Stromy kolem nás 90

Rohovník obecný Ceratonia siliqua

V letním čísle opět zamíříme do nejoblíbenější prázdninové destinace, do oblasti kolem středozemního moře. Roste tu rohovník obecný, jehož plody se nazývají svatojánský chléb nebo karob.

Na Zemi se vyskytují pouze dva druhy rohovníku. Rohovník (Ceratonia oreothauma), který roste v oblasti Somálska, Ománu a Jemenu, byl popsán teprve v roce 1979. Zato rohovník obecný, který pochází z východního Středomoří, je již od starověku pěstován po celém mediteránu.  Dnes se vysazuje v klimaticky podobných oblastech na celém světě.

Rohovník obecný dorůstá výšky až 15 metrů. Kmen kryje šedohnědá kůra, zprvu hladká, ve stáří silně rozbrázděná. Stálezelené sudozpeřené listy tvoří 2 až 5 párů celokrajných kožovitých lístků.

Samčí a samičí květy rostou na oddělených rostlinách, kvetou na podzim od září do listopadu. Vyrůstají přímo z kmene nebo silných větví. (Na obrázku jsou samičí květy a loňský lusk). Zprvu zelené, až 25 cm dlouhé lusky jsou ve zralosti tmavě hnědé. Hnědá semena obklopuje tuhá nasládlá dužnina.

Protože semena mají vždy téměř stejnou hmotnost, ve Středomoří se v minulosti používala jako závaží. V arabštině se jim říká "kharrub", řecky "kerátion", z čehož vznikl karát - jednotka hmotnosti používaná v klenotnictví pro drahokamy. Dnes 1 karát představuje 0,2 gramu.

Podle římské mince z ryzího zlata zvané "solidus", která vážila 24 semen rohovníku obecného, se stal karát také měřítkem ryzosti zlata. 24karátové zlato je tedy zcela ryzí.

Plody mají využití jako bezlepková potravina. Vyrábí se z nich karobová mouka, náhrada kakaa i další potravinářské doplňky. Lusky se dávají také hospodářským zvířatům jako krmivo.

Rohovník obecný je díky hlubokým kořenům odolný vůči suchu. Naopak nesnáší mráz, již od - 7 °C rostlina silně promrzá.

Podle pověsti byly lusky rohovníku stravou Jana Křtitele během pobytu v poušti. Proto se plodům říká svatojánský chléb.

Jakub Halaš