Starosta Vladimír Kořen: Proč odstupuji v polovině volebního období?

Bylo by hezké tvrdit, že člověk odchází v tom nejlepším, že má skvělého nástupce, který bude lepším starostou. A dává mu velkoryse čas na to, aby do voleb ukázal svůj um.

Titulek: „Vladimír Kořen otevřel prostor pro nového starostu v nové dekádě!“ Koncept klidné změny je ideální a může posílit i Klidné město. Tvoří ho lidé, kteří mi deset let skvěle pomáhali a nebýt jich a jejich podpory určitě by se Říčany tak dynamicky neměnily k lepšímu. Je to dobrá parta schopných lidí a David Michalička má spoustu předpokladů pro řízení města. Překypuje nápady a ve společných bitvách mě vždy podporoval a nikdy nezradil. Tento úhel pohledu by mohl být pravdivý, ale z jiného úhlu pohledu by zase až tak pravdivý být nemusel. A nevím, jestli by zcela obstál před veřejností a zejména voliči Klidného města, kteří nám dali hlas, věřili nám. Musím nabídnout své vnitřní vysvětlení, své důvody, svůj jiný úhel pohledu. Začnu tím, co mě poslední rok a půl trápí. Trápí mě svědomí a trápí mě tak, že mě to úplně paralyzuje. Souvisí to s kauzou bytů na Komenského náměstí 1910. Představte si, že jste v pozici, kdy vezmete do ruky smlouvy staré 20 let, a právníci vám řeknou: „Za tohle byste mohli jít všichni sedět.“ Má to logiku – prodávat majetek města v hodnotě 64 milionů korun za stokoruny není možné a není to spravedlivé. A pak taky vidíte oči lidí na ulici, kteří v těch bytech žijí a těšili se, že budou jejich. Jste starosta města – silný, rozumný, mediálně zdatný…, ale také máte svědomí a nechcete ubližovat. Sám v osobním životě procházím jednou právní bitvou už šestý rok. A teď jsem jako starosta musel spustit kolotoč podobného martýria pro stovku rodin a přinášet jim domů špatné zprávy a nejistotu. Neexistovala pro mě žádná varianta, ve které bych mohl s klidným svědomím zůstat delší dobu starostou. Neexistovala žádná varianta, na jejímž konci není dovození politické odpovědnosti. Věděl jsem to okamžitě před rokem a půl. Možná mi v dnešní celostátní politické realitě nerozumíte. Politici neodstupují v mnohem horších situacích. Jenže podle mě čest, poctivost a svědomí do politiky musí patřit. Ten standard vyžadujme jako voliči a provádějme jako politici. Před rokem jsem otevřel otázku svého konce a nástupnictví. Byla to jen otázka termínu a citu pro situaci. Všechny další důsledky, důvody, situace jsou jen doprovodnými kulisami. Ale je potřeba je znát a mluvit o nich.

1. Ztratil jsem většinu v zastupitelstvu v klíčovém hlasování.

Hlasování vždy ukazují rozložení sil. Jak víte, poslední zásadní hlasování se týkalo odvolání proti rozsudku v kauze bytů v domě 1910 na Komenského náměstí. Dva zastupitelé KM po jednáních s opozicí překlopili závaží na misce vah. Já se klonil k radě právníků se odvolat. Nicméně většina zastupitelů rozhodla jinak. Respektuji to, nevnímám jiný názor ani jako zradu ani jako odvahu, ale jako projev svobodné demokratické vůle, který snad vede k bezpečnému řešení. Jenže většina, tedy 11 zastupitelů, se také přiklonilo i k základnímu odůvodnění soudu, které zní: „Pokud se město dovolává neplatnosti této smlouvy… pak se soudu tento postup jeví jako rozporný se zásadou poctivosti v právních vztazích…“ Pokud takovou větu řekne soudkyně a většina zastupitelů se k tomu přikloní, nemám jako starosta města, který žalobu podepsal, jinou čestnou možnost než vyvodit politickou odpovědnost. 

