Slovo úvodem, duben 2020

Vladimír Kořen,

starosta města

 

Milí spoluobčané,

nebezpečná nemoc během několika týdnů změnila celý náš svět. Obrázky z Itálie, Španělska, Francie, Číny a dalších zemí přinášejí nezvyklou tíseň. Nemoc zavřela hranice, oblíbené hospody, náměstí opustil tradiční ruch a hlavně nemoc zcela paralyzovala zdravotnictví nejvyspělejších zemí světa. Státy musely přistoupit k omezení svobod. A týká se to i Říčan, protože nákaza je i v našem okolí. Mnohé napadá: Je to všechno potřeba? Nejsou škody až příliš velké?

Podle mého soudu se jednoznačně bránit musíme. Virus COVID 19 nebo přesněji SARS – CoV- 2 je velký jen několik desítek nanometrů. Je tak malý, že by se obrazně mohl posadit do jediné vlnky světla. Nejde o chřipku. Způsobuje těžko léčitelný zápal plic. Šíří se snadno, stačí kýchnutí, dotek na nákupním košíku nebo domovní klice. Podle statistik má virus potenciál nakazit během několika týdnů přes milion Čechů a zabít jich přes 50 000. Kdyby se tedy nic nedělo, naštěstí se děje.

Ve městě jsme rychle udělali mnohá opatření, někdy o něco dříve než vláda. Zavřeli jsme školy, školky, příspěvkové organizace. Přešli jsme na bezkontaktní řízení krizového štábu i celého města. Pokusili jsme se zabránit šíření a snad se to částečně povedlo.

Koronavirus ukázal mnohé. Třeba zranitelnost rozvířeného světa. Zdůraznil závislost naší země na zahraničí. V nahotě odhalil, že Asie je v mnohém vyspělejší a organizovanější než Evropa. Poodhalil, že kolotoč obchodu občas dokáže dostat své zákazníky do ohrožení. Epidemie někde odkryla nízkou morálku nebo obyčejnou neschopnost. Kromě toho ale virus přinesl mnohem víc pozitivního světla.

Ukázal, že dokážeme šířit dobro. Lékaři, sestřičky v první linii, pečovatelé, kteří se zavřeli v karanténě se svými stařenkami a staříky. Desítky lidí šijí roušky, nabízejí své dobrovolnictví, sousedskou pozornost. Ta je vlastně ze všeho nejdůležitější. Stát ani radnice nemohou dohlédnout do každého koutu. Pandemie ukázala, že si umíme pomáhat. Hluboce za to děkuji.

Čeká nás ještě několik týdnů, možná měsíců omezení. Stále jsme na začátku a dopady téhle „šlamastyky“ budou velké. A nepůjde jen o počty nemocných. Lidé přijdou o příjmy, zvýší se nezaměstnanost, živnostníci budou potřebovat každého zákazníka…  Ale věřím, že to dáme.

Říčany jsou neobyčejný a obrovský tým, který právě teď táhne za jeden provaz. Čekají nás velmi zvláštní Velikonoce, party kluků nebudou s pomlázkou obcházet holky. Dezinfekce kraslic asi taky nebude jednoduchá. Podstata Velikonoc je ale jinde. Velikonoce jsou svátky znovuzrození, zmrtvýchvstání Ježíše Krista…  Jsou svátkem světla. U kostelů se po setmění zapalují ohně a lidé vstupují se svíčkou v ruce do temnoty chrámů. Pojďme společně porazit v jeden okamžik strach, tmu a beznaděj… Vyjděme se svíčkou na Bílou sobotu kolem 9 večer před svůj práh a ukažme sobě i dalším, že věříme v budoucnost.

Děkuji vám za šíření pozitivní nálady. Přestože náš úsměv není pod rouškou vidět, pohled očí většinou prozradí energii a sílu. Vaše odhodlání dává naději.¨