Stromy kolem nás

Vistárie čínská Wisteria sinensis

Liány nemusí sloužit jen filmovým hrdinům k úniku před padouchy, mohou vytvářet klidná a krásná zákoutí zahrad. Vistárie je určitě jednou z nejnádhernějších dřevitých lián, kterou navíc můžeme snadno pěstovat.

Šest druhů vistárií roste jako popínavé keře nebo liány v Číně, Japonsku a Severní Americe. Celý rod Wisteria byl pojmenován na počest amerického lékaře Caspara Wistara (1761 až 1818).

Nejčastěji se pěstuje vistárie čínská. Pochází z horských lesů čínských provincií Chu-pej, Kan-su a S'-čchuan. V Číně je už po tisíciletí šlechtěna. Do Evropy se dostala v roce 1816, do Čech pak v roce 1913.

Ovíjivý dřevnatý kmínek s hnědou borkou šplhá do výšky až 20 metrů nad zem. Velké lichozpeřené listy jsou složené z řady celokrajných zašpičatělých lístků. Raší v dubnu až květnu a opadávají v listopadu.

Mohutné převislé hrozny květů mají modrofialovou barvu. Rozvíjí se těsně před olistěním. V době květu atraktivní vistárii nepřehlédneme.

Plodem je zvolna pukající sametově plstnatý lusk. Ukrývá hnědá semena ledvinovitého tvaru, která dozrávají v říjnu.

Vistárii se nejlépe daří na slunném a chráněném místě, kde se pne po stromech nebo pergolách. V Říčanech je pěstována u řady domů, na obrázku je příklad z Šípkové ulice. Vyšlechtěno bylo několik kultivarů. Liší se velikostí a barvou květů, které vykvétají v různých odstínech fialové až po čistě bílou.

I když je vistárie jedovatá, staří Číňané užívali vývar z kořenů k medicínským účelům a upravené listy k výrobě čaje.

                                                                                                      Jakub Halaš