnoty, ale občas se nemůžeme dohodnout, které to jsou. A tak někteří zapomínají na presumpci neviny a na přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni. Na druhou stranu někteří zapomínají na bezpečnostní rizika, která jsou s fenoménem migrace spojena. Bude tedy dobře, když budeme přemýšlet o hodnotách, na kterých stojí naše společnost. Hodí se to nejen pro zvládání problémů s migrací, ale i v našich každodenních sousedských nebo pracovních vztazích.

            Přeji nám všem, abychom si dali dost práce s hledáním toho podstatného v našich životech. Ať skutečná láska naplňuje naše srdce, naše rodiny, naše přátelství. Také nám přeji, abychom měli odvahu pomáhat lidem, kteří naši pomoc potřebují a také uměli říci dost tam, kde je naše pomoc zneužívána. A závěrem mám přání míru a pokoje, které nabývá v dnešních dnech na naléhavosti.