Stromy kolem nás 92

Ibišek syrský Hibiscus syriacus

Jediný ibišek, který jsme donedávna běžně znali, byl ibišek čínská růže (Hibiscus rosa-sinensis), pěstovaný u nás jako pokojová rostlina. Dnes se v zahradách často vysazuje odolnější venkovní druh - ibišek syrský.

            Celkem známe přes 150 druhů ibišků rostoucích ve formě bylin, keřů i stromů hlavně v tropech a subtropech. U nás je zřejmě původní pouze ibišek trojdílný (Hibiskus trionum) rostoucí jako plevelná jednoletá bylina v teplých oblastech jižní Moravy.

Ibišek syrský pochází z Číny a Indie, nikoli ze Sýrie. Do Evropy se dostává roku 1596. Dnes je pěstován po celém světě, v jižní Evropě často zplaňuje.

Bohatě větvené keře dorůstají výšky kolem 3 metrů. Opadavé 3laločné listy jsou na okraji hrubě zubaté.

Nádherné květy mají ve svém středu temně červenou kresbu. Vykvétají od poloviny léta do konce září. Bylo vyšlechtěno mnoho odrůd s různým tvarem a barvou květů. Vídáme je v odstínech od bílé přes růžovou až po sytě fialovou. Časté jsou také plnokvěté kultivary.

Plodem je hnědavá tobolka, která ukrývá semena ledvinovitého tvaru s chloupky na hřbetě.

V Říčanech je ibišek syrský vysazován jako solitéra (například v ulici Do Polí na obrázku). Vysazuje se i ve skupinách, nebo se z něj vytvářejí živé ploty.

Listy nebo bílé květy ibišku syrského sice lze kuchyňsky využít, ale není to příliš běžné. Zato ibišek súdánský (Hibiscus sabdariffa) konzumujeme často jako součást ovocných čajů. Jeho červené květní kalichy, které po odkvětu zdužnatí, se suší. Mají nakyslou chuť. V severní Africe se z nich připravuje nápoj zvaný karkade.

Jakub Halaš