2. Ztratil jsem leadership

v Klidném městě. Jak jsem napsal, všechny varianty průběhu kauzy kolem bytů 1910 by vedly k dovození mé politické odpovědnosti, ztrátě důvěry, náhradě škod nebo trestnímu stíhání. Otázky předání starostenského křesla zněly: Kdy? A komu? Jak už jsem napsal, David Michalička je dobrý starostenský nástupce. Odpověď na správný čas se ale měnila – podle stavu nouze či průběhu soudu. A nedokázal jsem dát přesnou odpověď zejména D. Michaličkovi, který se snažil stanovit přesný termín. Já čekal, až nastane nejvhodnější čas. Moje jednání pro druhé vykazovalo rozporuplnost, nečitelnost, komplikovanost, nejasnost vlastní vůle. To přirozeně vedlo k oslabení důvěry uvnitř Klidného města. Nedokázal jsem vysvětlit, že důvodem pro můj odchod je vlastně jen a jen politická odpovědnost, vztah k lidem a mé svědomí. Jedna z variant prostě musela být dohrána do konce, aby můj odchod dával pro mě i veřejnost smysl. Kdyby nebylo kauzy bytů, řešil bych s energií své vize a potřeby města do konce mandátu. Důvěru voličů bych neohrožoval. Nicméně reálně vše proběhlo podle jiného scénáře, než jsem čekal. Zejména hlasování o tom, že se město neodvolá, mne zaskočilo – z hlediska osob, obsazení a jednání, která předcházela a následovala, s některými postupy jsem nesouhlasil. Až příliš pozdě jsem si uvědomil, že jsem zcela přišel o roli leadera. David Michalička ji zcela získal. A to je vlastně dobře pro start.  

3. Ztratil jsem vyjednávací potenciál.

Asi si pamatujete, že ve volební kampani v Říčanech jsem se stal hlavním terčem dehonestujících útoků. Ač se o tom vůbec nemluví, osobní antipatie některých zastupitelů a podporovatelů říčanského STANu, ODS i dalších uskupení jsou vůči mně nepřekonatelné. S místními politiky STAN od voleb 2018 prakticky nejednám. Zval jsem je, ale nebyla ochota. Je to jejich právo… Podobné je to u některých členů ODS. Říkal jsem si vždy, že jsem na radnici kvůli službě voličům a městu, nikoli kvůli tomu, abych se líbil opozičním zastupitelům. A skvělé výsledky místních voleb – vaše podpora - mě utvrzovaly, že je to tak správně. Nicméně existuje i celostátní či krajská politika, která nyní prožívá období důležitých voleb. Běžní voliči i zastupitelé Klidného města hledají, komu důvěřovat. Protože jsem dal slib v ČT, nekandiduji v těchto volbách a nepřivedl jsem nikdy Klidné město ke spojení s atraktivní značkou. Nabízím jen místní občanskou alternativu. Každé větší volby ale vytvářejí nová pouta a otazníky. Některé bariéry v zastupitelstvu se rozrušují, prolamují a historické boje se zapomínají. Zvlášť u těch, kteří nikdy nebyli cílem přímého útoku. Hlasování o bytech ukazuje, že shoda je možná napříč politickým spektrem. Ale bez V. Kořena, kterého označíme za tvůrce „nového H-systému“.  V závěru starostenského působení se ale sluší něco jiného než sebelítost. Chtěl bych se všem politickým oponentům omluvit za svůj ostrý jazyk, který jsem občas volil.

4. Ztratil jsem energii.

Jsem unavený. Jsem unavený. Deset let náročné práce se prostě projeví. Práce starosty vyžaduje maximální koncentraci a prakticky veškerý čas. Drtivou část svých projektů a představ jsem dokončil nebo jsem je připravil do realizační fáze. Neodcházím od rozdělané práce. A neodcházím, že bych se přepracoval. Energii ztrácím ustavičným přemýšlením nad svými kroky. Tu situaci s byty jsem zdědil, nevymyslel a snažil se neubližovat. Cítím důvěru, kterou jste mi dali ve volbách, vnímám ji při vzájemných setkáních. Doufám, že svým odchodem tuto důvěru neztratím a leccos jsem vysvětlil. Byl jsem deset let tváří města, jeho dobré jméno jsem šířil do celého světa. A nechci vše zastřít neschopností se kriticky podívat na svou přítomnost i budoucnost. Čest je nade vše. Přímky se protnuly v bodě, kde nezbývá jiné volby.  Nacházíme se v ideálním čase pro předání moci. Je zde osobnost, která poznala veškerou agendu úřadu. Má chuť, zkušenost, vizi, koaliční potenciál a hlavně mnohem více energie, než já. Má podporu kolegů z Klidného města a věřím, že ve starostenské pozici obstojí. Ač nikdo mou rezignaci veřejně nepožadoval, odcházím. Z majetku vašeho města jsem nic neukradl, nic nezpronevěřil, nepřijal žádný úplatek, ani neutíkám za lepší nabídkou a vlastně ještě přesně nevím, co budu dělat… Ale hřeje mě, že mi zůstalo čisté svědomí, svobodná duše a znovu se objevil volný prostor v srdci pro mé nejbližší. Děkuji za vaši pomoc i spolupráci.